Odolnost bakterií vůči antibiotikům narůstá a stále častěji komplikuje léčbu infekčních onemocnění. Na tento závažný celosvětový problém upozorňuje Evropský antibiotický den, který každoročně připadá na 18. listopadu. Jeho význam připomínají také Oddělení lékařské mikrobiologie KNTB a Antibiotické středisko Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně.
„Antibiotika se v medicíně používají již více než 80 let. Prvním byl penicilin, který byl objeven v roce 1928 a do klinické praxe se dostal ve 40. letech 20. století. Po penicilinu se postupně objevily další přípravky a začalo se hovořit o zlaté éře antibiotik a zázračných lécích. Díky antibiotikům se dokonce uvažovalo o tom, že bakteriální infekce přestanou představovat závažný zdravotní problém,“ připomíná primářka MUDr. Nataša Bartoníková z Oddělení lékařské mikrobiologie KNTB.
Ukázalo se však, že neuvážené a nekontrolované podávání antibiotik vede k výraznému nárůstu rezistentních bakteriálních kmenů. Narůstající antibiotická rezistence je dnes celosvětovým problémem. Stoupající počet infekcí způsobených multirezistentními bakteriemi má závažné zdravotní, sociální i ekonomické dopady.
Hlavní příčinou rozvoje antibiotické rezistence je zejména nadměrné a nesprávné používání antibiotik. K jejímu šíření přispívá také přenos rezistentních bakterií mezi lidmi, zvířaty a prostředím. Vznik rezistence je přirozený jev, který souvisí s mutacemi v bakteriálním genomu nebo se získáváním genů rezistence od jiných bakterií. Tyto geny se mohou mezi bakteriemi přenášet a způsobovat odolnost vůči několika druhům antibiotik současně. To následně omezuje možnosti výběru vhodné léčby.
Antibiotika se navíc v řadě případů používají bez přesného určení původce infekce. "Nedodržování zásad antibiotické politiky může vést k poškození pacienta, nárůstu rezistence a dalšímu šíření odolných bakteriálních kmenů. Léčba těchto infekcí často vyžaduje použití antibiotik s širším spektrem účinku, což zároveň zvyšuje finanční náklady na zdravotní péči," vysvětluje primářka Nataša Bartoníková. Racionální používání antibiotik je podle ní v humánní i veterinární medicíně a v zemědělství zásadní pro zachování jejich účinnosti. Platí to jak pro stávající antibiotika, tak pro nově vyvíjené přípravky, kterých máme stále k dispozici velmi málo.
Na závažnost antibiotické rezistence upozorňuje také Světová zdravotnická organizace (WHO), která se problematice dlouhodobě věnuje. V září 2016 přijalo Valné shromáždění OSN politickou deklaraci o antimikrobiální rezistenci. Podle dřívějších odhadů by se při pokračujícím nepříznivém vývoji mohla antibiotická rezistence do roku 2050 podílet na milionových počtech úmrtí ročně. Hrozí tak návrat do období, kdy pro některé závažné bakteriální infekce nebudeme mít k dispozici účinnou léčbu.
Právě proto se v nemocnicích zavádějí programy Antibiotic Stewardship (ABS), jejichž cílem je zajistit správnou antibiotickou léčbu pro konkrétního pacienta a předcházet nadužívání či nesprávnému používání antibiotik. Důsledné uplatňování těchto zásad přispívá ke snížení nemocnosti a úmrtnosti pacientů i k omezení výskytu rezistentních bakteriálních kmenů v nemocnicích.
„Antibiotická rezistence představuje celospolečenský problém, jehož řešení vyžaduje společné úsilí zdravotníků, pacientů i dalších odborníků. Pouze odpovědným přístupem můžeme přispět k zachování účinnosti antibiotik pro budoucí generace,“ uzavírá primářka.