Nemocnice otevřela nový pavilon, na jednom místě koncentruje paliativní péči a léčbu bolesti

V tuzemsku unikátní koncept, který dnes představila Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, spojuje na jednom místě léčbu bolesti, paliativní péči o vážně nemocné a umírající, ale také duchovní službu a sociální i psychologickou pomoc pro pacienty a jejich blízké. Ve zlínské nemocnici je nyní tato péče pod jednou střechou, lidé ji najdou v prostorách nově zrekonstruovaného pavilonu 10. Slavnostního otevření budovy se dnes účastnil i hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek a řada dalších hostů. Krajská nemocnice T. Bati investovala do stavebních úprav a dovybavení ambulantního provozu 9 milionů korun z vlastního rozpočtu.

„Péče, kterou mají pacienti v novém pavilonu k dispozici, je velmi důležitá. Často se jedná o vážně nemocné lidi, u nichž musí zdravotníci tišit nejen fyzickou ale i duševní bolest, proto je dobré, že mohou tuto těžkou medicínu poskytovat v modernizovaných prostorách,“ řekl při slavnostním otevření hejtman Jiří Čunek. 

Paliativní péči a léčbě bolesti se ve zlínské nemocnici věnuje řada odborníků z různých oborů. „Jde o typ péče, kterou poskytujeme opravdu na velmi vysoké úrovni. Mohu s potěšením konstatovat, že se v této oblasti řadíme mezi nejlepší pracoviště v České republice. Podařilo se nám nyní jít ještě dál a koncentrovat péči o tyto pacienty do jednoho místa. Vytvořili jsme unikátní koncept, který zatím v českých podmínkách není běžný a může se stát pro další zdravotnická zařízení inspirací,“ vysvětlil Radomír Maráček, předseda představenstev nemocnic Zlínského kraje.

V nově zrekonstruovaných prostorách pavilonu 10 jsou umístěny dvě ambulance pro léčbu bolesti, zákrokový sálek a stacionář pro infuzní terapii podávanou při této léčbě. Dále je pacientům a jejich blízkým k dispozici podpůrný a paliativní tým zlínské nemocnice. Léčebnou a ošetřovatelskou část péče zajišťuje především personál oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. „Péče v nově otevřeném pavilonu je určena pacientům s chronickou bolestí způsobenou nezhoubnými onemocněními nebo onkologickými chorobami, ale také v podobě paliativní péče pacientům v terminálním stadiu jakékoli choroby, ať už se jedná o nádory nebo například kardiovaskulární onemocnění,“ popsal docent Tomáš Gabrhelík, primář Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Krajské nemocnice T. Bati. 

Poptávka po tomto typu péče podle jeho slov jednoznačně roste. „V souvislosti s lepší zdravotnickou péčí se prodlužuje délka života, mnohdy však na úkor kvality života. Lidé totiž častěji trpí chronickými bolestmi, které provázejí civilizační choroby související nejen s vyšším věkem, ale i životním stylem. Přibývá i pacientů v paliativní péči, s rostoucí délkou života souvisí totiž i vyšší výskyt závažných a chronických chorob, v jejichž terminálním stadiu o ně pečuje společně s ošetřujícím lékařem podpůrný paliativní tým,“ připomněl primář a dodal, že otevření centra paliativní péče a léčby bolesti posouvá úroveň této péče na špičku v oboru v rámci. „Podobný koncept zatím není jinde u nás běžný a v ostatních krajích je to spíše vysněný cíl. Nejde samozřejmě jen o koncentraci této péče pod jednu střechu, ale především o personální zastoupení odborníků a jejich erudici, složení týmu je u nás prakticky ideální,“ prohlásil docent Tomáš Gabrhelík.

Podpůrný a paliativní tým působí ve zlínské nemocnici více než rok, tvoří jej lékaři, zdravotní sestry, zdravotně - sociální pracovnice, psychologové a nemocniční kaplani. „Spolupracujeme se zdravotníky, pacienty a jejich rodinami napříč odděleními v naší nemocnici. Cílem paliativní péče je tišení bolesti a dalších příznaků nemoci, včetně psychických, sociálních a spirituálních obtíží, a tak zachovat dobrou kvalitu života až do konce. Může jít ruku v ruce s běžnou léčbou, přičemž poměr těchto dvou medicínských přístupů závisí na vývoji onemocnění,“ uvedla vedoucí lékařka týmu Alena Kočendová, která se rozvoji paliativní medicíny ve zlínské nemocnici věnuje už řadu let a svým úsilím dokázala, že se specializovanou péči podařilo rozvinout do dnešní podoby. Koncentrace péče o pacienty a jejich blízké do jednoho místa podle jejích slov znamená velký posun k lepšímu. „V diskrétním prostředí tak mohou své problémy konzultovat nejen se zdravotníky, ale i s psychologem, sociální pracovnicí a nemocničním kaplanem. Nemusí tak už přecházet z budovy do budovy po celém areálu, ale můžeme je ihned předat do péče kolegům ve vedlejší pracovně,“ dodala lékařka.