Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

ARCHIV TISKOVÝCH ZPRÁV

Archiv tiskových zpráv 2007

31.12.2007


Ve zlínské porodnici se na Štědrý den narodilo 13 dětí, z toho jedna dvojčata

Třináct dětí, z toho jedna dvojčata, se narodilo na Štědrý den v porodnici Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně. Při 12 porodech přišlo na svět šest chlapců a sedm holčiček. Prvním miminkem pod stromeček byl Jan, který na sebe nenechal dlouho čekat a narodil se deset minut po půlnoci. Dalšími novorozenci Štědrého dne byli Martin, Ladislav, Lukáš, Šimon, Jonáš, Zuzana, Karolína, Klára, Johana, Magdalena, Adéla a Lucie. Loni ve stejný den přivedly maminky na svět šest dětí. Množstvím porodů, z nichž dva byly císařským řezem, byl letošní Štědrý den netradičně náročný a lékaři a další zdravotnický personál měli plné ruce práce.
„Doma máme jedenáctiletého Lukáše a sedmiletou Aničku. Třetí dítě jsme chtěli a na Honzíka se doma už všichni těší,“ řekla Jana Valášková ze Zlína. Syna Jana přivedla na svět v porodnici KNTB jako první dítě Štědrého dne a po narození vážil 3280 gramů a měřil 48 centimetrů. „Porod byl rychlý a cítím se dobře,“ dodala spokojená maminka. Prozradila, že pracuje jako pedagog volného času a manžel Tomáš je hokejovým trenérem. Obavy se starostmi s péčí o tři děti nemá. „Občas nám pomůžou babičky s hlídáním, to funguje. Ale jinak vše zvládáme sami,“ dodala.
Po poledni na Štědrý den se narodilo první dítě Veronice Zlámalové ze Spytihněvi. Klárka Ovesná po porodu vážila 4160 gramů a měřila 51 centimetrů.
„Bylo nám jedno, jestli to bude holčička nebo kluk, hlavně aby bylo miminko zdravé,“ řekla třiadvacetiletá maminka. Tatínek Jakub Ovesný byl při porodu.
„Jeho přítomnost mi moc pomohla. Měl z toho nejdřív strach, ale když pak uviděl malou, byl strašně dojatý,“ svěřila novopečená maminka.
Naopak celkově klidnější Štědrý den proti jiným dnům měli zdravotníci Traumatologického oddělení. „Ošetřili jsme 47 pacientů a od půlnoci do sedmi hodin ráno následujícího dne dalších sedm. Jednalo se převážně o odřeniny a ranky po pádech. Žádný vážnější případ jsme neměli,“ sdělil asistent primáře traumatologického oddělení Radim Jünger, ktery měl v uvedeny den na úrazovce službu.
Jako každým rokem i letos ošetřovali lékaři otorhino-laryngologického oddělení (ORL) pacienty, kterým uvízla rybí kost v krku. Tomuto problému se nevyhnulo šest lidí, kteří do ambulance ORL přišli po štědrovečerní večeři.


25.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


K placení poplatků za péči vyčlenila zlínská krajská nemocnice sedm výběrových míst

Sedm výběrových míst k placení poplatků za péči vyčlenila ve svém areálu Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Pacienti je najdou v 9., 12. a 14. pavilonu, v budově porodnice, Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN), interny a úrazovky. Pod každé výběrové místo spadají konkrétní ambulance a zdravotnická oddělení. Poplatky budou vybírat nově přijaté pracovnice z řad zdravotních sester, které absolvovaly potřebné školení a znají zdravotnickou problematiku. Náklady na zřízení výběrových míst a jejich technické vybavení vyjdou mnohem levněji než nákup automatů.
„Informace o tom, na kterém výběrovém místě poplatek uhradit, budou umístěny na tabulích u vrátnice u hlavního vjezdu do KNTB, u budovy úrazovky a budovy LDN. Lidé je najdou také na našich internetových stránkách www.bnzlin.cz a věříme, že o nich budou informovat také média,“ řekl předseda představenstva KNTB Zdeněk Mikel.
Pacient, který půjde do KNTB k ambulantnímu vyšetření, přijde nejdříve do příslušného výběrového místa, kde dostane doklad k úhradě a požadovanou částku zaplatí. Poté odejde do ambulance k vyšetření. Pokud nakonec nebude ošetřen, má nárok na vrácení poplatku. „Pracovnice ve výběrovém místě samozřejmě každému vysvětlí, jak postupovat. Lze předpokládat, že zpočátku, než se systém vybírání poplatků rozjede, nebudou si někteří lidé vědět rady,“ sdělila náměstkyně útvaru ošetřovatelské péče KNTB Marie Hejtmánková. Poplatek se nevybírá, pokud pacient prokáže, že je v hmotné nouzi. „Potřebný doklad mu vystavuje příslušný městský nebo obecní úřad,“ doplnila náměstkyně.
U hospitalizovaných pacientů je postup placení jiný. „Každý obdrží složenku s identifikačním číslem pojištěnce, které bude současně variabilním symbolem. Příslušnou částku pak může zaplatit hned při propuštění nebo do osmi dnů po propuštění. Platit může i převodem z účtu,“ informovala Hejtmánková.
„I když jsou lidé známými osobnostmi vyzýváni k občanské neposlušnosti s tím, aby poplatky u lékaře neplatili, v naší nemocnici placení vyžadovat budeme. Zákon ukládá poplatek vybírat a této povinnosti se nemůžeme nijak zprostit. Poplatek je sice dílčím příjmem zdravotnického zařízení, ale my z něj budeme odvádět daně. Nemocnice nemůže svévolně porušovat právní předpisy. Pokud někdo nezaplatí, stává se dlužníkem a podle toho vůči němu budeme postupovat,“ zdůraznil Mikel.

Místa výběru regulačních poplatků v KNTB a.s.


Výběrové místo              Určeno pro                                        čas
=======================================================
14. pavilon                     LSPP dospělí                                      16.30 – 22.00
                                    LSPP děti a dorost                              16.30 – 06.00
Výběr v ambulanci           zubní                                                 07.00 –15.30 
                                    LSPP zubní so, ne, svátky                     08.00 –13.00

12. pavilon                     onkologie-ambulance                           07.00 – 15.30
                                    onkologie-hospitalizace 
                                    plicní ambulance
                                    kožní ambulance, lůžková odd.

9. pavilon                       oční odd. a ambulance                         07.00 – 19.00 
                                    HTO (hematologické odd.)

Budova porodnice            gynekologicko-porodnické amb.             07.00 – 07.00
                                     novorozenecké ambulance
                                     dětská ambulance

Budova LDN                     neurologické ambulance                      07.00 – 19.00
                                      logopedie
                                      psycholog
                                      rehabilitace
                                      ORL lůžková část + ambulance             15.30 – 06.00
                                      hepatologická ambulance
                                      geriatrická ambulance
                                      plicní lůžková část

budova interny                ambulance a lůžková část inter. kliniky     07.00 – 07.00
budova úrazovky              chirurgické ambulance + lůžk.část           07.00 – 07.00
                                     traumatologické ambulance + lůžk.část
                                     neurochirurgické ambulance + lůžk.část
                                     urologické ambulance + lůžk. část
                                     CT, magnetická rezonance
                                     plastika
                                     ambulance bolesti
=======================================================


20.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


První žena, která ve zlínské porodnici darovala pupečníkovou krev, je z Halenkovic

První ženou, která v Krajské nemocnici T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně darovala po porodu pupečníkovou krev, je dvaatřicetiletá Dagmar Štěpaníková z Halenkovic na Zlínsku. Ve středu porodila zdravou holčičku Šárku a bezprostředně po jejím narození byla pupečníková krev rodičce odebrána. KNTB je jediným zdravotnickým zařízením ve Zlínském kraji, které dárcovský odběr pupečníkové krve umožňuje.
„O této možnosti ve zlínské porodnici jsem se dozvěděla od své gynekoložky Pavly Brychtové. Věděla jsem, že něco takového existuje a když mi dárcovský odběr nabídla, hned jsem souhlasila. Je dobře, že takto můžu pomoci někomu zachránit i život,“ řekla dárkyně, která už má doma pěti a půlletého Marka.
Samotný odběr byl podle ní naprosto bezbolestný. „S darováním pupečníkové krve souhlasil i manžel, s kterým jsme tuto možnost samozřejmě společně probírali. Odběr nijak neuškodil mně ani miminku. Jen je škoda, že dárcovství je anonymní. Docela by mě zajímalo, zda a komu pomůže,“ sdělila.
Poznat toho, komu by darovaná pupečníková krev pomohla, by chtěla také Alena Maňáková ze Vsetína, která ve zlínské porodnici minulý pátek přivedla na svět svoje první dítě Natálii. „Bylo by moc fajn znát člověka, kterému jste pomohla. Od počátku těhotenství jsem uvažovala o darování pupečníkové krve. Nakonec však přišel předčasný porod a už jsem nestihla lékařům včas tuto skutečnost oznámit. Pokud však budu mít ještě další dítě, určitě pupečníkovou krev darovat budu,“ svěřila novopečená maminka.
V KNTB je možný dárcovský odběr pupečníkové krve od letošního prosince. Dosud si ji mohly rodičky ve zdejším gynekologicko-porodnickém oddělení nechat odebrat jen komerčně, tedy pouze pro vlastní potřebu. Zatímco za tento způsob zaplatí téměř 21 tisíc korun, darování pupečníkové krve je zcela bezplatné.
„Ženy většinou preferují odběr pro vlastní potřebu, což je u nás možné od letošního srpna a této možnosti využily už čtyři ženy. Jejich pupečníková krev je uložena v Tkáňové bance FN Brno-Bohunice, s níž máme smlouvu. Darování pupečníkové krve je však podle odborníků do budoucna významnější. Často je totiž k léčbě nebo záchraně života dítěte rodičky vhodnější použít darovanou pupečníkovou krev. Kromě toho se využívá také pro další výzkum,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Zdeněk Adamík.
Po odebrání dárcovské pupečníkové krve kontaktuje porodní asistentka Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze, který zajistí rychlý a odborný převoz vzorku do laboratoře. „V současnosti existuje v České republice pouze jediný sanitní vůz k přepravě odebrané dárcovské pupečníkové krve. Z toho důvodu ji neodebíráme od páteční sedmé hodiny ráno do sobotní půlnoci,“ upozornil primář. V případě příbuzenského dárcovského odběru však porodní asistentka kontaktuje ÚHKT ihned a kdykoliv. „Jde o výjimečné akutní případy. Například když někdo z rodiny dárkyně trpí závažnou nemocí a odebraná pupečníková krev mu může zachránit život,“ upřesnil primář.
Ženy by se podle něho o možnost odběru pupečníkové krve jak komerčním, tak dárcovským způsobem měly zajímat už v těhotenství a ještě před porodem si v porodním sále KNTB v pracovní dny od 6.00 do 14.30 vyzvednout potřebné dokumenty k vyplnění. Pak stačí při příjmu na porodní sál sdělit porodní asistentce, o jaký odběr mají zájem a dokumenty odevzdat.


14.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


K odběru krve dnes do zlínské krajské nemocnice přišlo 65 dárců

Pětašedesát lidí dnes přišlo do transfúzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně v rámci akce Daruj krev s Českým rozhlasem. Čtyřem z nich nakonec kvůli zdravotním problémům nemohli zdravotníci krev odebrat. Mezi dnešními dárci byli tři, kteří absolvovali svůj první odběr.
„Už dávno jsem se chystala krev darovat, ale pořád to nevycházelo. Taky kvůli těhotenství a kojení. O dnešní akci mi řekla kamarádka, tak jsem konečně přišla,“ řekla devětatřicetiletá Iva Lauterkrencová z Fryštáku před svým prvním odběrem. Poprvé darovat krev přišla i její kamarádka Gabriela Dudíková. „Tatínek dával krev dlouhé roky a má i plakety za dárcovství. To mě inspirovalo a přišla jsem to dnes zkusit,“ sdělila třiatřicetiletá obyvatelka Fryštáku.
Patnáct odběrů má za sebou padesátiletý Vít Bosák ze Záhorovic na Uherskohradišťsku. „Dvanáctkrát jsem krev daroval v Uherském Hradišti a teď potřetí tady ve Zlíně. Jsem tu moc spokojený s přístupem personálu a organizací,“ prozradil s tím, že k darování krve ho vedla snaha pomoci bližním. „Člověk nikdy neví, kdy sám bude krev potřebovat,“ dodal.
„Samozřejmě dnešním dárcům děkujeme, ale díky patří všem, kteří k nám darovat krev přicházejí po celý rok. Zároveň jim přejeme klidné vánoční svátky a věříme, že nám budou věrní i příští rok,“ řekla primářka transfúzního oddělení Yvetta Stavařová, která dnes krev také darovala, a to už po sedmnácté.
Akce Daruj krev s Českým rozhlasem se koná čtyřikrát do roka a transfúzní oddělení KNTB se k ní už roky připojuje. Letos v rámci této akce darovalo krev 199 lidí, z toho 18 poprvé.


12.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Kraj představil nového předsedu představenstva nemocnice jejím zaměstnancům

Zlínský kraj jako zakladatel Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně dnes představil jejího nového předsedu představenstva Ing. Zdeňka Mikela zaměstnancům tohoto zdravotnického zařízení. Setkání v prostorách nemocnice se kromě zástupců kraje zúčastnilo představenstvo, dozorčí rada a vedení KNTB, primáři, vrchní sestry a zástupci čtyř odborových organizací, jež v KNTB působí. Ing. Mikel dosud zastává funkci tajemníka zlínského magistrátu a z ní bude uvolněn k 1. březnu 2008.
Ing. Zdeněk Mikel hned v úvodu informoval o připravovaných změnách. Týkají se zlepšení informovanosti zaměstnanců o dění v nemocnici a záměrech zakladatele, přístupu k pacientům – klientům a hospodaření nemocnice. „Finanční ztráty vykazované v posledních měsících se pokusíme zvrátit tak, abychom kvůli špatným hospodářským výsledkům v letošním roce neměli snížený objem investic v letech následujících,“ uvedl.
Sdělil, že na základě pondělního rozhodnutí představenstva s platností od 11.12.2007 bude z pozice předsedy představenstva přímo řídit procesy v oblasti lidských zdrojů, právní oddělení, tiskovou mluvčí, sekretariát a vnitřní audit a controling. Místopředseda představenstva Ing. Bohumil Janík bude z pozice ředitele pro ekonomiku a provoz řídit útvary spadající do této oblasti a člen představenstva MUDr. Miroslav Kunzfeld z pozice ředitele pro zdravotnické obory bude mít na starosti řízení všech lékařských útvarů, nemocničního hygienika a útvaru ošetřovatelské péče. „Všichni tři se budeme podílet na zajišťování finančních prostředků z evropských fondů na rozvoj jednotlivých úseků firmy,“ řekl Ing. Mikel.
Zdůraznil, že se společně se zaměstnanci nemocnice chce pokusit nastavit příjemnější prostředí pro pacienty. „Takový úkol není možné splnit, aniž bychom zpříjemnili pracovní prostředí pro lékařky a lékaře, sestry a ostatní zaměstnance. Bez vás a naší vzájemné spolupráce se nám to nemůže podařit. Jsem přesvědčen, že společně do půl roku postupně nastavíme taková pravidla fungování, která nám dovolí říct, že jsme na správné cestě ke spokojenosti pacientů, zaměstnanců i zřizovatele,“ sdělil s tím, že už koncem února příštího roku předpokládá změnu organizační struktury nemocnice.
V závěru informoval, že s ředitelem Ing. Pavlem Calábkem se do konce týdne dohodnou na formě a způsobu ukončení jeho pracovního poměru v KNTB.
Ing. Zdeněk Mikel pracuje ve funkci tajemníka zlínské radnice už 10 let, předtím působil pět let ve Foresbank. Svůj přechod z magistrátu do nemocnice označil sice za rychlý, ale zároveň svěření nového postu považuje za velkou výzvu.


11.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Předsedou představenstva zlínské krajské nemocnice je Zdeněk Mikel

Novým předsedou představenstva Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně je Zdeněk Mikel, kterého v pondělí do představenstva jmenovala valná hromada. Ve funkci tak vystřídal Pavla Calábka, který byl valnou hromadou KNTB odvolán. Po jejím skončení se na mimořádném zasedání sešlo představenstvo nemocnice a do svého čela jmenovalo Mikela.
Změnu v představenstvu KNTB uskutečnil zakladatel, tedy Zlínský kraj, s odůvodněním, že chce ve své největší nemocnici zvýšit dynamiku jejího rozvoje a dál zlepšovat služby pro pacienty. „Chceme také nastavit vyšší formu spolupráce mezi zlínskou nemocnicí a zařízeními ve Vsetíně, Kroměříži a Uherském Hradišti,“ řekl k personálním změnám hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.


11.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Sestry Sádra a Prkno dnes rozdávaly dobrou náladu a dárky nemocným dětem

Veselé dopoledne dnes zažili malí pacienti dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Navštívily je totiž vrchní sestra Sádra a spodní sestra Prkno z občanského sdružení Zdravotní klaun a rozdávaly dětem dobrou náladu. Provázel je anděl s košíkem plným knížek, červených klaunských nosů a různých hraček pro děti.
„Dnes jsme nepřijeli s klasickým představením, které děti sledují v jedné místnosti. Obcházíme jednotlivé pokoje, protože tak se nám lépe navazuje vztah s každým pacientem,“ řekla vrchní sestra Sádra.
Vystoupení klaunů se líbilo malým i větším pacientům, což dokazovaly salvy upřímného smíchu.
„Klauni k nám jezdí dvakrát do roka. Samozřejmě jsme tomu rádi, protože dokáží dětem zpříjemnit pobyt v nemocnici,“ sdělila vrchní sestra dětského oddělení Alena Pilušová.
Vystoupení zdravotních klaunů finančně podpořila Nadace 02 (dříve Nadace Eurotel) a dětské oddělení od ní dnes získalo také nabité kupóny do mobilů. Ty nadace darovala oddělení již dříve a slouží k tomu, aby nemocné děti mohly zavolat domů svým rodičům, když je jim smutno.


11.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Pátý baby-box v České republice byl dnes otevřen ve zlínské krajské nemocnici

V pořadí už pátý baby-box v České republice byl dnes uveden do provozu v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Umístěn je zvenčí v přední části areálu nemocnice. Pořízení přišlo na zhruba 350.000 korun, které uhradil Zlínský kraj a sponzor Petr Bečička. Náklady na samotnou stavbu pro umístění baby-boxu ve výši asi 200.000 korun platila KNTB ze svých prostředků. Otevření baby-boxu ve Zlíně se zúčastnil také Ludvík Hess, který je iniciátorem zřizování schránek pro odložené děti. O první otevření dvířek baby-boxu se postaral hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš, který do schránky vložil jako symbol naděje plyšové slůně s chobotem otočeným nahoru.
„Baby-box je jakýmsi místem naděje pro život. Naděje pro děti, které maminky nechtějí nebo se o ně nemohou starat. Je to důmyslné zařízení k tomu, aby dítě v něm odložené mohlo dělat radost někomu jinému, když vlastní matka o to nestojí,“ řekl hejtman.
„Jsem rád, že jsme myšlenku umístění baby-boxu v naší nemocnici dotáhli do konce. Schránka má smysl, i kdyby zachránila život jedinému dítěti,“ uvedl ředitel KNTB Pavel Calábek. Ludvík Hess připomněl, že dosavadní baby-boxy v ČR zachránily už devět dětí, což je nečekaně hodně. V závěru slavnostního ceremoniálu zazpívali bratři Václav a Jan Neckářovi první takty známé písničky „Oh baby, baby“ s upraveným textem: „Oh baby, baby, Zlín má baby-box, který dnes otevřel Ludvík Hess…“
Baby-box patří nadačnímu fondu pro odložené děti STATIM, ale o odložené dítě se samozřejmě postarají zdravotníci novorozeneckého oddělení KNTB. „Světelný a zvukový signalizační systém schránky je napojen na čtyřiadvacetihodinovou stálou službu na vrátnici vstupní brány nemocnice. Když systém vydá signál o dítěti ve schránce, služba vrátnice neprodleně informuje novorozeneckou jednotku intenzivní péče. Ta zajistí transport dítěte rychlou záchrannou službou, s níž máme smlouvu,“ vysvětlil ředitel fungování baby-boxu. Ten musí mít stálou teplotu 28 až 30 stupňů Celsia, v zimním období 32 stupňů. Je zabezpečen tak, že když do něj žena dítě vloží, po zavření už nelze zvenčí dvířka otevřít, takže dítě nemůže následně nikdo vzít. Při velmi nízkých teplotách pod bodem mrazu se dvířka zablokují z obou stran, takže dítě není možné do schránky vložit.
Současně dnes hejtman Libor Lukáš slavnostně otevřel 3. pavilon kožního oddělení KNTB po rekonstrukci, která stála zhruba 13 milionů korun a hradil ji Zlínský kraj. Opravy pavilonu začaly koncem letošního června kvůli jeho velmi špatnému stavebně-technickému stavu. Proti původním 28 lůžkům má nyní kapacitu pro 21 pacientů, avšak ve dvoulůžkových pokojích a jednom pokoji pro izolaci nemocného s infekční kožní chorobou. Vždy dva pokoje mají společnou sprchu a WC. Dříve byly pokoje tří a čtyřlůžkové a sociální zázemí měli pacienti společné na chodbě. Nově vznikla koupelna zvlášť pro muže a ženy, budova je zateplená, má nová okna a střechu, výměny se dočkaly také trubky k přívodu tepla, TUV kanalizace a elektroinstalace.
„V kožním oddělení se vždy, i díky jeho primáři Šternberskému, dělala špičková medicína, ale prostory byly nedůstojné. Nyní pavilon splňuje všechny hygienické a technické parametry. Příští rok počítáme také s opravami ambulantní části kožního oddělení ve 2. pavilonu. Obě budovy pak budou propojeny spojovací chodbou,“ informoval ředitel Calábek.
Primář Jan Šternberský zdůraznil, že pacienti si nové prostory plně zaslouží. „Kožních onemocnění a problémů stále přibývá. Údaje z různých dotazníků dokazují, že kožní potíže doléhají negativně na psychiku lidí často mnohem více než onkologické onemocnění.“
Třetí dokončenou listopadovou akcí v KNTB je parkoviště s 25 místy před budovou interní kliniky, které bude sloužit pacientům a veřejnosti. Náklady na vybudování dosáhly tří milionů korun, které uhradil Zlínský kraj. Součástí investice je i nový chodník podél parkoviště, vysazená zeleň a umístěné lavičky.


6.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Za dětskými pacienty zlínské krajské nemocnice přišel Mikuláš s anděly a čerty

Mikulášské nadílky v podobě omalovánek a balíčků s ovocem a sladkostmi se dnes dočkalo asi třicet pacientů dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Mikuláš s dvěma čerty a anděly jim však nerozdával dárky jen tak. Každý malý i starší nemocný musel odříkat básničku nebo zazpívat písničku. Pokud si na žádnou nevzpomněl, mohl říct slušný vtip nebo ho čekala zkouška z vyjmenovaných slov či počtů.
„Sestřička nám řekla, že Mikuláš přijde, takže jsem ho už čekala. Balíček mi udělal radost. Doma dostávám taky nadílku, ale Mikuláš ji nechává za dveřmi,“ prozradila devítiletá Terezka Vašáková ze Zlína, která leží v nemocnici kvůli problémům se zuby. Také sedmiletého Jirku návštěva potěšila. „No určitě to všecko sním,“ řekl a pak se Mikulášovi svěřil, s čím vlastně v nemocnici leží. „V pátek jsem spadl na ledě a zlomil jsem si nohu. Teď ji mám tady nad postelí zavěšenou a moc se nemůžu hýbat.“
Podělit děti drobnými balíčky přišli studenti Střední průmyslové školy ve Zlíně. „Máme předmět aplikované ekonomie, proto jsme si založili studentskou firmu Money. Je nás 23 a v rámci našeho podnikání se snažíme přijít na to, co by nás bavilo,“ sdělila zástupkyně ředitele studentské firmy Sandra Čevorová. Money zajišťuje například společenské akce a má také vlastní ekologický projekt. Na středních školách její členové rozmístili krabice na odkládání použitých tužkových baterií.
„Teď před Mikulášem nás napadlo udělat nějakou dobročinnou akci s tím, že na ni použijeme část peněz vydělaných v rámci našich jiných projektů. V dětském oddělení Baťovy nemocnice jsme tedy uspořádali naši první mikulášskou nadílku, která nás čeká ještě v dětském domově Lazy,“ dodala Čevorová.


4.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Ve zlínské krajské nemocnici se děti nejen léčí, ale věnují se také hrám a učení

Dětští pacienti v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně se nejen léčí, ale svůj pobyt si mohou zpříjemnit zájmovou výtvarnou činností nebo také učením. První možnost lze jistě pochopit, druhá už nám může připadat poněkud přitažená za vlasy. Učení že by mohlo být pro děti příjemné? Skutečně tomu tak je, jak potvrzuje Soňa Vychytilová, jedna ze dvou učitelek základní školy, které v dětském oddělení KNTB pacienty učí.
„Některé děti na žádost rodičů učíme už od prvního dne přijetí k hospitalizaci. Je pravda, že ti starší—sedmáci, osmáci—se sami po možnosti učení ptají a chtějí se učit. Mnozí proto, aby se tu tak nenudili, jiní zase aby nezameškali učivo. Velmi aktivní jsou malí školáci. Rychle splní zadaný úkol a sami si přicházejí říct o další,“ sdělila učitelka s tím, že pokud se některé děti do nemocnice opakovaně vracejí, už si s sebou automaticky přinášejí aktovky s učebnicemi. „Vyučujeme matematiku a češtinu, kromě toho využívají děti počítačové výukové programy, například angličtinu, dějepis, biologii a další,“ dodala Vychytilová.
Učení je v dětském oddělení KNTB výhradně dopolední záležitostí, zatímco zájmovou činnost pro ně zajišťují dvě vychovatelky školní družiny od rána až do půl šesté večer, a to automaticky od prvního dne hospitalizace. „Děti malují, pracují s papírem, dráty, korálky, tvarovací hmotou a podobně. Vyrábějí třeba i malé dárečky pro rodiče,“ řekla vychovatelka Yvetta Richvalská. Doplnila, že v dětském oddělení bohužel chybí herna, takže veškeré činnosti s dětmi se dějí v pokojích nebo v jídelně.
Rodiče podepisují hned po přijetí dítěte k hospitalizaci, zda souhlasí s jeho školní výukou a se zájmovou činností. Ve většině případů souhlasí. Před propuštěním z nemocnice děti vyplňují anonymní dotazník, který pomáhá při zlepšení další pedagogické práce. „Odpovídají například na otázku, zda jsou rády, že mají v nemocnici paní učitelku, zda využívají při učení i k zábavě televizi, video, playstation, knihy, zda jim učitelky a vychovatelky pomáhají, zda se mohou někomu v nemocnici svěřit, pokud mají problém, co by tu chtěly změnit, co jim tu nejvíc chybí nebo jestli se v nemocnici bojí,“ vysvětlila Richvalská.
Celé školní pracoviště v nemocnici patří pod ředitelství Základní školy (ZŠ) při dětské léčebně Luhačovice a zajišťuje také výchovu a vzdělávání pro pacienty dětské léčebny Miramonti-Vítkov v Lázních Luhačovice. „Škola si vytvořila vlastní školní vzdělávací program podle svých konkrétních podmínek a vzdělávacích potřeb a možností žáků se zdravotním znevýhodněním,“ řekla Mgr. Hana Šmardová, ředitelka ZŠ.
„Škola má kromě pedagogického vlastně také psychoterapeutický charakter. Doplňuje pedagogickými a psychologickými prostředky komplexnost léčebného působení na dítě a podporuje jeho uzdravování. Děti si mohou vybrat aktivitu podle svého zdravotního stavu: zábavnou, odpočinkovou nebo výukovou. Na tom je naše působení v dětském oddělení založeno,“ uzavřela Vychytilová.


3.12.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Zlínská porodnice jako jediná v kraji umožňuje dárcovský odběr pupečníkové krve

Od letošního prosince jako jediná ve Zlínském kraji umožňuje Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně dárcovský odběr pupečníkové krve. Dosud si mohly rodičky ve zdejším gynekologicko-porodnickém oddělení nechat odebrat pupečníkovou krev jen komerčně, tedy pouze pro vlastní potřebu. Zatímco za tento způsob zaplatí téměř 21 tisíc korun, darování pupečníkové krve je zcela bezplatné. První žena, která chce ve zlínské porodnici pupečníkovou krev darovat, je ze Zlína a odběr lékaři předpokládají v půli prosince.
„Ženy většinou preferují odběr pro vlastní potřebu, což u nás lze od letošního srpna a této možnosti využily už čtyři ženy. Jejich pupečníková krev je uložena v Tkáňové bance FN Brno-Bohunice, s níž máme smlouvu. Darování pupečníkové krve je však podle odborníků do budoucna významnější. Často je totiž k léčbě nebo záchraně života dítěte rodičky vhodnější použít darovanou pupečníkovou krev. Kromě toho se využívá také pro další výzkum,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Zdeněk Adamík.
„O odběrech pupečníkové krve se v naší nemocnici dlouho diskutovalo a názory na ně se různily. Mnohé rodičky se však pozastavovaly nad tím, že zatímco v jiných nemocnicích kraje možnost odběru mají, krajská nemocnice tuto službu nenabízí. Proto jsme se rozhodli odběry umožnit a navíc nabízíme variantu formou dárcovství,“ uvedl ředitel KNTB Pavel Calábek.
Vzorek pupečníkové krve se odebírá z pupečníku bezprostředně po porodu dítěte po přestřižení pupečníkové šňůry. „Nejde o žádný zásah do organismu dítěte nebo matky. Krev, která zbývá po porodu v pupečníku a placentě, odebírá porodní asistentka punkční jehlou do speciálního vaku. Odběr je zcela bezbolestný a trvá tři až pět minut,“ vysvětlila staniční sestra porodních sálů KNTB Eva Malušová s tím, že odběr je možný i po porodu císařským řezem.
Po odebrání dárcovské pupečníkové krve kontaktuje porodní asistentka Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze, který zajistí rychlý a odborný převoz vzorku do laboratoře. „V současnosti existuje v České republice pouze jediný sanitní vůz k přepravě odebrané dárcovské pupečníkové krve. Z toho důvodu ji neodebíráme od páteční sedmé hodiny ráno do sobotní půlnoci,“ upozornila Malušová. V případě příbuzenského dárcovského odběru však porodní asistentka kontaktuje ÚHKT ihned a kdykoliv. „Jde o výjimečné akutní případy. Například když někdo z rodiny dárkyně trpí závažnou nemocí a odebraná pupečníková krev mu může zachránit život,“ upřesnila Malušová.
Pro dárcovství pupečníkové krve jsou nezbytné čtyři podmínky. Řádná lékařská péče o ženu po dobu těhotenství a její výborný zdravotní stav, bezproblémové těhotenství, rozbor krve rodičky na hepatitidu typu B a C včetně testu na přítomnost HIV a na syfilis a klinické vyšetření novorozence neonatologem hned po narození a v šesti měsících dítěte.
„Dárcovství je zcela anonymní. To znamená, že dárkyně se nedozví, kdy bude její pupečníková krev použita, pro jakého pacienta a s jakým výsledkem. Informace jsou zaneseny do Českého registru dárců a pupečníková krev zařazená do Banky pupečníkové krve je připravena pro jakéhokoliv zájemce na světě,“ informoval primář Adamík.
Ženy by se podle něho o možnost odběru pupečníkové krve jak komerčním, tak dárcovským způsobem měly zajímat už v těhotenství a ještě před porodem si v porodním sále KNTB v pracovní dny od 6.00 do 14.30 vyzvednout potřebné dokumenty k vyplnění. „Pak stačí při příjmu na porodní sál sdělit porodní asistentce, o jaký odběr mají zájem a dokumenty odevzdat,“ řekl a dodal: „Může se však stát, že kvůli aktuálnímu zdravotnímu stavu rodičky nebudeme moci pupečníkovou krev odebrat. V ojedinělých případech to může být také kvůli velkému provozu v porodních sálech, když v daném čase rodí hodně žen.“

Pupečníková krev je krev novorozence, která zůstane po přerušení pupečníku v placentě. Je bohatým zdrojem mladých a vysoce kvalitních kmenových buněk, které lze odebrat po porodu snadno a bez rizika pro matku i dítě a tím uchovat kmenové buňky. Ty jsou dobrou alternativou transplantace kostní dřeně. Pupečníková krev obsahuje i typy kmenových buněk, které umožňují náhradu jiných tkání, např. svalové, jaterní, nervové apod. Kmenové buňky lze použít i přímo k regeneraci poškozené tkáně, např. po akutním infarktu myokardu.


30.11.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Zdravotníci zlínské krajské nemocnice opět podpořili postižené občany

Předvánoční prodejní výstava výrobků chráněné dílny ERGO Lazy Zlín se dnes uskutečnila ve výukovém sále Léčebny dlouhodobě nemocných v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Nejen zaměstnanci nemocnice, ale také pacienti si zde mohli koupit vánoční dárek v podobě svíček různých barev, velikostí a vůní, keramických misek, zvonečků, hrníčků a dalších výrobků, které vytvořili klienti ERGO Zlín. Letos už šestým rokem je tak podpořilo rehabilitační oddělení KNTB.
O nabízené předměty byl tradičně velký zájem. „Každý rok na tuto akci čekám, abych si nějaké drobnosti koupila a také abych pořídila hezký dárek pro své blízké a známé. Zároveň tak podpořím lidi, kteří jsou nějak hendikepovaní. Někdy si říkám, že bych takové krásné věci sama vyrobit neuměla,“ řekla jedna z mnoha nakupujících.
Výstavy chráněných dílen ERGO Lazy Zlín pořádá rehabilitační oddělení KNTB vždy dvakrát ročně, před Velikonocemi a před Vánocemi. Výtěžek z prodeje používá ERGO k dalšímu chodu svého zařízení.


20.11.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


 

Desítky lidí využily Dne otevřených dveří a nechaly si zdarma vyšetřit funkci plic

Desítky lidí dnes využily možnost nechat si ve Zlíně zdarma vyšetřit plíce, a to v rámci Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). K němu se opět připojilo i plicní oddělení zlínské Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB), které umožnilo zájemcům absolvovat vyšetření buď přímo v plicních ambulancích nemocnice nebo ve stanu postaveném na náměstí Míru ve Zlíně. Na obou místech se akce konala od devíti hodin ráno do pěti hodin odpoledne. Do jedné hodiny odpolední vyšetřili zdravotníci pomocí spirometru v ambulancích 15 a ve stanu 90 lidí.
„Asi u deseti procent těchto vyšetřených jsme zjistili nějaký patologický nález a doporučili jim další konzultaci a vyšetření v plicní ambulanci,“ sdělila zástupkyně primáře plicního oddělení KNTB Stanislava Kacrová. Dodala, že velký zájem měli občané také o ambulanci pro odvykání kouření, která v krajské zlínské nemocnici funguje od konce minulého roku.
„Nejsme kuřáci, ale manžel v poslední době dost kašle, tak jsme si přišli nechat plíce vyšetřit. Pro jistotu,“ řekla žena středního věku ze Zlína, která se svým partnerem čekala na vyšetření před stanem na zlínském náměstí. Další zájemkyně o zjištění, jak na tom jsou její plíce, hned prozradila, že je dlouholetá kuřačka a kašel je téměř na denním pořádku. „Chci proto vědět, jestli mi cigarety neuškodily,“ dodala.
„Mám delší dobu potíže s dechem, hodně se zadýchávám a špatně se mi dýchá hlavně večer, když si lehnu. Už třicet let nekouřím, ale předtím jsem si dal tak deset cigaret denně,“ uvedl důvod svého zájmu o vyšetření dvaasedmdesátiletý František Vičík, který do plicní ambulance KNTB přijel z Trnavy u Zlína.


14.11.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Zlínská krajská nemocnice nabízí lidem vyšetření plic zdarma

Ve středu 14. listopadu si v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně mohou zájemci nechat zdarma vyšetřit plíce. V plicních ambulancích v 11. pavilonu se totiž uskuteční Den otevřených dveří u příležitosti Světového dne CHOPN, tedy chronické obstrukční plicní nemoci. V době od 9 do 17 hodin zde lékaři lidem pomocí spirometru zjistí, zda mají dobrou ventilační funkci plic nebo mají zúžené průdušky. Ve stejném čase se měření plicních funkcí uskuteční na zlínském náměstí Míru, kde bude postaven pojízdný stan se dvěma spirometry.
„Spirometr nám ukáže, jestli jsou v pořádku objemy a kapacity plic nebo zda je přítomna obstrukce průdušek. Můžeme tak vyloučit počínající příznaky CHOPN. Zájemcům o odvykání kouření zároveň poskytneme radu a základní informace,“ sdělila zástupkyně primáře plicního oddělení KNTB Stanislava Kacrová.
Upozornila, že CHOPN je chronické, vleklé zánětlivé onemocnění průdušek, které vede k jejich postupnému zužování a k poškození až zániku plicní tkáně vlivem inhalovaných škodlivin, především tabáku.
„CHOPN způsobuje a zhoršuje skutečně především kouření, ale také práce v znečištěném prostředí v zaměstnání i doma, ať už se jedná o zplodiny topení, vaření a další. K onemocnění přispívají rovněž výfukové plyny, kouř, prach, ale také chlad a zvýšená vlhkost. Na vzniku CHOPN se projevují také infekce dýchacích cest, ať už virová nebo bakteriální, a jejich opakování,“ vysvětlila Kacrová.
Také u CHOPN, stejně jako u mnoha jiných nemocí, platí tzv. fenomén ledovce. To znamená, že pouze část nemocných je zachycena a léčena. „Spousta nemocných, hlavně kuřáci, své potíže podceňuje. Kašlání berou jako reakci na vykouření cigarety. Proto je osvěta a prevence velmi důležitá,“ zdůraznila Kacrová.
Hlavními příznaky CHOPN jsou vleklý kašel, vykašlávání hlenu, zadýchávání a s tím pocit nedostatku vzduchu, které se zhoršuje hlavně při tělesné zátěži. „Rizikovou skupinou jsou kuřáci, a to i bývalí kuřáci a lidé ve věku do 40 let,“ řekla Kacrová a dodala: „Nejlepší prevencí před CHOPN je nekouřit, nezačínat kouřit nebo kouřit přestat. Pohybovat se v čistém ovzduší a dodržovat správnou životosprávu. To znamená přiměřenou pohybovou aktivitu, cvičení, jíst hodně zeleniny, ovoce a bílkovin, hodně větrat, odstranit prach, kouř a zápach v bytě.“
Dny otevřených dveří pořádá plicní oddělení KNTB už od roku 2003. Tehdy mělo o vyšetření zájem 43 lidí a nález zúžených průdušek při spirometrii mělo osm z nich. „V roce 2004 jsme v rámci Světového dne boje proti kouření a Světového dne CHOPN vyšetřili celkem 209 lidí a u 22 zjistili nález. V roce 2005 byl poprvé ve Zlíně postaven pojízdný stan k měření plicních funkcí a bylo v něm vyšetřeno 180 lidí. Dalších 83 pak v našich plicních ambulancích. Patologický nález byl u 32 lidí,“ uvedla Kacrová.
CHOPN představuje celosvětovou hrozbu, je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve světě. V České republice onemocněním trpí až 800.000 lidí, v celém světě asi 600 miliónů lidí.


12.11.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Nemocnice za peníze od sponzora koupí přístroje pro nemocné děti

Tři nebulizátory, tedy přístroje na zvlhčování vzduchu a jeden TK holter k měření krevního tlaku koupí dětské oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně za peníze, které získalo od zlínské firmy Retrim-CZ. Její zástupci dnes v dětském oddělení předali symbolický šek na 93.282 korun.
„Nebulizátor se používá v topné sezóně prakticky neustále, a to hlavně u dětí, které mají jakékoliv dýchací problémy. Proti běžným inhalátorům je mnohem účinnější. Máme sice v oddělení tři nebulizátory, ale už jsou velmi staré a v podstatě na odpis. Finanční dar na zakoupení nových přístrojů proto velmi vítáme,“ řekl primář dětského oddělení KNTB Petr Pešák.
Neméně důležitý je pro vyšetření nemocných dětí TK holter. Je to přístroj, který v pravidelných cyklech po dobu 24 hodin měří krevní tlak a zaznamenává jeho hodnoty. „Na základě vyhodnocených údajů pak určíme, jak postupovat při léčbě malého pacienta. TK holter používáme u dětí stále častěji, a to v souvislosti s narůstající obezitou a prevencí hypertenzních chorob,“ vysvětlila zástupkyně primáře Lenka Ťoukálková.
„S nápadem pomáhat jsme přišli už dříve a rozhodli jsme se orientovat na děti. To je také důvod, proč věnujeme finanční částku dětskému oddělení vaší nemocnice,“ sdělil jednatel společnosti Retrim-CZ Stanislav Sýkora.
Ředitel KNTB Pavel Calábek zdůraznil, že každou pomoc sponzorů nemocnice vítá. „Je třeba investovat hlavně do nových přístrojů, protože ty současné jsou mnohdy technicky a morálně zastaralé. Pokud se týká dětského oddělení, nedávno získalo pět tisíc na nákup nutných přístrojů z tenisového turnaje a další peníze by mělo získat od nadace Kapka naděje,“ informoval.
Podle primáře v současné době jeho oddělení nejvíc potřebuje ultrazvuk, který stojí 1,5 milionu korun a nový gastroskop k vyšetření žaludku.


23.10.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Začala konference s přímým přenosem gynekologických operací z Baťovy nemocnice

Dvanáct operací včetně vyšetření pánevního dna pomocí ultrazvuku 3D/4D uvidí v přímém přenosu na 200 odborníků z České a Slovenské republiky na mezinárodní konferenci „State of the Art v urogynekologii a rekonstrukční pánevní chirurgii“, která dnes začala ve Zlíně. Přenášeny budou ze tří operačních sálů gynekologicko-porodnického oddělení zlínské Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) na obrazovku umístěnou v Academia centru Univerzity T. Bati ve Zlíně. Operovat budou přední čeští gynekologové. Součástí dvoudenní akce je sobotní diskusní fórum a odborné přednášky v sesterské sekci.
„Operace jsou zaměřené na operační léčbu inkontinence moči a patologických sestupů pánevního dna. Pacientky jsou z naší nemocnice a vědí, kdo je bude operovat. Před zákrokem podepíší souhlas s výkonem. Operatéři s nimi budou před operací hovořit a sami si je vyšetří. Přímý přenos je moderovaný odborníky a potrvá asi do 16 hodin,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení KNTB a jeden z hlavních organizátorů akce Zdeněk Adamík.
„Gynekologická konference je jednou z osmi významných akcí, které organizujeme při příležitosti 80. výročí vzniku naší nemocnice. Lze říci, že právě dnešní konference patří mezi nejprestižnější v letošním roce. Je výjimečná optimální kombinací mluveného slova a přímých přenosů operací,“ sdělil ředitel KNTB Pavel Calábek.
Mezi zhruba desítkou předních českých gynekologů, kteří budou v rámci konference operovat, je i primář Adamík s lékařem svého oddělení Františkem Zábranským. „Budeme řešit komplikaci po zavedení implantátu v oblasti pánevního dna. Vzhledem k tomu, že pacientka tento typ implantátu nesnáší, musíme jej odstranit,“ popsal výkon Adamík. Dalšími operatéry jsou ředitel Ústavu péče o matku a dítě v Praze-Podolí Jaroslav Feyreisl, přednosta Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Alois Martan, přednosta gynekologicko-porodnické kliniky na Bulovce Michael Halaška a další.
Gynekologové se na konferenci setkávají už podruhé. „První ročník se uskutečnil před dvěma lety a od té doby se mnohé metody rozšířily. Máme za sebou víc operací i zkušeností a dospěli jsme i k řešení komplikací, které se mohou u těchto výkonů vyskytnout. Je důležité seznámit se s novými metodami, ale neméně důležité pro operatéra je vědět, jak řešit případné komplikace. I to je cílem letošní konference,“ zdůraznil Adamík.
Vlivem civilizačních chorob a s narůstajícím věkem populace podle něho pánevních defektů u žen přibývá. „Spektrum potíží pacientek je široké a negativně ovlivňuje jejich život. Operační techniky se mění a zavádějí se nové postupy se snahou přesunout řadu výkonů do oblasti minimálně invazivní chirurgie. To v konečném důsledku znamená kratší nemocniční pobyt a rychlejší rekonvalescenci pacientek,“ sdělil.
Odborníci gynekologicko-porodnického oddělení KNTB získali zkušenosti a navázali kontakty na předních zahraničních pracovištích ve Francii, Švédsku, Rakousku, Argentině a Kanadě a velmi úzce spolupracují také s odborníky pražských klinik. Od roku 1999 je oddělení školícím pracovištěm pro závěsné techniky s použitím implantátů. Dosud vyškolili přes 160 českých a slovenských operatérů. „Od roku 2006 jsme také prvním školícím centrem mimo Francii, kterému bylo povoleno školit zahraniční operatéry v nových rekonstrukčních metodách pánevního dna s použitím zcela nové techniky Prolift. První školení v této metodě pro zahraniční účastníky u nás loni v dubnu absolvovali dva lékaři z Makedonie,“ doplnil Adamík.
V rámci konference je v prostorách Academia centra uspořádána výstava přístrojů, léků, přípravků, zdravotnické techniky a farmaceutických preparátů.
Konference se koná pod záštitou urogynekologické sekce ČGPS ČLS J.E.P., hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše a primátorky Zlína Ireny Ondrové.


19.10.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


V krajské nemocnici zachytí novou metodou OSCAR vývojové vady plodu

Od letošního října se mohou v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně nechat nastávající maminky vyšetřit novou metodou OSCAR. Jde o screeningové ultrazvukové vyšetření v kombinaci s vyšetřením krve matky a zaměřuje se na Downův syndrom a jiné vývojové vady plodu. Ženy ho podstupují mezi 11. a 14. týdnem těhotenství. Ultrazvuk může diagnostikovat také patologické změny vývoje plodu. Vyšetření lze podstoupit vždy ve čtvrtek a za dva vyšetřovací dny jej v KNTB absolvovalo už 55 maminek. U šesti z nich lékaři zachytili vývojové vady plodu.
„Metoda OSCAR je pro pacientku velmi pohodlná forma návštěvy lékaře. Za jeden den absolvuje všechna vyšetření a ještě týž den se dozví i výsledek. Pokud je riziko vývojové vady plodu velmi vysoké, doporučíme rodičům buď odběr vzorku choriových klků nebo plodové vody. Jedná se o miniinvazivní vyšetření jen v lokální anestezii pomocí jehly, kterou odebíráme vzorky,“ popsal metodu primář gynekologicko-porodnického oddělení Zdeněk Adamík s tím, že v KNTB pacientky vyšetřuje zkušená genetička Dhaifalah Ishraq z Fakultní nemocnice Olomouc.
Po rozboru získaných vzorků se následně definitivně potvrdí nebo vyloučí podezření na genetickou vadu plodu. Pokud vyšetření prokáže vývojovou vadu plodu, lékaři samozřejmě ihned řeší problém s rodiči. „Na nich je po konzultaci s námi definitivní rozhodnutí o dalším postupu,“ doplnil primář.
K vyšetření používají lékaři špičkový ultrazvuk s technickými možnostmi dokonalého zobrazení plodu. Program, který se používá k výpočtu rizika vývojové vady plodu, je licencován londýnskou společností Fetal Medicine Foundation s opakovanými audity vyšetření. Samozřejmostí je také certifikace lékaře, který pacientky vyšetřuje.
Po ultrazvukovém následuje biochemické vyšetření. „Zajišťujeme je v oddělení lékařské mikrobiologie a biochemie. Do programu zadáme biochemické hodnoty z vyšetření krve matky, které zpřesní odhad rizika plodu. Slouží nám k tomu přístroj KRYPTOR, který má v současnosti nejlepší výsledky,“ uvedla primářka oddělení lékařské mikrobiologie KNTB Nataša Bartoníková.
„Kombinace obou vyšetření přináší 97procentní šanci záchytu vývojové vady plodu. Nastávajícím maminkám tedy nabízíme další špičkovou péči,“ uzavřel primář.


17.10.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Co se právě děje ve zlínské krajské nemocnici

V areálu Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně je v posledních dnech rušno. Dělníci zde totiž pracují hned na několika stavbách. Zahájena byla příprava na výstavbu onkologického centra, začaly práce na spojovacím krčku mezi budovou Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) a gynekologicko-porodnickým oddělením a na vybudování nového parkoviště před budovou interny. Pokračuje se na rekonstrukci 3. pavilonu kožního oddělení a upravují se bývalé prostory dopravní zdravotní služby KNTB pro nové sídlo krajské záchranné služby. Celkové investice do zmíněných akcí přesáhnou 400 mil. korun.
„V případě onkologického centra zatím upravujeme 17. pavilon tak, abychom do něj mohli v prosinci přestěhovat pacienty z 21. pavilonu, ve kterém je onkologické centrum. Budova se dočká celkové rekonstrukce včetně přístavby kobky pro lineární urychlovač. Jeho pořízením posuneme péči o onkologicky nemocné pacienty na úroveň kliniky. Investice do nového onkologického centra, které by mělo být hotovo v září příštího roku, představuje 330 milionů korun. Stavební část uhradí Zlínský kraj, přístrojové vybavení nemocnice,“ sdělil ředitel KNTB Pavel Calábek.
Rušno je v těchto dnech také před budovou interní kliniky, kde se buduje nové parkoviště pro 25 aut. „Pomůže nám vyřešit svízelnou situaci s parkovacími místy, kterých je pořád nedostatek. Parkoviště, do kterého Zlínský kraj vložil tři miliony korun, bude řidičům k dispozici ještě letos,“ sdělil náměstek provozně-obchodního útvaru KNTB Roman Mádr.
Spojovací krček mezi budovou LDN a porodnicí usnadní převozy pacientů z oddělení ORL (ušní-nosní-krční) na operační sály gynekologicko-porodnického oddělení, které ORL využívá. Odpadnou převozy sanitou a zlepší se tak komfort pro nemocné. Spojovací krček má být hotov v prosinci letošního roku a jeho vybudování si vyžádá devět milionů korun, které hradí Zlínský kraj.
Ve finiši je rekonstrukce 3. pavilonu kožního oddělení, která má být hotova už v listopadu letošního roku. V současné době se pracuje na zateplení budovy a vnitřním vybavení. Po ukončení prací bude v oddělení místo pro 21 pacientů ve dvoulůžkových pokojích a jednom pokoji pro izolaci nemocného s infekční kožní chorobou. „Vždy dva pokoje budou mít společnou sprchu a WC. Nově vznikne koupelna zvlášť pro muže a ženy, ve starých prostorách byla jedna společná. Investici v hodnotě 12 milionů korun hradí Zlínský kraj,“ řekl náměstek.
Zhruba před třemi týdny začaly práce na rekonstrukci bývalého objektu dopravní zdravotní služby KNTB. Nově zde bude od září 2008 sídlit krajská záchranná služba. „Dopravní zdravotní službu však v žádném případě nerušíme. Přestěhovali jsme ji do jiných prostor a přistoupili k její reorganizaci tak, aby její efektivita byla co největší. Podle toho jsme zajistili potřebný počet řidičů. Nemocnice se také rozhodla zmodernizovat stávající vozový park o dvě nové sanity a prostory dopravy technicky dál vybavujeme. Naše dopravní zdravotní služba bude i nadále schopna zajistit vnitřní i vnější převozy pacientů,“ zdůraznil náměstek.


9.10.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Zájem o rady zdravotníků, jak pečovat doma o nemocného na lůžku, roste

Zhruba třicet lidí, kteří se doma starají o nemocné příbuzné, přišlo dnes na setkání se zdravotníky do Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Ve výukovém sále gerontologického centra se například dozvěděli, jak ležícího nemocného obrátit na lůžku, jak mu na lůžku umýt vlasy a jaké pomůcky si k tomu připravit, jak zajistit běžnou hygienu, nasadit plenu a další rady. Každý dostal písemné informace s názornými ukázkami a radami.
„Zájem lidí o setkání se zdravotníky stále roste. První část tohoto programu jsme uskutečnili v první polovině roku a přišlo celkem kolem sta lidí. Po prázdninách jsme zahájili podzimní část a dnes jsme se sešli podruhé. Někteří lidé se setkání účastní i několikrát po sobě, ale co je důležité, přicházejí stále noví zájemci,“ řekla vrchní sestra gerontologického centra KNTB Karla Vrlová.
Kromě praktických ukázek a důležitých rad odpovídali zdravotníci také na dotazy přítomných. „Věci, které jsou pro nás samozřejmostí, jsou pro mnohé z těch, kteří o nemocného pečují doma, problémem. Jsme proto rádi, že se nás ptají a můžeme jim svojí radou pomoci a péči o příbuzného tím ulehčit,“ doplnila Vrlová.
Upozornila, že do konce letošního roku se uskuteční ještě dvě setkání, a to v listopadu a prosinci vždy první středu daného měsíce v 15 hodin. Místem setkání zůstává výukový sál v suterénu budovy LDN.


3.10.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Zlínská porodnice praská ve švech, září bude zřejmě nejplodnější měsíc

Od začátku roku do pondělí 24. září se v porodnici Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) narodilo už 2040 dětí, což je o 76 více než za stejnou dobu loni. Proti loňsku se také zvýšil počet porodů, a to o 74 na 1973. V porodnici se stále potýkají s nedostatkem místa pro rodičky po porodu.
„Umisťujeme je i na lůžka ze stacionáře, kterých je sedm. Naše běžná kapacita je 85 lůžek včetně gynekologického oddělení, které nám také pomáhá umisťovat rodičky například po operativních porodech. Uvolněná lůžka okamžitě obsazujeme, jak se říká, nestačí ani vychladnout,“ sdělila vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Helena Novotná.
Podle ní bude zřejmě nejplodnější právě září. „Od začátku měsíce do 24. září jsme už měli 204 porody a narodilo se při nich 209 dětí,“ doplnila s tím, že se rodí více chlapců než děvčat. „Loni za sledované období přišlo na svět 1011 chlapečků a 953 děvčátek, letos to bylo 1067 kluků a 973 děvčat,“ řekla.
Zvýšené porodnosti odpovídá i naplnění gynekologických ambulancí, kde čeká hodně těhotných maminek. Nejvíc se to projevuje u rizikové ambulance, kterou jich denně projde 50 až 60.
A čemu přičítají zlínští porodníci tak velký počet porodů? „Rodí vesměs ženy narozené v 70. a 80. letech minulého století. Do naší porodnice také nepřicházejí jen rodičky ze Zlínska, ale asi 30 procent je jich z jiných regionů,“ sdělil primář gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Zdeněk Adamík. Svůj podíl na zvýšeném počtu porodů ve Zlíně má i skutečnost, že zdejší porodnice má statut perinatologického centra a školicího pracoviště Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. „V něm se koncentrují všechny rizikové porody, takže zde končí mnoho maminek jak ze Zlínska, tak z jiných regionů Zlínského kraje,“ dodal primář.


Porodnost v KNTB za období od ledna do 24. září


Počet porodů Počet dětí Dvojčata Trojčata Chlapci Děvčata
2007 1973 2040 69krát 1krát 1067 973
2006 1899 1964 65krát - 1011 953


26.9.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Baťova nemocnice přechází na kompletní digitalizaci obrazové dokumentace pacientů

Ke kompletní digitalizaci zobrazovací diagnostiky přechází po několikaměsíčním zkušebním provozu Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Dosud používala filmové pořizování rentgenových snímků. Nový způsob zpracování obrazové dokumentace pacientů neboli PACS (Picture Archiving and Communication System) znamená přechod od klasických RTG filmů k distribuci snímků digitální formou buď počítačovou sítí nebo na nosičích CD. Systém PACS instalovaný v KNTB stál necelých 25 milionů korun a dodala jej společnost Aura Medical s.r.o. Dnes byla digitalizace provozu radiodiagnostického oddělení KNTB slavnostně otevřena.
„PACS přináší obrovské výhody pro provoz nemocnice i pro pacienty. Patří mezi ně například možnost vyhodnocování snímku několika odbornými lékaři najednou nebo zamezení ztrát obrazové dokumentace a tím vyloučení opakovaného diagnostického ozařování pacientů. Umožňuje podstatně kvalitnější vyhodnocování vyšetření. Do digitálního archivu snímků mohou specialisté pomocí internetu nahlížet i z domova a zajišťovat tak konziliární činnost mimo pracovní dobu. Propojením s jinými datovými sítěmi je také možno snímky zasílat na vyšší odborná pracoviště fakultních nemocnic, především brněnských,“ vysvětlil Jiří Tesař, zástupce primáře radiodiagnostického oddělení KNTB, jež kompletní digitalizaci zobrazovací diagnostiky koordinuje.
Na tento způsob pořizování, zpracování a ukládání diagnostických obrazových informací přecházejí postupně všechny nemocnice nejen v ČR, ale i v Evropě a mimo ni. „Důvodem jsou stále klesající ceny těchto systémů a obrovské výhody před konvenčním filmovým provozem. Ve Zlínském kraji je KNTB první nemocnicí, která takto digitalizovala celý provoz najednou,“ uvedl ředitel KNTB Pavel Calábek.
Další nemocnice v kraji na podobnou změnu teprve čekají. „Již teď se však část dokumentace z Uherskohradišťské a Kroměřížské nemocnice dostává do KNTB pomocí internetové sítě a ukládá se v jejím digitálního archivu. Tam ji využívají především pracoviště počítačové tomografie, magnetické rezonance a oddělení neurochirurgie. Do budoucna je záměr takto propojit všechny čtyři nemocnice zlínského regionu,“ doplnil Tesař.
Ve výběrovém řízení zvítězila Aura Medical nad ostatními čtyřmi uchazeči nejlepší kombinací ceny a užitné hodnoty své nabídky. „Investici splatí nemocnice postupně úsporami na dosavadním používaném filmovém materiálu,“ sdělil Calábek.
„Jsem rád, že se podařila další fáze medicínského a informačního systému Baťovy nemocnice, s kterou počítáme jako se základním článkem zdravotnictví Zlínského kraje. Přijdeme jistě s dalšími vybaveními, jež zlepší léčbu pacientů našeho kraje. Jde především o onkologické centrum nebo nově budované zázemí pro krajskou záchranku. Jsou to projekty důležité pro naše pacienty,“ komentoval hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.
PACS byl instalován koncem června a přes prázdninové měsíce byl systém testován ve zkušebním provozu. V září bylo dokončeno připojení všech diagnostických přístrojů radiodiagnostického oddělení. „Mezitím byli proškoleni lékaři nemocnice v ovládání software, pomocí kterého si mohou digitální snímky prohlížet. V současnosti mají okamžitě po vyšetření pacienta tento snímek k dispozici na jakémkoliv počítači v nemocniční síti,“ uzavřel Calábek.


25.9.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Pediatři z České a Slovenské republiky se sejdou na konferenci v Luhačovicích

Téměř 500 pediatrů z České a Slovenské republiky se zúčastní letošního pátého ročníku Festivalu kazuistik, který se uskuteční od 27. do 29. září v Domě kultury Elektra v Luhačovicích. Na programu je zhruba 70 přednášek, díky nimž se účastníci dozvědí o zajímavých případech z pediatrické praxe i z praxe příbuzných oborů zabývajících se dětmi.
„Naše pediatrická konference je specifická právě tím, že program není jednoznačně tématicky zaměřený. Přednášející uvedou kazuistiky – případy z praxe, s kterými se člověk setká třeba jednou za život. Je dobré se o nich podělit s ostatními. Něco slyšíte nebo vidíte jednou a pak vás to může potkat v praxi. Další specifickou vlastností festivalu kazuistik je, že se na něm setkávají pediatři od obvodních lékařů až po univerzitní profesory,“ řekl primář dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně a koordinátor akce Petr Pešák.
Lékaři dětského oddělení KNTB přednesou na festivalu pět příspěvků. Například malou sérii tří přednášek po sobě, kdy budou hovořit o případech týkajících se dětského revmatismu nebo budou referovat o nemoci kočičího škrábnutí. „Jde o infekci přenášenou z koček na člověka. Způsobuje různé potíže, jako třeba záněty uzlin,“ vysvětlil Pešák.
Právě primář Pešák přišel před lety s nápadem uspořádat první konferenci. „Letos máme tedy malé výročí, které je umocněno ještě tím, že v letošním roce slavíme 80 let od založení Baťovy nemocnice ve Zlíně. Z festivalu kazuistik se stala tradice a je o něj velký zájem. Pediatrickou společností je hodnocen velmi příznivě a po celostátním pediatrickém kongresu jde o druhou největší pediatrickou akci v České republice,“ sdělil Pešák.
Pro účastníky je připraven také bohatý společenský program. V Lázeňském divadle je čeká představení Slováckého divadla Rychlé šípy, mohou se zúčastnit výletu do ZOO Lešná a podle počasí turistického výšlapu na vrch Obětová nad Luhačovicemi, spojeného s opékáním buřtů a písničkami. Druhý jednací den se uskuteční v Elektře společenský galavečer.


24.9.2007
Karla Havlíková
tisová mluvčí KNTB


Tomáš Baťa odhalil v krajské zlínské nemocnici bustu svého otce

Bustu a pamětní desku zakladatele zlínské Baťovy nemocnice Tomáše Bati dnes při příležitosti 80. výročí jejího založení slavnostně odhalil Tomáš Baťa junior v areálu tohoto zdravotnického zařízení. Jak sdělil ředitel nyní Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně Pavel Calábek, v osmdesátileté historii nemocnice se busta a deska s citátem jejího zakladatele odhalují už potřetí. „Doufáme, že jsme našli dobré místo a že jde už o definitivní umístění,“ řekl.
Slavnostního aktu se spolu s Tomášem Baťou zúčastnila také jeho dcera Monica Pignal-Baťa, přestavitelé Zlínského kraje, města Zlína, vedení a zdravotnický personál nemocnice a další hosté.
„Děkuju za přivítání a za to, co tady provozujete a budujete dál. Mám s nemocnicí určité intimní styky. Několikrát jsem tady totiž ležel. S infekcí, kterou jsem měl z mléka ve Švýcarsku, to bylo dokonce několik týdnů. Tady mě dali lékaři do pořádku, jinak bych tu už nebyl. Slavím 93. narozeniny a to už je skoro zázrak. K tomu přispěla taky Baťova nemocnice i to, že jsem žil v tomto kraji, kde bylo vždy zdravotnictví dobře rozvinuto. Je to pro mě velká čest být tu dnes s vámi,“ řekl Tomáš Baťa a doplnil, že v nemocnici se léčil taky se slepým střevem a byl v ní několikrát na operaci očí.
Podle hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše je stopa Tomáše Bati seniora, kterou zde zanechal, obrovská. „Měli bychom si vážit jeho práce a pokračovat v ní. Podnikání pro Tomáše Baťu bylo službou. Budoval komplexní služby v oblasti zdravotnictví, dopravy a dalších oblastech. To tehdy nebylo a není ani dnes obvyklé,“ řekl a dodal: „Díky všem, kteří tady pracovali a pracují a dávají to nejcennější – zdraví.“
Odhalení busty a pamětní desky T. Bati považuje hejtman také za určitou satisfakci pro Baťovu rodinu. „Jsou na místě, které pro ni moc znamenalo. A je to taky dárek pro Tomáše Baťu k jeho 93. narozeninám, které oslaví za pár dní,“ řekl.
Oslavy 80 let vzniku Baťovy nemocnice budou dnes od 19 hodin pokračovat v Městském divadle ve Zlíně. V rámci programu slavnostního večera bude vzpomenut nejen zakladatel nemocnice T. Baťa, ale také další osobnosti, lékaři a zdravotní sestry, kteří v nemocnici pracovali, budovali ji a psali tak její historii. Opomenuta nezůstane ani současnost a budoucnost dnes už Krajské nemocnice T. Bati a. s. ve Zlíně. V závěru večera bude oceněno deset osob, které se významnou měrou podílely na rozvoji nemocnice.


14.9.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Výstava fotografií ukazuje historii a současnost zlínské Baťovy nemocnice

Historii a současnost Baťovy nemocnice ve Zlíně zachycuje zhruba padesát barevných a černobílých fotografií, které jsou ode dneška k vidění v prostorách Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické ve Zlíně. Fotografie z poslední doby pořídil zlínský fotograf Vladimír Šilhan a snímky nemocnice z prvních let jejího fungování poskytl primář oddělení nukleární medicíny Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně Jiří Bakala, který se historií nemocnice dlouhodobě zabývá. Výstava Baťova nemocnice ve fotografiích vznikla k 80. výročí jejího založení.
„Osmdesát let v životě člověka je hodně, ale v případě nemocnice to není mnoho. Baťova nemocnice byla vždy na špici vývoje a řekl bych, že tomu tak je i dnes. A co mě k uspořádání výstavy přimělo? Máme tu hodně budov, které kvůli dalšímu rozvoji nemocnice časem zmizí. Takže ve fotografiích Vladimíra Šilhana budou mít historici dobrou dokumentaci,“ řekl Bakala a krátce připomněl historii nemocnice. „Baťova nemocnice je krásná. Krásná tím, že je v lese. Když tady byli pacienti z Prahy, říkali o ní, že je jako sanatorium. Až jí budete procházet, rozhlédněte se a sami uvidíte,“ dodal zejména směrem k přítomným studentům zdravotnické školy.
„Historie Baťovy nemocnice je bohatá. Je třeba si to uvědomit a někdy z historie také vycházet,“ doplnil Bakalova slova ředitel KNTB Pavel Calábek.
Vladimír Šilhan prozradil, že v nemocnici nafotil stovky snímků a z nich vybral přes 600 nejlepších. „Podnět k fotografování nemocnice vzešel od primáře Bakaly s tím, že k jejím osmdesátinám bych pořídil jakoby konfrontační fotky k těm historickým, které má ve svém archivu,“ sdělil s tím, že fotografování mu zabralo asi tři čtvrtě roku.


12.9.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


K odběrům krve dnes do krajské nemocnice přišlo téměř 60 dárců

Letos už potřetí se v transfúzním oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně uskutečnila akce Daruj krev s Českým rozhlasem. K odběrům přišlo 58 dárců a krev zdravotníci odebrali 53, ostatní ze zdravotních důvodů nakonec krev darovat nemohli. Dát krev poprvé přišlo devět lidí.
Už padesátý odběr dnes absolvoval sedmatřicetiletý Milan Metzl z Újezdu u Valašských Klobouk. „Začal jsem krev darovat na vojně, to bylo v roce 1989. Od té doby chodím pravidelně. Vedla mě k tomu snaha být užitečný,“ zdůvodnil své rozhodnutí pomáhat takto jiným.
O šest odběrů méně má ode dneška za sebou Stanislav Krček z Lípy u Zlína. „Poprvé jsem krev dával v osmnácti letech. Připadalo mi to úplně normální a chodím pořád,“ řekl pětatřicetiletý dárce.
Markéta Křížová ze Zlína byla u odběru poprvé loni a dnes krev darovala potřetí. „Dávat krev mě napadlo jen tak. Možná mě ovlivnil i tatínek, který chodil k odběrům hodně a získal i plaketu Jánského,“ prozradila sedmadvacetiletá dárkyně.
Transfúzní oddělení KNTB má krve dostatek.„Nemáme žádné problémy a nebyly ani přes prázdniny, kdy hodně dárců bývá mimo bydliště. Jsme moc rádi, že lidé chodí krev darovat a patří jim naše díky,“ řekla primářka transfúzního oddělení KNTB Yvetta Stavařová.
Transfúzní oddělení KNTB se k akci Daruj krev s Českým rozhlasem připojuje už několik let. Každoročně jsou jí vyhrazeny čtyři dny a letos se akce uskuteční ještě 12. prosince.


K. Havlíková


Zlínské geriatrické dny se zaměří na nemoci související s cévním onemocněním

Na nemoci, které mají příčinnou souvislost s cévním onemocněním, se zaměří letošní XII. Zlínské geriatrické dny, které se uskuteční ve dnech 13. a 14. září v Kulturním domě Elektra v Luhačovicích. Celostátního sympozia se zúčastní více než 300 lékařů a dalších zdravotníků z České republiky.
„Tématem budou zejména onemocnění arteriosklerotického původu, tedy tepenné sklerózy, a to cévních onemocnění mozku, srdce i končetin. V posledních letech neustále přibývají nové poznatky a možnosti přesné diagnostiky, nastávají převratné změny v léčebných postupech. Sympozium dává možnost informovat o nich a vzájemně si předat zkušenosti,“ řekl Milan Forejtar, primář gerontologického centra Krajské nemocnice T. Bati a. s. ve Zlíně, jež je pořadatelem akce.
Podle něho se díky novým poznatkům snížil počet úmrtí na akutní infarkt myokardu u hospitalizovaných pacientů na polovinu, zatímco úmrtí na chronické selhání srdce narůstá. A to v důsledku léčebných metod akutního koronárního syndromu, ale také kvůli neustále se prodlužujícímu věku populace.
„Na druhé straně lze pozorovat nárůst cévních mozkových příhod, a to u osob ve střední věkové kategorii. Rovněž tak se zvyšuje výskyt ischemických chorob dolních končetin, tedy omezeného krevního zásobování v důsledku arteriosklerózy,“ uvedl Forejtar.
Mnohá z těchto onemocnění provází trvalá invaliditida nebo hendikepující následky. Z toho důvodu vyžadují následnou péči a rehabilitaci, aby se docílilo co nejnižšího stupně závislosti a co nejmenšího snížení kvality života nemocného.
„Z toho důvodu se zmíněná témata včetně ošetřovatelských postupů objeví na odborných zlínských geriatrických dnech. Zejména proto, že cévními onemocněními a jejími následky je postižena především starší populace,“ dodal primář.
Záštitu nad sympoziem, které je součástí oslav 80. výročí založení Baťovy nemocnice, převzal hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Spolupořadateli je Česká gerontologická a geriatrická společnost ČSL JEP, Krajské edukační centrum POUZP ČMS a Odborový svaz ČLK Zlín.


11.9.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Krajská nemocnice má unikátní přístroj k vyšetření pacientů se srdeční arytmií

Unikátní soubor přístrojů, který umožňuje vyšetření pacientů trpících srdeční arytmií, mají od pondělí k dispozici lékaři interní kliniky Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Pomocí elektrod zavedených žilním systémem do srdce mohou nyní kardiologové precizně mapovat průběh elektrického potencionálu v srdeční svalovině a sledovat případné odchylky v jeho šíření. Přístroje byly naistalovány za pomoci firmy Cardion a interní klinika KNTB je ve Zlínském kraji jediným zdravotnickým zařízením, v němž je v současnosti vyšetření srdečních potenciálů dostupné.
„Vyšetřovací metoda pomocí souboru přístrojů umožní přesněji indikovat pacienty k případné implantaci kardiostimulátoru. Stejně tak je možné včas rozpoznat pacienty, kteří jsou ohroženi náhlou arytmickou smrtí a pomocí testovacího protokolu je pak dále indikovat buďto pro následnou léčbu farmakologickými preparáty nebo k léčbě pomocí defibrilátoru voperovaného pod kůži pacienta,“ sdělil ředitel KNTB Pavel Calábek. Tyto metody se podle něho používají většinou ve velkých kardiologických centrech.
Pořízením tohoto souboru přístrojů tak interní klinika pokračuje v úspěšné spolupráci s příslušnými odbornými pracovišti v Brně, kam jsou po stanovení diagnózy pacienti odesíláni k operačnímu řešení.
Zavedení metod invazivní elektrofyziologie umožní kardiologicky nemocným pacientům v regionu větší dostupnost vysoce kvalifikované odborné péče.


5.9.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Nemocnice má uděleny akreditace pro vzdělávání už ve většině medicínských oborů

Již 21 medicínských oborů v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně získalo od Ministerstva zdravotnictví ČR akreditace pro vzdělávání. Znamená to, že tato lékařská pracoviště mohou podle nového zákona vychovávat a vzdělávat další nové lékaře k získání odborných kvalifikací a atestací. Týká se to oborů anesteziologie a resuscitace, dermatovenerologie, dětské lékařství, dětská chirurgie, diabetologie, gastroenterologie, geriatrie, chirurgie, neonatologie, neurochirurgie, neurologie, nukleární medicína, nemocniční lékárenství, oftalmologie, otorinolaryngologie, patologická anatomie, radiodiagnostika a zobrazovací metody, rehabilitace a fyzikální medicína, tuberkulóza a respirační nemoci, úrazová chirurgie a vnitřní lékařství. Těmto oborům byly příslušným rozhodnutím ministerstva zdravotnictví předány dekrety akreditovaného pracoviště.
„Do konce pololetí 2007 jsme požádali o akreditaci v 30 lékařských oborech. Administrativní proces schvalování s řadou připomínek a doplňků je časově náročný a trvá půl roku i více. Zbývající obory jsou tedy ještě v připomínkovém řízení nebo v přípravné fázi,“ řekl ředitel KNTB Pavel Calábek
Jednotlivá pracoviště postupně podle zadaných podmínek dodávala podklady, které musely pro náročné posuzování v ministerských akreditačních komisích obsahovat především údaje o personálním obsazení pracovišť. „Vedoucí pracoviště nebo další lékař – školitel daného pracoviště musel dokladovat své nejvyšší vzdělání v oboru atestacemi, licencemi nebo vědeckými hodnostmi a odbornými publikacemi. Bylo posuzováno také spektrum lékařských výkonů, které pracoviště poskytuje, včetně doloženého přístrojového vybavení a návazné spolupráce s ostatními obory,“ vysvětlil ředitel.
Školitel, event. školitelé pak mohou na svém pracovišti vychovávat zpravidla každý jednoho, případně dva lékaře - školence. Na jejich výchově se pak mohou pod vedením školitele podílet další vyjmenovaní pracovníci s vysokoškolským vzděláním. Ke splnění materiálně-technických požadavků je mimo jiné třeba, aby akreditované pracoviště bylo vybaveno moderní lékařskou technikou nezbytnou k zajištění činnosti na požadované úrovni. Proto pracoviště přikládá ke své žádosti o akreditaci i seznam přístrojů, které používá pro diagnostickou a léčebně preventivní činnost.
„Důležitá je rovněž publikační a vědecko-výzkumná činnost akreditovaného pracoviště. Pracovníci dokladují odborná sdělení v domácích i zahraničních časopisech, na kongresech i při řešení výzkumných úkolů formou grantů, výzkumných záměrů a dalších projektů,“ doplnil primář kožního oddělení KNTB Jan Šternberský, který má akreditace v nemocnici na starosti.
Celý systém akreditací pro vzdělávání však není ještě dořešen ekonomicky, nejsou dána pravidla po hrazení nákladů pobytů školenců z jiných pracovišť, kteří se budou vzdělávat v naší nemocnici. Očekává se však novela zákona o vzdělávání lékařů, která má řešit i problematiku financování.
Udělení akreditace zvyšuje odbornou prestiž zařízení, protože dává nemocnici právo připravovat lékaře k získání vyšší kvalifikace, která již vychází z pravidel společných pro celou EU. Každé akreditované pracoviště však zodpovídá za kvalitu přípravy školenců a bude stále podléhat průběžným kontrolám její úrovně. Pokud jim nebude vyhověno, tak může být statut akreditovaného pracoviště odejmut.


13.8.2007
Karla Havlíková,
tisková mluvčí KNTB


Ve zlínské porodnici se za šest měsíců narodilo 1359 dětí, v březnu jich bylo nejvíc

Počet narozených dětí v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně za letošních šest měsíců skončil na čísle 1359, což je o 24 miminek více než za stejné období loni. Chlapců přišlo na svět 715 a děvčátek 644. Nejvíc novorozeňat bylo březnových, a to 248. Dvojčátka se za první půlrok narodila 50krát, což je meziročně o jeden narozený pár víc. Vzrostl také počet porodů. Letos v prvním pololetí jich bylo 1307, zatímco za loňského půl roku 1286.
„Zvýšilo se také množství císařských řezů, a to o 45 na 346. Je to dáno tím, že naše porodnice má statut perinatologického centra a školicího pracoviště Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. V něm se koncentrují všechny rizikové porody, takže zde končí mnoho maminek nejen ze Zlínska, ale i z jiných regionů Zlínského kraje,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Zdeněk Adamík. Žen z bývalých okresů kraje podle něho v KNTB rodilo 385.
„Od ledna do konce června skončilo v perinatologickém centru z předčasných porodů 218 dětí, z toho 78 bylo z cizích bývalých okresů. Nejmenšími miminky byla dvojčátka. Jedno vážilo 580 a druhé 690 gramů,“ doplnila staniční sestra Eva Malušová.
V březnu měli v gynekologicko-porodnickém oddělení zdravotníci nejen nejvíc práce s přiváděním miminek na svět, ale o miminka a jejich maminky se starali v poněkud ztížených podmínkách.
„Ty u nás panovaly od února do konce března kvůli malování v oddělení. Maminky s dětmi jsme proto pouštěli domů, pokud to jejich zdravotní stav dovolil, už třetí den po porodu. Běžně je to čtvrtý den. V době malování jsme museli některé umístit ve stacionáři, kde máme sedm lůžek, nebo do oddělení gynekologie. Všem jsme vysvětlili, proč nemohou ležet na standardních pokojích. K umisťování do náhradních prostor jsme přistupovali proto, že jsme nechtěli maminky posílat rodit do jiných zdravotnických zařízení,“ vysvětlila vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Helena Novotná.


24.7.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


V krajské nemocnici můžete nechat na lymeskou borreliozu vyšetřit i svého psa

Lymeská borrelioza je nebezpečné onemocnění, které přenášejí klíšťata a krev sající hmyz nejen na lidi, ale také na zvířata. Klíšťata patří od jara do podzimu mezi významné vnější parazity psů, proto oddělení lékařské mikrobiologie v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně zajišťuje vyšetření na lymeskou borreliozu i pro psy.
„Stále více lidí se nás ptá, jestli můžeme na onemocnění vyšetřit i jejich psa. Díky mírné zimě je zvýšený výskyt klíšťat. Pokud se majitel obává infekce u svého zvířete, stačí dodat do naší laboratoře jeho krev. Tu mu po konzultaci odebere veterinární lékař. Cena vyšetření je u nás do jednoho tisíce korun včetně DPH,“ sdělila primářka oddělení lékařské mikrobiologie Nataša Bartoníková.
Pokud se zjistí, že pes má zdravotní potíže a je infikován lymeskou borreliozou, příslušný veterinář nasadí antibiotickou léčbu. U psů je možné předcházet tomuto onemocnění očkováním.
Ročně oddělení lékařské mikrobiologie KNTB vyšetří na lymeskou borreliozu přes 3 500 lidí.


16.7.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


V krajské nemocnici začala rekonstrukce pavilonu kožního oddělení

Plánovaná rekonstrukce 3. pavilonu lůžkové části kožního oddělení začala minulý týden v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Po jejím ukončení v listopadu letošního roku bude mít pavilon místa pro 21 pacientů ve dvoulůžkových pokojích a jednom pokoji pro izolaci nemocného s infekční kožní chorobou. Nově vznikne koupelna zvlášť pro muže a ženy, vyměněny budou trubky k přívodu tepla, TUV kanalizace a elektroinstalace. Budova se dočká zateplení, nových oken a střechy. Náklady na rekonstrukci dosáhnout více než 12 milionů korun a hradí je Zlínský kraj.
„Pavilon byl ve velmi špatném stavebně-technickém stavu a díky opravám splníme všechny hygienické a technické parametry. Příští rok počítáme také s opravami ambulantní části kožního oddělení ve 2. pavilonu. Obě budovy pak budou propojeny spojovací chodbou,“ řekl ředitel KNTB Pavel Calábek.
Doposud měla lůžková část oddělení k dispozici 28 míst a pacienti byli hospitalizováni v třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích. „Sociální zázemí měli společné na chodbě. Po rekonstrukci budou mít vždy dva dvoulůžkové pokoje společnou sprchu a WC. Dosavadní koupelna byla společná pro ženy a muže, takže cedule na dveřích oznamovala, pro koho je daný den k dispozici. Nově se už počítá s dvěma koupelnami,“ sdělila vedoucí oddělení vnitřních vybavení budov a staveb KNTB Lidie Hrušková.
Po dobu oprav jsou pacienti kožního oddělení umístěni v 10. pavilonu, který sloužil infekčnímu oddělení. To je přestěhováno do nových prostor místo oddělení ORL (ušní-nosní-krční), které je od června v budově LDN.


2. 7. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


O rady, jak pečovat o nemocného doma, byl zájem, nemocnice v nich bude pokračovat

Už páté setkání zdravotníků s lidmi, kteří pečují o své příbuzné nemocné doma, se tento týden uskutečnilo v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Bylo posledním před nadcházejícími prázdninami a celkem se všech setkání zúčastnilo více než 100 zájemců. Zdravotníci jim postupně předvedli a poradili, jak například otáčet nemocného na lůžku, jak ležícímu umýt vlasy, jak zabránit proleženinám, jak nakrmit člověka, který je upoután na lůžko. Nechyběly různé názorné ukázky jako třeba správné chůze o berlích, francouzských holích nebo s pomocí chodítka. Všichni účastníci obdrželi také tištěný materiál s důležitými radami.
„Program Edukace byl určen všem, kteří se v domácím prostředí již starají nebo budou starat o své příbuzné po propuštění z nemocnice. Především u chronicky a vážně nemocných lidí roste pravděpodobnost, že budou - vzhledem ke svým zdravotním problémům - odkázáni na cizí pomoc. Nemocí se vztahy v rodinách mění a ti nejbližší se stávají ‚pečovateli‘, kteří jsou odpovědni za to, aby tělesné, psychické i sociální potřeby nemocného byly uspokojovány,“ řekla náměstkyně ošetřovatelské péče KNTB Marie Hejtmánková.
Úloha rodinného příslušníka jako pečovatele představuje podle ní zásadní životní změnu pro obě strany. Tyto změny často vyvolávají emoční, tělesné i citové vyčerpání pečujících a neschopnost poskytovat další péči. „Nešlo tedy o edukaci zaměřenou jen na zvládnutí problémů péče o nemocného člověka, jak ho doprovázet na poslední cestě života. Poskytovali jsme také praktické návody na zvládání běžných denních problémů pečovatele – laika včetně toho, jak si udržet vlastní zdraví, jak se vyhýbat depresi, zůstat aktivní, mít přátele, radovat se. Plnit funkci pečovatele o nemocného člena rodiny by nemělo zbavit život smyslu. Myslím si, že náš edukační program byl úspěšný a po prázdninách bude pokračovat dál,“ doplnila Hejtmánková.


15. 6. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Zlínská onkologie zavedla biologickou cílenou léčbu zhoubných nádorů

Biologickou cílenou léčbu zhoubných nádorů zavedlo a stále rozšiřuje onkologické centrum Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Významně zlepšuje šance onkologických pacientů na zlepšení jejich zdravotního stavu a na prodloužení života. Jedná se o léčbu některých nádorů prsu lékem trastuzumab, nádorů tlustého střeva léky bevacizumab a cetuximab, nádorů ledviny léky sunitinib a sorafenib. Nově lékaři zlínské onkologie zavádí lék cetuximab do léčby nádorů hlavy a krku, kdy lék je podáván při současné radioterapii. V současnosti se biologickou cílenou léčbou v onkologickém centru KNTB léčí asi 20 pacientů.
„Zmíněná léčba se nově zavádí po zveřejnění výsledků celosvětových klinických studií, které potvrdily její správnost a přínos pro pacienta. Působí odlišným mechanismem než klasická chemoterapie nebo radioterapie a významně zvyšuje protinádorový léčebný efekt,“ řekl primář onkologického centra KNTB Milan Kohoutek.
Současně se zlínská onkologie účastní několika mezinárodních studií, v nichž je pacientům nabídnuta možnost absolvovat léčbu léky, které ještě v klinické rutinní praxi nejsou zavedeny. V rámci studiové léčby se podílí na klinickém výzkumu biologické léčby nádorů tlustého střeva, vaječníků a prsu. „Ještě letos bude naše pracoviště pravděpodobně zařazeno mezi centra provádějící biologickou studiovou léčbu nádorů slinivky břišní a maligního melanomu, tedy kožního zhoubného nádoru,“ prozradil primář.
Podle něho není biologická cílená léčba zhoubných nádorů určena jen pacientům KNTB a Zlínska. „Naše pracoviště poskytne tuto terapii všem onkologickým pacientům z celého Zlínského kraje, kteří jsou pro léčbu vhodní. Pokud si lidé nejsou jisti, zda by se jí mohli podrobit, měli by se obrátit na své ošetřující onkology. Mohou se také ptát rovnou v naší nemocnici na telefonním čísle 577 552 344 nebo 577 552 813, případně své dotazy poslat elektronicky na adresu kohoutek@bnzlin.cz, ostrizkova@bnzlin.cz, pospiskova@bnzlin.cz nebo gharibyar@bnzlin.cz,“ informoval primář a dodal, že zdravotní pojišťovny se zavázaly léčbu finančně zabezpečit.
Onkologické centrum KNTB patří mezi 18 komplexních onkologických center v ČR, jež garantují tuto léčbu ve svých spádových oblastech. Spádovou oblastí zlínského centra je Zlínský kraj.
V evidenci onkologického centra ve Zlíně je více než 4500 pacientů. Převažují nádory tlustého střeva, prsu, ženských pohlavních orgánů, ledviny, kůže a hlavy a krku.


14. 6. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Téměř pět desítek lidí přišlo dnes do krajské nemocnice darovat krev

Osmačtyřicet lidí přišlo dnes do transfuzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně k odběru krve. Připojili se tak k akci Daruj krev s Českým rozhlasem, která se koná čtyřikrát do roka. Zdravotníci nakonec vzali krev jen 42 lidem, ostatní ji nemohli darovat ze zdravotních důvodů. Jedna dárkyně přišla dnes k odběru poprvé.
„Přestože už začíná doba dovolených, přišlo dnes hodně dárců a jsme tomu rádi. Krve není nikdy dost a i když máme dostatek zásob všech krevních skupin, vítáme u nás každého dárce. Všem samozřejmě děkujeme,“ řekla primářka transfuzního oddělení KNTB Yvetta Stavařová.
„K dárcovství mě přivedl otec, který chodí krev také darovat. Já jsem tu dnes po jedenácté a poprvé jsem šel k odběru v roce 2003,“ řekl šestadvacetiletý Vlastimil Zámečník z Otrokovic. O dva odběry méně má na svém kontě čtyřiadvacetiletá Andrea Jurčíková, která přijela také z Otrokovic. „Začala jsem darovat sama od sebe, prostě jsem chtěla nějak pomáhat lidem. Taťka byl dřív taky dárcem krve, takže mi to přijde jako samozřejmá pomoc druhým,“ prozradila.
Transfuzní oddělení KNTB se k akci Daruj krev s Českým rozhlasem připojuje už několik let. Loni v rámci ní přišlo k odběru 207 lidí, z toho v prosinci nejvíc – 71. Letos se akce uskuteční ještě 12. září a 12. prosince. Krev však mohou lidé darovat po celý rok. Ve 13. pavilonu nemocnice se mohou dárci registrovat denně mimo úterý od šesti do devíti hodin ráno.


13. 6. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Další přenos prstu z nohy na ruku mikrochirurgickou metodou ve zlínské nemocnici

Plastičtí chirurgové v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně minulý týden přenesli už druhému pacientovi prst z nohy na ruku mikrochirurgickou metodou, tedy šitím cév o průměru do dvou milimetrů. Čtyřiadvacetiletého mladíka z Liberce operoval plastický a estetický chirurg KNTB Tomáš Kempný, kterému asistoval plastický chirurg z Anglie T. C. Teo. Operace trvala 7,5 hodiny a pacientovi, na kterého po dobu zákroku dohlížel anesteziolog Tomáš Sedlář, se daří dobře.
„Mladík měl letos v lednu pracovní úraz, při kterém přišel o palec levé ruky. Přenesli jsme tedy část palce a druhého prstu z levé nohy a vytvořili mu tak nový palec na ruce. Doktor Teo, s kterým se známe už pět let, je zkušený chirurg, ale přenosy prstů tak často nedělá. Proto přijel, aby viděl metodu twisted two toes,“ řekl Kempný.
Devětačtyřicetiletý Teo prozradil, že chtěl poznat rozdíly v různých způsobech rekonstrukce prstů a zmíněnou metodu se naučit. „V Anglii ji dosud nikdo nepoužívá a doufám, že budu mít příležitost ji ve své praxi využít,“ sdělil. V České republice je poprvé a přijel sem právě kvůli uvedené operaci.
„Omylem jsem zapnul vrtačku, když jsem ji přenášel v rukavici. Vrtačka ji zachytila a palec vlastně ukroutila,“ popsal vznik úrazu operovaný Aleš Kašpar. Ještě týž den mu jej lékaři ve Vysoké nad Jizerou přišili. „Vzhledem k hodně potrhaným šlachám se ‚nechytil‘, tak mi ho museli zase amputovat. Poradili mi pak operaci ve Zlíně u doktora Kempného. Ukázali mi taky pár fotek z podobné operace, kterou už dělal, takže jsem se pro zákrok rozhodl,“ řekl usměvavý pacient.
Poprvé přenesli lékaři KNTB pacientovi prst z nohy na ruku metodou twisted two toes loni v říjnu. Tehdy vytvořili nový palec na pravé ruce sedmapadesátiletému muži z Karviné. Operoval ho rovněž Kempný a nynější rekonstrukce touto metodou je jeho v pořadí čtrnáctá.


12. 6. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Informace o cévní mozkové příhodě si v nemocnici vyslechlo dvacet lidí

Zhruba dvacítka zájemců přišla na Dny otevřených dveří neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, které se uskutečnily dnes a 23. května v areálu nemocnice. Lékaři je informovali o prevenci, příznacích a léčbě cévní mozkové příhody (CMP), která je druhou nejčastější příčinou úmrtí po onemocnění srdce. Setkání se konala u příležitosti světového dne věnovanému tomuto onemocnění v rámci akce „39 dnů pro prevenci a léčbu CMP“.
„I přes snahu o publicitu v médiích byla účast veřejnosti dost nízká, i když lepší, než loni. Neodpovídá úsilí, které se přípravě kampaně věnovalo. Lidé si dostatečně neuvědomují, o jak závažné onemocnění se jedná. Měli by znát základní informace o něm a zejména skutečnost, že hned při prvních příznacích je třeba postiženého okamžitě dopravit do nemocnice. Jedině tak má šanci na vyléčení bez následků,“ řekl primář neurologického oddělení KNTB Zbyněk Kalita.
Připomněl, že CMP neboli iktus vyžaduje neodkladnou lékařskou péči a jedině okamžitý zásah může zabránit nevratnému poškození mozkové tkáně. „Spočívá ve specifické léčbě – trombolýze, která umožňuje rozpuštění krevní sraženiny a může přispět k obnovení průtoku krve. Je však účinná jen do tří hodin od rozvoje příznaků záchvatu mrtvice,“ upozornil.
„Maminka měla mozkovou příhodu. Sice už zemřela, ale přišla jsem, abych věděla, jak se při příznacích zachovat. Sama jsem pořád ve stresech a ty podle lékařů mohou také k mrtvici přispět. Prostě se chci, jak se říká, víc hlídat,“ sdělila dvaapadesátiletá účastnice akce.
Jiný důvod účasti prozradil sedmdesátiletý muž ze Zlína. „Před dvěma roky jsem měl mozkovou příhodu. Když přijela záchranka, dali mi nějakou injekci s tím, že mám jít k obvodnímu lékaři. Až on mě poslal do nemocnice, kam jsem jel sám trolejbusem. Naštěstí jsem nedopadl nejhůř, dodnes mám ale prsty na pravé ruce bez citu a musel jsem se naučit dělat všechno levou rukou. Přišel jsem si poslechnout přednášku a zjistit, zda je v léčbě mrtvice něco nového.“
Všem účastníkům Dnů otevřených dveří změřili zdravotníci krevní tlak. Jednou z nejvýznamnějších příčin iktu je totiž vysoký krevní tlak.


6. 6. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Klauni v krajské nemocnici měli u dětských pacientů velký úspěch

Zdravotní klauni doktor Kolíček a sestra Sádra dnes opět přijeli do dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, aby hodinovým vystoupením pobavili nejmenší pacienty. Tentokrát si doktor Kolíček v jídelně oddělení „otevřel“ ordinaci, ve které čekal velmi důležitý telefonický hovor. Prvním jeho klientem byla slečna Sádra z Vizovic, která chtěla napsat lázně Třeboň. Postupně se ze slečny stala zdravotní sestrou a doktorkou, zatímco z Kolíčka udělala pacienta „zralého pro blázně“, tedy lázně. Program zaujal hlavně nejmenší děti, které s klauny nadšeně spolupracovaly.
„Je to docela fajn, mají teda dobrý vtipy. No ale někdy se mi oba zdají fakt zralí do blázince,“ komentoval vystoupení sedmiletý Pavel.
„Jsme rádi, že k nám klauni jezdí a děti aspoň na chvíli zabaví a spraví jim náladu. Klauni nám také pokaždé přivezou nabité kupony do pěti mobilů, které nám před lety darovala Nadace Eurotel, nyní Nadace O2. Některé děti, které u nás leží, nemají svůj mobil, takže tím darovaným mohou zavolat zdarma rodičům, když je jim smutno,“ řekla vrchní sestra dětského oddělení Alena Pilušová.
Zdravotní klauni jezdí do zlínské nemocnice už několik let. S programem Linka domů však dělají radost dětem v celkem 30 nemocnicích České republiky.


6. 6. 2007
Karla Havlíková
tsková mluvčí KNTB Zlín


Vyšetřit plíce si nechaly desítky lidí, hodně kuřáků chce s cigaretami přestat

Vyšetřit funkčnost plic si dnes do plicní ambulance Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně přišly desítky lidí. Jen za prvních pět hodin jich zdravotníci vyšetřili téměř 30. Všichni využili Dne otevřených dveří u příležitosti Světového dne bez tabáku, které každoročně pořádá zdejší plicní oddělení. Pomocí spirometru zdravotníci u každého zjišťovali, zda nemá příznaky plicního onemocnění. To se ukázalo u jedné ženy z uvedeného počtu. Její stav s ní konzultovala lékařka a zahájí potřebnou léčbu.
„Je potěšitelné, že přišlo hodně kuřáků s cílem kouření zanechat. Chtěli se poradit, jak na to, aby vydrželi a stále nesahali po cigaretě. Některé jsme pozvali také do naší poradny pro odvykání kouření,“ sdělil primář plicního oddělení KNTB Vladimír Řihák.
Jedním z těch, kdo chce přestat kouřit, je dvaatřicetiletý Miloš ze Zlína, který vykouří asi deset cigaret denně. „Mám snahu s tím něco udělat. Chtěl bych přestat a překvapit tak manželku. Kouřit jsem začal jako učeň před 15 lety. Už dvakrát jsem přestal, vždycky tak na tři až čtyři měsíce. Jenže jsem to nikdy nevydržel, prostě jsem někde našel cigarety a zase jsem si zapálil,“ prozradil na sebe.
Podobně je na tom pětatřicetiletá žena ze Zlína. „Kouřím 15 let s přestávkami v době těhotenství a kojení a chci přestat. Manžel je taky kuřák a prohlásil, že s cigaretami skončí od 1. června, tedy od zítřka. Podle výsledků ze spirometru mám plíce v pořádku. Teď potřebuji radu, co dělat, abych zvládla nekouřit. Myslím, že bych to mohla dokázat, s osmi cigaretami denně nejsem na nich zase tak moc závislá,“ svěřila se.
Už 20 let je nekuřákem Miroslav Stibor ze Zlína. „Poslední dva-tři roky mě trápí suchý kašel, tak jsem se šel nechat preventivně vyšetřit. Dopadlo to výborně,“ řekl s tím, že jako bývalý řidič z povolání kouřil opravdu hodně. „Mockrát jsem se snažil přestat, ale nešlo to. Manželka přestala kouřit, aby mě v mém snažení podpořila. Zvládl jsem to až ve 44 letech, když jsem dostal infarkt. Od té doby nekouřím,“ řekl čtyřiašedesátiletý muž.
Šedesátiletá Věra Najmanová ze Zlína je nekuřačka. V únoru začala kašlat a kvůli prevenci přišla dnes k vyšetření plic. „Mám takové varování z okolí. Jedna paní, nekuřačka a bez potíží, tady byla loni a zjistili jí onemocnění plic. Hned dostala léky, ale léčba je prý dlouhodobá,“ dodala.


31. 5. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Vendula Svobodová a Haley Joel Osment rozdali dětem v nemocnici dárky

Prezidentka nadačního fondu Kapka Naděje Vendula Svobodová a americká filmová hvězda Haley Joel Osment dnes navštívili Krajskou nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Radost udělali pacientům dětského oddělení a maminkám, které leží po porodu se svými miminky na novorozeneckém oddělení, kterým rozdali knížky, hračky a další drobné dárky. Novorozeneckému oddělení předala Vendula Svobodová monitor vitálních funkcí Dräger Infinity pro novorozence včetně EEG modulu za téměř 400.000 korun, který pro nemocnici zakoupila Kapka naděje.
„Tento špičkový přístroj máme zhruba tři týdny. Sleduje všechny základní životní funkce novorozence, to je srdeční akci, dýchání, okysličení, krevní tlak. Vítáme zejména EEG modul, kterým lze sledovat elektrickou aktivitu mozku a dovoluje natáčet záznam přímo na lůžku pacienta. Dosud jsme je museli vozit na neurologické oddělení. Přístroj bohatě využijeme, vždyť v naší porodnici se ročně narodí kolem 2700 dětí,“ sdělil primář novorozeneckého oddělení KNTB Jozef Macko. Podle něho je KNTB pravděpodobně jedinou nemocnicí ve Zlínském kraji, jež takový monitor má.
„Kapka Naděje spolupracuje s naší nemocnicí od roku 2002 a za tu dobu jsme od ní získali vybavení už za asi dva miliony korun. Za to samozřejmě děkujeme i paní Vendule Svobodové,“ řekl ředitel KNTB Pavel Calábek. Podle ní však díky patří také sponzorům, kteří Kapku naděje podporují.
Z návštěvy paní Venduly a devatenáctiletého Osmenta, známého například z filmů Šestý smysl nebo A. I. Umělá inteligence, byli překvapeni hlavně dětští pacienti. „Znám ho z filmu, ale že ho uvidím na vlastní oči…,“ nebo „no fakt je to on!“ reagovali a těšili se z dárků a Osmentovy podepsané fotografie. Maminky v novorozeneckém oddělení zase těšil zájem Venduly Svobodové o jejich miminka. U jednoho z nich paní Vendula zjistila, že se jmenuje Jakub a narodil se v pondělí. „Můj Jakub měl včera narozeniny, takže jsou ve stejný den, akorát je mezi nimi dva roky rozdíl,“ zasmála se této náhodě. Když obdivovala jednu novorozenou slečnu, prozradila, že by taky chtěla ještě holčičku.
Za dobu spolupráce KNTB s Nadačním fondem Kapka naděje získalo například dětské oddělení myčky nádobí, mikrovlnnou troubu, ledničku a finančně Kapka naděje pomohla při získání pH metru, který vyšetřuje kyselost v jícnu. Novorozenecké oddělení vybavila Kapka naděje fototerapeutickými lampami k léčbě novorozenecké žloutenky, přístroji pro měření intenzity žloutenky novorozence nebo přístrojem pro podporu dýchání novorozenců.


29. 5. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


V krajské nemocnici se dozvíte vše o prevenci a léčbě mrtvice

Prevence, příznaky a léčba cévní mozkové příhody (CMP), tedy mrtvice, budou tématem Dnů otevřených dveří, které pořádá neurologické oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně u příležitosti světového dne věnovanému tomuto onemocnění. Uskuteční se ve středu od 15 do 16.30 hodin ve výukovém sále v budově Léčebny dlouhodobě nemocných, a to 23. května a 6. června. Krátká přednáška neurologů o CMP začne vždy v 15.30. KNTB se tak spolu s dalšími 14 nemocnicemi v ČR připojuje k akci „30 dnů pro prevenci a léčbu CMP“.
„Cévní mozková příhoda neboli iktus je druhou nejčastější příčinou úmrtí po onemocnění srdce. Chceme upozornit, jak onemocnění předcházet a hlavně apelovat na důležitost včasného přijetí pacienta s příznaky iktu do nemocnice. Postižený ani jeho rodina by je neměli podceňovat a neprodleně volat záchrannou službu. Iktus je totiž akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou péči,“ řekl primář neurologického oddělení KNTB Zbyněk Kalita.
Jednou z nejvýznamnějších příčin iktu je hypertenze, tedy vysoký krevní tlak. Na Dnech otevřených dveří proto zdravotníci zájemcům změří krevní tlak. Všichni obdrží materiály týkající se CMP. Lékaři jim na fotografiích představí iktovou jednotku intenzivní péče a zodpoví dotazy.
„Ročně u nás skončí 500 pacientů s CMP. Jedině okamžitý zásah může zabránit nevratnému poškození mozkové tkáně. Spočívá ve specifické léčbě – trombolýze, která umožňuje rozpuštění krevní sraženiny a může přispět k obnovení průtoku krve. Je však účinná jen do tří hodin od rozvoje příznaků záchvatu mrtvice,“ upozornil primář. Většina pacientů však přichází do nemocnice příliš pozdě na to, aby byli vhodnými kandidáty pro uvedenou léčbu. „Trombolýzou jsme tak schopni léčit jen dvě procenta nemocných. Pokud by se k nám pacienti dostali včas, můžeme se dostat na 10 až 15 procent,“ doplnil primář.
Metod na zprůchodnění mozkových cév je podle něho víc a stále se vyvíjejí i nové účinnější látky na rozpuštění krevních sraženin, eventuelně mechanické metody, které uzávěr rozruší nebo umožní jeho odstranění. Pokud se však pacient nedostane do nemocnice včas, zůstanou mu po záchvatu iktu následky, například různé formy ochrnutí.
Úmrtnost na následky iktu je vysoká a v ČR dosahuje 40 procent, zatímco ve vyspělé Evropě je to pod 20 procent. „V KNTB jsme se pod 20 procent dostali. Je to díky tomu, že se všichni pacienti dostanou na jednotku intenzivní péče (JIP). Tedy i ti, kteří nejsou vhodní pro trombolýzu. Na JIP mají totiž dvojnásobně větší šanci na lepší zdravotní stav, protože zde podchytíme všechny další možné komplikace a zahájíme včas jejich léčbu,“ zdůraznil primář.
Rizikovými faktory CMP jsou kouření, málo pohybu, nadváha, nadměrné pití alkoholu či velký přísun tuku, soli a cukru v jídle. V rámci prevence je třeba vyhnout se rizikovým faktorům, jíst více ovoce a zeleniny a denně aspoň půl hodiny věnovat fyzické aktivitě: sport, procházky, práce na zahradě. Lidé nad 50 let věku by si měli nechat aspoň jednou ročně změřit krevní tlak a ti, kteří pozorují nepravidelný tlukot srdce, by měli vyhledat lékaře.
CMP se může dostavit v jakémkoliv věku, ale nejčastěji postihuje osoby po 65. roce života (v 75 %). Příznaky přicházejí náhle a nečekaně. Patří mezi ně náhlá ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla. Postižený má najednou závrať, ztrátu rovnováhy nebo koordinace. Může se objevit náhlá a neobvyklá porucha zraku na jednom nebo obou očích, potíže s mluvením, potíže porozumět řeči a bez zřejmé příčiny se může dostavit silná bolest hlavy.
Po dobu kampaně „30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“, tedy od 14. května do 13. června, je zřízena e-mailová adresa cmp2007@centrum.cz, na niž mohou zájemci posílat svoje dotazy ohledně CMP.


18. 5. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Zdravotníci radili, jak pohybovat a komunikovat s nemocným upoutaným na lůžko

Už počtvrté se ve středu odpoledne setkali zdravotníci Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně s lidmi, kteří doma pečují o své nemocné příbuzné. Tentokrát jim například radili, jak komunikovat s člověkem, který špatně slyší nebo vidí nebo nemůže kvůli nemoci mluvit. Ukázali také, jak polohovat nemocného po mozkové mrtvici, který je upoután na lůžko a jaké pomůcky k tomu používat. Účastníci setkání, kterých přišlo přes dvacet, obdrželi písemný materiál s radami, jak se o ležící příbuzné postarat. Před letními měsíci se uskuteční ještě jedno setkání, další bude na programu s příchodem podzimu.


17. 5. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Mateřská znaménka a pigmentaci na kůži si nechalo vyšetřit přes 70 lidí

Pětasedmdesát lidí přišlo dnes do ambulancí kožního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, aby si nechali zdarma vyšetřit podezřelé změny na kůži v rámci Evropského dne melanomu. K němu se nemocnice připojila už šestým rokem. Lékaři naštěstí u žádného z vyšetřených nezjistili podezření na melanom, v jednom případě zjistili jiný zhoubný nádor kůže.
„Jeden den v roce věnovat prevenci vzniku melanomu má svůj význam. Melanom je totiž nejzhoubnějším nádorem kůže a když jej zachytíme včas, dá se vyléčit. Při vyšetření však někdy zjistíme i jiný druh zhoubného nádoru kůže a zahájíme potřebnou léčbu,“ řekl primář kožního oddělení KNTB Jan Šternberský.
Podle něho v dřívějších letech lékaři zachycovali spíše pozdní fáze melanomu, v současnosti díky moderním přístrojům a větší osvětě mezi veřejností zjišťují většinou časné, povrchové nádory. „Ve zlínské krajské nemocnici je jedno ze čtyř onkologických center na Moravě. Každý týden se v naší onkodermatologické poradně scházejí dermatolog, onkolog, plastický chirurg a patolog a diagnostikují kožní nádory. Téměř vždy zjistí i jeden melanom, to znamená zhruba 40 zachycených melanomů ročně,“ doplnil primář.
K vyšetření dnes přišla i osmatřicetiletá Monika Bečicová ze Zlína. „Mám na těle moc mateřských znamének. Hodně jsem si jich nechala už odstranit, ale stále se mi tvoří nová. Jsem tu proto, abych měla jistotu, že něco nezanedbám,“ sdělila. Podobný důvod k návštěvě dermatologa měl také jednašedesátiletý Jaroslav Šiška z Otrokovic. „Udělala se mi nějaká mateřská znaménka, tak si je chci nechat vyšetřit. Pro svůj klid,“ prozradil s tím, že věří, že bude všechno v pořádku.
Myšlenka věnovat jeden den v roce prevenci vzniku melanomu se zrodila v Belgii, kde také již v roce 1999 byla tato akce uspořádána pod vedením Dr. Thomase Maselise. Česká republika se zapojila do evropské aktivity v roce 2001 a letos se do akce zapojilo 221 lékařů.


7. 5. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Nemocnice zve: Přijďte si nechat vyšetřit podezřelé pigmentové změny na kůži

K Evropskému dni melanomu, který letos připadá na pondělí 7. května, se už šestým rokem připojuje také kožní oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. V uvedený den si proto mohou zájemci nechat vyšetřit podezřelé pigmentace na kůži. Stačí přijít do ambulance kožního oddělení KNTB v 3. pavilonu v době od 9 do 14 hodin. Lékaři jim mateřská znaménka nebo pigmentaci, z nichž se může vytvořit melanom, vyšetří klasickým dermatoskopem. V případě podezření změny znaménka v nádor použijí nový speciální digitální dermatoskop microDERM. Cílem celoevropské akce je věnovat jeden den v roce mediálně i cíleným vyšetřením prevenci vzniku melanomu.
„Včasné zachycení vznikajícího nádoru má velkou šanci na vyléčení. Lidé, kteří si nejsou jisti, zda se jim netvoří melanom, by měli přijít na vyšetření. Je vhodné nechat si lékařem prohlédnout zejména části těla, na něž si člověk sám nevidí, třeba záda. Právě tam se nejčastěji nádory zachycují pozdě,“ řekl primář kožního oddělení KNTB Jan Šternberský.
Letos poprvé budou lékaři v některých případech vyšetřovat podezřelá mateřská znaménka moderním přístrojem microDERM. „Stál 700 tisíc korun a nemocnice jej před měsícem pořídila z vlastních prostředků. Lékaři jej využívají i v rámci komplexní onkologické péče. Jako jediná ve Zlínském kraji se diagnostikou kožních nádorů zabývá v naší nemocnici onkodermatologická poradna,“ informoval ředitel KNTB Pavel Calábek. Tým poradny tvoří dermatolog, onkolog, plastický chirurg a patolog. Scházejí se jednou týdně na onkologii a určují optimální postup při odstranění a kontrolách kožních nádorů.
„Speciální videokamera snímá obraz znaménka a přístroj udělá jeho počítačovou analýzu. Digitální obraz je speciálním softwarem srovnáván s archivem záznamů z 12 evropských kožních klinik. Díky této analýze pak přístroj vyhodnotí nález buď jako benigní, tedy nezhoubný, nebo jako podezřelý z malignity,“ popsal primář Šternberský funkci nového přístroje. Pokud je útvar vyhodnocen jako podezřelý, pacientovi je chirurgicky odstraněn a histopatologicky vyšetřen. Přístroj je nastaven tak, aby docházelo minimálně k falešně negativním nálezům. Proto se i méně podezřelé změny na kůži doporučují buď odstranit nebo určitou dobu kontrolovat jejich vývoj. Přeměna pigmentového znaménka v nádor trvá většinou jeden až dva roky.
„Největší výhodou digitálního dermatoskopu je, že v případě nejistého nálezu je pacient zván k pravidelným kontrolám. Tak je znaménko nebo pigmentace v určitých intervalech opakovaně vyhodnocováno a díky pořízenému a archivovanému obrazu srovnáváno. Pokud se ukáže, že se nemění jeho vzhled, zabráníme zbytečnému chirurgickému zákroku,“ uvedl primář.
Určitou nevýhodou nového dermatoskopu je časová náročnost vyšetření. „Na jednoho pacienta potřebujeme až půl hodiny. Ruční klasický dermatoskop v rukou zkušeného dermatologa proto stále zůstává rychlou a plnohodnotnou diagnostickou pomůckou,“ řekl primář a doplnil: „Nový přístroj je určen hlavně pro pacienty s velkým počtem atypických mateřských znamének nebo pro sledování znamének v oblastech, kde by případný chirurgický zákrok nepůsobil esteticky dobře. To znamená, že by způsobil třeba zbytečnou jizvu na tváři.“
Před vyšetřením digitálním přístrojem je nutné, aby znaménko nebo jiný nález na kůži zhodnotil zkušený dermatolog. Ten musí z vyšetření vyloučit kožní projevy, které neumí přístroj zhodnotit správně, například stařecké skvrny. Proto doporučení k vyšetření digitálním dermatoskopem indikuje pouze odborný dermatolog.
Nádorů kůže všeobecně ročně stále přibývá. Počet melanomů vzrostl v České republice více než čtyřikrát za 30 let. Zatímco v roce 1970 bylo hlášeno 316 melanomů, v roce 2000 to bylo už 1413 případů. Svůj podíl na tom má neúměrné slunění nebo časté využívání solárií. „Nádor typu melanomu může vzniknout i bez existence mateřského znaménka, a to z pigmentace, jež se nově na kůži objeví. Provokujícím faktorem je právě sluneční záření nebo záření v soláriích,“ varuje primář s tím, že i bez vazby na předchozí existenci mateřského znaménka vznikají až dvě třetiny melanomů.


4. 5. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Herci četli dětským pacientům v krajské nemocnici pohádky

Neobvyklé odpoledne zažili dnes malí i větší pacienti dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. V rámci festivalu Literární květen jim totiž přišli číst pohádky herci zlínského divadla Dušan Sitek a Eva Daňková – Zachrová přestrojeni za pohádkového krále a královnu. Připraveny měli knížky o Křemílkovi a Vochomůrkovi, České a moravské pohádky, Devatero pohádek od Karla Čapka nebo Fimfárum. Jako první přečetl pan král příběh O lakomé Barce od Jana Wericha.
„No, líbí se mi to, pohádky mám trochu ráda, ale už si nepamatuji, kterou jsem měla nejradši, když jsem byla malá. Akorát vím, že mi mamka pořád četla o včelce Máje,“ řekla jedenáctiletá Kristina Urubková z Valašských Klobouk. Program se čtením uvítaly i o 2 roky starší Andrea a Jana, i když, jak přiznaly, pohádky už nemusí. „Ale pořád lepší než jen ležet na pokoji,“ dodala Jana. Snad nejpozorněji poslouchal pětiletý Adam z Tlumačova, který se sice trochu styděl, ale prozradil, že pohádky má rád.
„Pohádky dětem ve zlínské nemocnici čteme v rámci festivalu poprvé. Inspirovalo nás k tomu osmdesátileté výročí jejího vzniku a uskutečnit akci nám pomohl primář oddělení nukleární medicíny Jiří Bakala, který se v Literárním květnu dlouhodobě angažuje. Chtěli bychom z toho udělat tradici. Číst by se mohlo nejen v krajské nemocnici, ale třeba i v Uherskohradišťské,“ sdělila organizátorka festivalu Soňa Tvarožeková.
Mezi čtením se herci dětí ptali, zda čtou knížky a co si přečetli v poslední době. Většina dětských posluchačů se přiznala, že mají raději filmy, jiní nečtou pohádky, ale třeba Harryho Pottera. Osmnáctiletý Roman však překvapil sdělením, že čte a naposled to byla kniha R.U.R. „Ty jsi četl tuto knížku? Tak to tě zvu do divadla, v R.U.R. mám roli. Pak se ke mně přihlas, na představení tě protáhnu,“ reagoval spokojeně Dušan Sitek.
Eva Daňková – Zachrová pak dětem prozradila tajemství četby. „Víte, v čem je krása textu? Čtete a každý z vás si v hlavince vytvoří svůj vlastní film podle toho, jak si text bude představovat.“


3. 5. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Další novinka v krajské nemocnici: vytvoření prsu z tkáně ze stehna pacientky

Lékaři plastické chirurgie Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně vytvořili dvaapadesátileté pacientce z Ostravy nový prs poprvé s použitím tkáně z jejího vnitřního stehna (TUG lalok). Obě operace, vyjmutí tkáně a následně rekonstrukci prsu mikrochirurgickou metodou, uskutečnili ve středu a zákrok trval 6 hodin. Novým způsobem operovali pod dohledem univerzitního profesora Thomase Schoellera z Innsbrucku, který má za sebou už 157 výkonů s použitím implantátu ze stehna.
„Běžně se používá tkáň z podbřišku pacientky. Operované ženě jsme však zhruba před dvěma měsíci právě z této tkáně vytvořili nový prs, o který přišla kvůli rakovině. Z druhého, zatím zdravého prsu, jsme nyní vyňali prsní žlázu, protože pacientka je nositelkou geneticky vrozené predispozice rakoviny prsu (BRCA1) a mohla by znovu rakovinou onemocnět. K rekonstrukci jsme proto museli použít jinou tkáň, tentokrát z vnitřního stehna,“ vysvětlil plastický a estetický chirurg KNTB Tomáš Kempný, který ženu společně s profesorem Schoellerem operoval.
Podle profesora je využití lalokového přenosu ze stehna časově méně náročnější než z podbřišku, avšak v obou případech se jedná o náročnou operaci. „Také pacientka má při této metodě menší bolesti a druhý den po zákroku už může vstávat,“ doplnil Schoeller, který je světovým specialistou ve zmíněné metodě a v ČR ji předvedl poprvé. Operaci však již předvedl například ve Stockholmu, Mnichově a dalších městech.
Operovaná žena dnes řekla, že se po zákroku cítí dobře. „Těším se na plnohodnotný život jaký vede každá žena,“ dodala.


26. 4. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Neurochirurgové zhodnotí první rok působení v krajské nemocnici

První neurochirurgický den ve Zlíně se uskuteční ve středu 25. dubna u příležitosti oslav 80. výročí založení zlínské Baťovy nemocnice. Na programu jsou například přednášky o organizaci neurochirurgické a neurotraumatologické péče v rámci Zlínského kraje, organizace ošetřovatelské péče u neurochirurgických pacientů, rehabilitace pacientů po operacích páteře, první zkušenosti v péči o pacienta po operaci mozkového nádoru nebo budoucnost mezioborové spolupráce v návaznosti na neurochirurgii. Krajská konference neurochirurgů začne ve 12 hodin v aule Střední zdravotnické školy ve Zlíně.
„Neurochirurgické oddělení působí v Krajské nemocnici T. Bati od loňského dubna a na konferenci zhodnotíme jeho činnost z pohledu lékařů, zdravotních sester a spolupracujících oddělení. Dobré výsledky naší práce už teď potvrzují, že zlínská neurochirurgie se postupně dostává na úroveň ostatních takových oddělení v republice,“ řekl primář neurochirurgického oddělení Michal Filip.
Upozornil, že jeho oddělení je akreditovaným pracovištěm, může tedy mimo jiné školit lékaře ostatních oborů. Akreditace zvyšuje odbornou prestiž neurochirurgického oddělení.


23. 4. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Lékaři zlínské krajské nemocnice zachránili pacientce končetinu

Tým lékařů angiologického pracoviště interní kliniky IPVZ a radiodiagnostického pracoviště Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně uskutečnil ve Zlínském kraji první lokální trombolýzu pro akutní ucpání podkolenní tepny krevní sraženinou. Jedná se o miniinvazivní metodu, která obnoví průtok krve končetinou. Čtyřiasedmdesátileté pacientce tak před dvěma dny zachránili dolní končetinu.
„Při lokální trombolýze používáme speciální látku aplikovanou katétrem přímo do cévy a přímo v místě ucpání. Látka během 24 hodin sraženinu rozpouští. Výkon se dělá podle výsledku vyšetření barevnou sonografií cév dolních končetin na radiodiagnostickém angiografickém přístroji. Výhodou této miniinvazivní metody je, že není nutná rozsáhlá a pacienta zatěžující operace,“ řekla lékařka interní kliniky Alena Adamíková.
První lokální trombolýza cév dolních končetin byla provedena společným týmem lékařů dvou pracovišť KNTB ve složení primář Zdeněk Trávníček, lékaři Robert Náplava a Alena Adamíková.
Lokální trombolýza je postup, který zachraňuje akutně nedokrvenou končetinu, kdy může hrozit i riziko amputace. Dříve museli být pacienti v akutním stavu složitě převáženi do center v Ostravě nebo v Brně. Zavedení nové metodiky v KNTB bylo podpořeno vnitroústavním grantem jejího ředitele ing. Pavla Calábka.


18.4.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Průjezd Havlíčkovým nábřežím u krajské nemocnice bude kvůli kácení stromů uzavřen

Pracovníci odboru městské zeleně Magistrátu města Zlína budou ve dnech 10. až 13. dubna 2007 kácet devět stromů na Havlíčkově nábřeží ve Zlíně. Po uvedenou dobu bude proto uzavřen průjezd Havlíčkovým nábřežím podél Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB), a to vždy v době od 6 do 17 hodin. Celý týden po Velikonocích budou rovněž uzavřena parkoviště na zmíněném nábřeží.
O pokácení stromů požádala KNTB. „Jedná se o topoly jívy, které jsou významným zdrojem alergenů a způsobují problémy mnohým našim pacientům. Svojí křehkostí mohou být navíc ohrožením pro chodce i zaparkovaná auta,“ zdůvodnil požadavek nemocnice její provozně-obchodní náměstek Roman Mádr.
Odbor městské zeleně a KNTB proto žádají veřejnost o pochopení a respektování dopravního značení a informačních tabulí, které budou kolem krajské nemocnice umístěny.


5. 4. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Lidé chtějí dobře pečovat o nemocné příbuzné doma, přišli si do nemocnice pro rady

Pro informace a rady, jak co nejlépe pečovat o příbuzné nemocné doma, si dnes přišly do Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlína na tři desítky lidí. Již potřetí se v Gerontologickém centru nemocnice uskutečnilo setkání zdravotníků s těmi, kdo se starají o nemocné v domácím prostředí. Dnes byly na programu ukázky chůze s pomocí chodítka, berlí nebo francouzských holí, pomoc při jídle ležícího nebo sedícího pacienta, informace o péči o hygienu, o problémech s nepravidelnou stolicí a další. Každý účastník setkání navíc obdržel tiskopisy s popisem a názornými ukázkami pomoci v oblasti péče o nemocné.
„Jsem tady poprvé a mrzí mě, že jsem se nemohl zúčastnil prvních dvou setkání. Tatínek dosud leží v nemocnici na jednotce intenzivní péče a chci se tady dozvědět, zda a jak bude možné ho pak doma rozpohybovat. Vím, že jenom péče zdravotních sester v nemocnici nestačí a chceme se mu věnovat i doma,“ řekl čtyřiadvacetiletý Kamil.
Už podruhé přišla na setkání osmapadesátiletá žena, která se chce doma dobře postarat o maminku. „Zatím je v nemocnici. Zlomila si krček a ruku a nechce jíst. Až na tom bude líp, určitě o ni chci pečovat doma. Věřím, že domácí prostředí u ní probudí i větší chuť k jídlu,“ sdělila.
Potěšen značným zájmem o akci byl primář Gerontologického centra KNTB Milan Forejtar. „Vždycky jsem rád, když vidím, že lidé mají zájem starat se o své příbuzné doma a pečovat o ně co nejlépe. Jsem také překvapen a těší mě, že zde vidím i hodně mužů. Většinou zůstává péče o nemocné na ženách,“ řekl.
Zároveň uvedl, že ho mrzí současná situace ve zdravotnictví a zejména skutečnost, že geriatři sami nemohou předepsat potřebnou pomůcku, která by nemocnému usnadnila život a vytvořila v domácím prostředí určitý komfort v péči o něho. Česká gerontologická a geriatrická společnost však podle něho bude dále usilovat o jednání s ministerstvem zdravotnictví a VZP, aby se situace v tomto směru změnila.


4. 4. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


O výrobky klientů chráněné dílny ERGO byl v nemocnici velký zájem

Velikonoční čas o pár dní dříve před samotnými svátky navodila prodejní výstava výrobků klientů chráněné dílny ERGO Lazy Zlín, která se dnes uskutečnila v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Desítky lidí kupovaly svíčky ve tvaru velikonočních vajíček, keramické tácky s motivem velikonočního beránka nebo zajíčka, mýdla ve tvaru housátek, zajíce a jiná zvířátka z keramiky a vybíraly ze spousty různobarevných voňavých svíček a dalších výrobků. Už šestým rokem podpořilo výstavu rehabilitační oddělení KNTB, které poskytlo zázemí pro její zorganizování.
„Možnost prodat výrobky, které naši klienti sami vytvořili a v mnoha případech se podíleli také na jejich návrzích, je pro ně velkou motivací. Dnes jsme představili novou kolekci směrovanou k nadcházejícím Velikonocům, jsou tu například nové tvary a barvy svíček. Tím, že je naši svěřenci sami vyrábějí, podporují také pohybovou motoriku. Svůj význam při tom hraje i skutečnost, že pracují v kolektivu a komunikují spolu. Jsme samozřejmě moc rádi, že můžeme výsledky jejich práce prezentovat v krajské nemocnici, kde má výstava pokaždé velký úspěch,“ řekla terapeutka chráněné dílny ERGO Marie Mališová.
„Akci podporujeme už několik let a výstavy pomáháme organizovat vždy dvakrát do roka: před Vánocemi a před Velikonocemi. Nad klienty z ERGO tak máme jakýsi patronát, je to určitá forma charitativní činnosti. Výrobky klientů kupují zaměstnanci nejen našeho oddělení a pokaždé všem udělají radost,“ řekl primář rehabilitačního oddělení KNTB Pavol Skalka.


20. 3. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Léčbu oční sítnice Avastinem zavedli v ČR před rokem ve zlínské krajské nemocnici

Léčba oční sítnice Avastinem – nitrooční injekcí slaví v těchto dnech roční výročí od svého zavedení v České republice. Poprvé ji totiž loni v březnu u pacientů očního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně aplikoval jeho primář Pavel Stodůlka. Od té doby úspěšně aplikovali lékaři v očním oddělení KNTB více než 500 těchto injekcí.
„Avastin byl původně vyvinut pro léčbu nádorů střeva. Oční lékaři však objevili jeho velkou účinnost u takzvané vlhké formy věkem podmíněné degenerace sítnice, která byla do té doby téměř neléčitelná. Injekce lékem Avastin do oka poprvé umožnily nejen zastavit průběh této nemoci, ale i zlepšit zhoršené vidění. Aplikují se tři injekce v měsíčních rozestupech,“ připomněl počátky využívání léku Stodůlka.
Převratná metoda se podle něho setkala v odborných kruzích jak s nadšením, tak s kritikou. „Hlavním terčem kritiky bylo, že lék není pro nitrooční použití schválen, ačkoliv je takové jeho použití legální. I když jsem již zavedl v ČR více nových léčebných metod, ještě nikdy za celou svou kariéru jsem nezažil tak zatvrzelý odpor některých lékařů proti nové léčbě. Dnes je již přínos Avastinu pro nemoci sítnice zcela nesporný,“ doplnil Stodůlka.
Po Zlínu začaly metodu postupně používat další kliniky v ČR, nejdříve v Praze a pak i v dalších městech. Ve světě se již Avastinem léčila sítnice desítek tisíc lidí, protože léčba je účinná a dosažitelná.
Kromě stovek pacientů s degenerací sítnice začal primář Stodůlka se svým týmem postupně hledat další možnosti využití Avastinu. Dnes jej ve Zlíně lékaři používají k léčbě mnoha dalších očních nemocí, jako jsou nitrooční záněty, otok sítnice a komplikace cukrovky.
Oční injekce Avastinu zdravotní pojišťovny nehradí, jedna dávka stojí 3500 korun. Vlastní zákrok trvá asi pět minut a je zcela nebolestivý. Přestože Avastin je z dosažitelných léků naprosto nejúčinnější, upozorňuje primář Stodůlka, že není schopen vyléčit veškeré nemoci sítnice. „Je proto vždy třeba poradit se s očním odborníkem. Na stanovení diagnózy jsou nutné i moderní vyšetřovací přístroje, které dokáží zobrazit sítnici na počítači a rozlišit její postižení,“ vysvětlil.
„Do očního oddělení Baťovy nemocnice mě doporučila moje oční lékařka. Léčit Avastinem si budu obě oči, což obnáší značnou finanční částku a musejí mi pomoci i moje děti,“ řekla čtyřiaosmdesátiletá Žofie Michnerová, která do Zlína přijela až z Českých Budějovic. O dva roky mladší Zdena Mrázová z Valašských Klobouk dnes absolvovala už druhou injekci do pravého oka a první do levého. „Většinou Avastin potřebují důchodci a je to pro nás poměrně drahá záležitost. Pro svoje zdraví peníze sice dohromady nějak dáme, ale zdravotní pojišťovny by mohly aspoň nějakou částkou přispívat,“ sdělila svůj názor před zákrokem u primáře Stodůlky.
Léčba Avastinem vznikla v USA, kde ji pro oční využití objevil Dr. Rosenfeld. Degenerací sítnice trpí jen ve Zlínském kraji několik tisíc slabozrakých nebo slepých lidí. Senilní degenerace sítnice je onemocnění, které je velice časté a ve vyspělých zemích představuje jednu z hlavních příčin slepoty. Tato nemoc je velmi obtížně léčitelná. „Její nejvážnější formou je i takzvaná vlhká forma, při které dochází k otokům a krvácení v centru sítnice. Právě pro ni je nová metoda léčby nejúčinnější,“ řekl primář. O svých zkušenostech s Avastinem přednáší na kongresech a podělit se o ně byl loni také v největší privátní nemocnici v USA – slavné Mayo Clinic v Rochesteru.


19. 3. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


K akci Daruj krev s Českým rozhlasem se dnes ve Zlíně připojilo přes 40 dárců

Sedmačtyřicet lidí dnes přišlo do transfúzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně darovat svou krev, z toho pět se do registru dárců zapsalo poprvé. Všichni se tak připojili k tradiční akci Daruj krev s Českým rozhlasem, jíž se KNTB už několik let účastní. Vzácnou tekutinu však zdravotníci odebrali nakonec jen 43 dárcům, protože čtyři kvůli zdravotnímu stavu darovat krev nemohli.
Mezi nové dárce se dnes zařadil také dvacetiletý Stanislav Jakubíček ze Zlína. „Krev jsem chtěl darovat už dřív, ale odhodlal jsem se k tomu až dnes, když jsem slyšel výzvu v rádiu. Říkám si – když jsem zdravý, tak proč krev nedarovat? Určitý impuls mi dal náš třídní učitel ve škole. Chodil darovat pravidelně a hodně o tom s námi mluvil,“ prozradil mladík.
K pátému odběru se dostavil Petr Lysák ze Slavičína. „Chodili sem kolegové z práce, tak jsem se k nim přidal,“ zdůvodnil čtyřicetiletý policista své rozhodnutí darovat krev. Sám ji zatím nikdy nepotřeboval, ale jeho maminka ano, když musela podstoupit operaci. „I to mě svým způsobem motivovalo, nikdy nevím, jestli nebudu krev taky potřebovat,“ dodal.
Už po patnácté darovala krev také primářka transfúzního oddělení KNTB Yvetta Stavařová. „K dárcovství mě přivedla má profese a také pohled na zdravotní stav našich pacientů, kteří krev potřebují. Krev daruji už šest let a nejsem z našeho oddělení sama. Dárkyněmi jsou také některé zdravotní sestry, laborantky a lékařky transfúzního oddělení,“ sdělila primářka.
„Jsme rádi, že darovat krev k nám chodí nejenom stálí dárci, ale pomoci tímto způsobem se stále rozhodují i noví. Dnes jich přišlo dokonce pět. Všem samozřejmě moc děkujeme,“ zdůraznila primářka.
Akce Daruj krev s Českým rozhlasem se koná vždy čtyřikrát do roka a letos se v KNTB uskuteční ještě 13. června, 12. září a 12. prosince.


14. 3. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


O praktické ukázky ošetřování nemocného byl mezi příbuznými pacientů velký zájem

Více než 30 zájemců přišlo dnes do Gerontologického centra Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, aby se poučili, jak pečovat o nemocného v domácím ošetřování. Zdravotníci jim tady totiž názorně na figurantce například předvedli, jak ležícího pacienta na lůžku umýt, jak mu umýt vlasy nebo převléct postel. Účastníci viděli, jak ležícímu nasadit plenu nebo jak mu podložit končetiny, aby se zabránilo proleženinám. Zdravotní sestry také poradily, jakými mastmi pacienta natírat, aby neměl vysušenou kůži nebo jaké pomůcky používat při cvičení motoriky a předaly spoustu dalších zkušeností z vlastní praxe.
„Nápad s názornými ukázkami péče o nemocného, kterého ošetřujeme doma, byl moc dobrý. Mám ležící maminku a i když už s ošetřováním nějaké zkušenosti mám, získala jsem tady zase nové poznatky,“ řekla jednašedesátiletá žena ze Zlína, která si současně zapisovala důležité informace do bloku.
Její slova potvrdila také padesátiletá Kateřina Burová. „Starám se už několik měsíců o téměř nechodící maminku, takže už si s ledačíms vím rady. Přesto jsem tady našla další inspiraci pro zlepšení péče a také jsem získala užitečné rady. Třeba jak maminku zvedat z lůžka nebo židle a přitom si tolik nenamáhat vlastní záda. Také ukázka mytí vlasů v posteli je pro mne moc užitečná,“ svěřila své dojmy.
Zdravotníci odpovídali na různé dotazy týkající se například zajištění správného lůžka pro ležícího příbuzného, hygienických pomůcek nebo získání a úhrady plen.
„Jsme velice potěšeni tak velkou účastí. Je vidět, že náš nápad organizovat setkání příbuzných pacientů, kteří už jsou z nemocnice v domácí péči, se ujal. Na první setkání přišlo 11 zájemců, dnes je jich přes třicet. Další setkání uskutečníme možná za měsíc a zaměříme je na problematiku, která bude občany, kteří se o své příbuzné starají doma, nejvíce zajímat. Rádi jim předáme naše zkušenosti a poradíme, protože víme, že pečovat o nemocného doma 24 hodin denně je hodně náročné a vyčerpávající,“ sdělila náměstkyně ošetřovatelské péče KNTB a autorka projektu Marie Hejtmánková.


7. 3. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Gynekologie zlínské krajské nemocnice má špičkový čtyřdimenzionální ultrazvuk

Nový čtyřdimenzionální ultrazvuk 3D/4D Voluson 730 Expert používají od poloviny prosince loňského roku lékaři gynekologicko-porodnického oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Slouží zejména při vyšetřování plodu po dobu celého těhotenství a při vyšetřování v gynekologické onkologii. Je možné i komerční využití k pořízení trojrozměrného obrazu plodu. Výhodou ultrazvuku 3D/4D je možnost sledovat trojrozměrný obraz v reálném čase. V současné době má tak KNTB jako jediná ve Zlínském kraji nejmodernější ultrazvukový přístroj špičkové kvalitní hi-tech technologie.
„Přístroj je vybaven čtyřmi sondami. Dvě jsou na trojrozměrné zobrazení, jedna na klasické ultrazvukové zobrazení a poslední speciální sonda slouží k vyšetření prsu,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Zdeněk Adamík. Doplnil, že moderní technologie podle něho umožňuje zpracování ultrazvukového obrazu na úrovni rentgenového zobrazení CT, a to v nejvyšší možné kvalitě.
„Přístroj má speciální programy na měření toku krve v cévách, což se využívá u vyšetřování průtoků krve pupečníkem a cévami plodu. Pomocí nového ultrazvuku vyšetřujeme plod s cílem zachytit jeho vývojové vady. Přístroj lze využít v gynekologické onkologii při vyšetřování patologických cévních průtoků u nádorů, gynekologických nálezů v malé pánvi nebo vyšetření pánevního dna,“ popsal primář možnosti Volusonu 730 Expert. Připomněl, že právě komplexní rekonstrukcí pánevního dna u žen se gynekologové KNTB úspěšně zabývají už od roku 2004, kdy jako první v ČR začali s metodou TVM s použitím prolenových sítěk. Nový ultrazvuk má také speciální sondu (10 Mhz) na vyšetření patologií, tedy nálezů prsů, což využívají lékaři při vyšetřování v mammárních poradnách.
Zatím gynekologové KNTB pomocí nového ultrazvuku vyšetřili 1937 pacientek. Přístroj nejmodernější špičkové technologie stál 3,9 milionu korun, z toho třemi miliony přispěl zřizovatel KNTB, tedy Zlínský kraj.


6. 3. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Zlínská krajská nemocnice omezuje noční provoz telefonní ústředny

Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně omezuje od 1. března 2007 provoz své telefonní ústředny, a to v době od 22 do 6 hodin. Pro veřejnost to znamená, že když zavolá do nemocnice na jakékoliv číslo, uslyší následující oznámení:


Provoz telefonní ústředny nemocnice je v době od 22 hodin do 6 hodin omezen.
Pohotovostní lékařskou službu si můžete zavolat na číslo 577 214 445 nebo 577 214 446.
Dotazy na příjem a evidenci pacientů volejte na číslo 577 552 826 nebo 577 552 827.
Urgentní chirurgický příjem můžete volat na číslo 577 552 275,
interní příjem na číslo 577 552 207.
Porodnicko-gynekologický příjem pacientů je na čísle 577 552 909.
Úrazová ambulance má telefonní číslo 577 552 377.


Vedení KNTB přistoupilo k tomuto kroku v rámci úsporných opatření.


28. 2. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Nemocnice připravuje praktické ukázky péče o pacienta, který je ošetřován doma

Druhé setkání zdravotnických pracovníků s příbuznými pacientů, kteří jsou po propuštění z nemocnice v domácím ošetřování, připravuje Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Akce bude zaměřena na praktické ukázky péče o ležící nemocné. Je určena všem, kdo doma pečují o své příbuzné, potřebují poradit a dozvědět se nové věci kolem ošetřování nemocného. Setkání se uskuteční ve středu 7. března v 15.30 v 6. etáži Gerontologického centra KNTB (budova LDN).
„Zájemcům přímo v nemocničním pokoji ukážeme, jak nemocnému upravit lůžko, zaměříme se na hygienickou péči a její problematiku, mytí nemocného na lůžku, dechová cvičení na lůžku a podporu soběstačnosti nemocného. Poskytneme také informace o možnosti zapůjčení pomůcek a lůžek. Předvedené postupy si budou moci příbuzní ihned na místě sami vyzkoušet,“ řekla náměstkyně ošetřovatelské péče KNTB Marie Hejtmánková s tím, že zdravotní sestry rády zodpoví všechny otázky.
První setkání zdravotníků a příbuzných pacientů hospitalizovaných v KNTB se uskutečnilo 17. ledna. Přišlo na něj 11 zájemců, kteří si vyslechli informace jednotlivých odborníků edukačního týmu. Hovořila s nimi lékařka geriatrického oddělení, staniční sestra geriatrie, psycholožka, nutriční terapeutka, klinická logopedka a sociální pracovnice. „Účastníci tehdy projevili zájem o názorné ukázky, jak pečovat o nemocného v domácím prostředí. Chtěli třeba vědět, jak ležícího zvedat z postele a přitom si sám nepoškodit záda nebo jak ho na lůžku umýt. To vše a mnohé další užitečné věci pro ošetřující příbuzné názorně ukážeme na figurantovi,“ prozradila Hejtmánková.


28. 2. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Poprvé ve zlínské krajské nemocnici rekonstruovali lékaři pacientce prs

Rekonstrukci prsu s použitím vlastní tkáně se v úterý v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně podrobila dvaapadesátiletá pacientka z Ostravy, které musel být levý prs před čtyřmi lety odstraněn kvůli nádoru. Jednalo se o první takový operační zákrok v KNTB, který tým lékařů zdejšího oddělení plastické chirurgie uskutečnil. Výkon trval osm hodin a podle plastického a estetického chirurga Tomáše Kempného, který ženu operoval, byl bez komplikací. Při operaci mu asistovala lékařka Blanka Vozárová a anesteziolog Tomáš Sedlář.
„Pacientka prodělala onkologickou léčbu, radioterapii a chemoterapii. Onkologicky byla vyléčena s tím, že je schopna podstoupit rekonstrukci prsu s použitím vlastní tkáně. Rekonstrukci jsme uskutečnili volným lalokovým přenosem, kdy jsme jí odebrali tkáň z podbřišku a mikrochirurgickou technikou z ní vytvořili nový prs,“ řekl Kempný.
Žena je nositelkou geneticky vrozené predispozice rakoviny prsu, proto ji v budoucnu čeká další operace. „Odstraníme jí prsní žlázu ze zatím zdravého pravého prsu a pak do něj vložíme opět vlastní tkáň pacientky. Zákrok plánujeme asi za dva měsíce,“ sdělil Kempný. Vysvětlil, že pravděpodobnost vzniku nádoru v druhém prsu je u těchto lidí velmi vysoká, takže je lépe tomu včas zabránit.
Pacientka prozradila, že v její rodině téměř všechny ženy měly a mají rakovinu. Pro rekonstrukci prsu se rozhodla pro svůj dobrý pocit. „Chci být jakž takž v pořádku, líbit se a cítit se dobře. A nosit každý den epitézu taky není příjemné,“ řekla. Strach před operací měla prý spíš podvědomý, byla poměrně klidná. „Víc jsem se bála, když mi prs před lety odstraňovali,“ řekla a dodala: „Ještě větší hendikep než ztráta prsu je pro mě skutečnost, že po absolvování onkologické léčby mám teď málo vlasů. Musím se s tím ještě vyrovnat.“
Další dvě rekonstrukce prsu plánují lékaři oddělení plastické chirurgie KNTB na letošní březen.


23. 2. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


V krajské nemocnici stabilizovali bederní páteř miniinvazivní metodou

Neurochirurgové Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně použili minulý týden poprvé ke stabilizaci bederní páteře miniinvazivní fixační operační metodu. Úspěšně tak operovali pětatřicetiletou ženu ze Zlínska. Byla léčena pro degenerativní onemocnění meziobratlové ploténky mezi čtvrtým a pátým bederním obratlem. Výkon byl indikován dle zvyklých kritérií a operace trvala tři hodiny. K fixaci použili lékaři soubor nástrojů Horizon Sextant II americké firmy Medtronic. Jednalo se o první úspěšně provedenou operaci v České republice touto miniinvazivní moderní metodou.
„Žena trpěla silnými bolestmi zad s vyzařováním bolestí do obou dolních končetin. Konzervativní terapie byla neúspěšná, bolesti se stupňovaly. Po doplnění zobrazovacích vyšetření, rentgenu magnetické rezonance a předoperační diskografie bylo rozhodnuto o uvolnění nervových struktur v páteřním kanále doplněném fixací postiženého úseku páteře miniinvazivní metodou. Po výkonu pacientka rychleji rehabilituje, má menší bolesti než při klasických fixačních operacích, které standardně na našem pracovišti děláme,“ řekl primář neurochirurgického oddělení KNTB Michal Filip, který ženu operoval se svými lékaři. Dozor nad výkonem měl Valerij Walery, lékař z ortopedické kliniky Rzeszov v Polsku, který už takto operoval několik pacientů.
Primář doplnil, že s klasickou fixací, kdy je třeba rozsáhlé operační rány do těla pacienta, mají lékaři neurochirurgie KNTB dlouhodobé zkušenosti z předchozích pracovišť v Ostravě a Praze. V KNTB tak za devět měsíců svého působení operovali s dobrým výsledkem kolem 30 pacientů.
Před pár dny nově použitá miniinvazivní transpedikulární transkutánní metoda má výhody zejména pro pacienta. Při operaci se totiž lékaři vyhnou rozsáhlé operační ráně, která poškozuje okolní svalovou a vazivovou tkáň tak důležitou pro pooperační rehabilitaci. „Díky tomuto novému způsobu fixace při operaci významně šetříme svalové a vazivové struktury operovaného úseku. Tím je pacientovi umožněna rychlá a efektivní rehabilitace. Je nutno zdůraznit, že se jedná o operace, které snižují bolesti a hlavně zabraňují možnému ochrnutí pacienta. Žádná, ani miniinvazivní operace neumí dát novou páteř. Úspěch takové operace je nejen v rukou neurochirurgů, ale i ostatních specialistů podílejících se na diagnostice, konzervativní terapii, vlastní operaci a pooperační péči,“ zdůraznil Filip.
Použitá metoda je podle zkušeností hlavně z amerických pracovišť vhodná jen k určitým typům degenerativního onemocnění bederní páteře, kdy je doporučeno uvolnění nervových struktur s fixací. „V rukou zkušených lékařů výrazně rozšiřuje možnosti operační léčby, jako ostatně všechny další miniinvazivní operační metody páteře, s kterými máme také mnohaleté zkušenosti a využíváme jich i v naší neurochirurgii ve Zlíně,“ uvedl primář.
Neurochirurgie v KNTB zahájila činnost loni v dubnu a měsíc nato rozšířil tým lékařů operace mimo jiné o plánované výkony degenerativního onemocnění páteře. „To, že naši neurochirurgové jako první v republice úspěšně uskutečnili operaci novou metodou, považuji za další důkaz toho, že v krajské nemocnici máme špičkové chirurgy,“ komentoval úspěch lékařů ředitel KNTB Pavel Calábek a dodal: „Je to také dobrý signál pro všechny obyvatele a potencionální pacienty Zlínského kraje. Můžeme jim totiž nabídnout kvalitní služby minimálně v rozsahu, který je standardní pro neurochirurgická pracoviště v České republice.“


8. 2. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Ve zlínské porodnici se maluje, péče o maminky a miminka však zůstává stejná

Lepšího prostředí se dočkají maminky s novorozenci a zdravotnický personál gynekologicko-porodnického a novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Vnitřní prostory budovy, v níž jsou oddělení umístěna, budou totiž nově vymalovány. Práce začaly 26. ledna a s dokončením se počítá do konce března letošního roku. V novém „kabátě“ pak budou veškeré pokoje a ambulance včetně suterénu a přízemí budovy. Provoz zmíněných oddělení však nebude nijak narušen.
„O plánovaném malování jsme písemně informovali okolní porodnice a privátní gynekology. Práce jsou postupně naplánovány tak, aby se zachoval běžný chod oddělení a byla zajištěna kvalitní péče o maminky a jejich děti,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Zdeněk Adamík.
Pokud by se však v souvislosti s velkým náporem rodiček situace vyhrotila, museli by zdravotníci přistoupit k menšímu omezení provozu. „V klasickém oddělení šestinedělí bychom z dvoulůžkových pokojů udělali na čas trojlůžkové. Protože by se pak do nich nevešly postýlky pro děti, byla by miminka umístěna v pokoji u novorozeneckých sester. Ty by je maminkám dovážely ke kojení. Když by takový stav nastal, chtěli bychom maminky požádat o pochopení,“ sdělila vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Helena Novotná.


6. 2. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Lékaři ošetřují stále víc úrazů, roste i počet ošetřených v rámci pohotovosti

Počet úrazů, které ošetří lékaři traumatologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, každoročně roste. Loni jich bylo 23.697, což je meziročně o 734 více. Z toho v rámci pohotovostní služby, tedy po pracovní době od 15 do 7 hodin, a o víkendech bylo ošetřeno 17.477 úrazů. To je meziroční nárůst o 526 úrazů. Lidé pohotovostní službu často zneužívají a do ambulancí úrazovky přicházejí i s banálními potížemi. Primář traumatologie KNTB Marcel Guřan tvrdí, že třetina z nich mohla být ošetřena až druhý den u chirurgických a traumatologických specialistů v místě svého bydliště.
„Do ambulancí specializovaných na úrazy chodí i lidé s alergickými projevy, horečnatými stavy, lehkými poraněními a podobně. Typickým příkladem je skopnutý malíček, což je úraz téměř výhradně večerních hodin, nebo podvrtnutí kloubu. Často u nás končí mladí, kteří se vracejí nad ránem z diskotéky a podvrtnou si třeba kotník. Na tato poranění stačí přiložit ledové obklady a k lékaři jít až následující den. Výjimkou nejsou pacienti se starými úrazy. Mají třeba týden bolesti zad, ke svému lékaři nejdou a pak se domáhají ošetření na pohotovosti úrazovky,“ uvedl primář příklady zneužití pohotovostní služby a doplnil je o nešvar tzv. dovolenkářů: „Způsobí si úraz na dovolené někde v Chorvatsku a při návratu domů se u nás zastaví ve tři hodiny ráno na vyšetření s týden starým úrazem.“
Přitom lékaři sloužící v rámci pohotovosti mají řešit především akutní případy a často musejí trávit hodiny na operačním sále. „Loni z celkových 1672 operací jich bylo odpoledne a v noci 520, což je o 34 víc než předloni,“ řekl primář s tím, že za určitých okolností mohou lékaři v pohotovostní službě pacienta odmítnout. Například když jeho zdravotní potíže nesouvisejí s úrazem (virové onemocnění, zvýšená teplota) nebo přijde se zastaralým úrazem.
„Jsem přesvědčen, že nejen pohotovostní služba, ale celý zdravotnický systém u nás je až zneužíván a jde o celospolečenský problém. Když si uvědomíme, že třeba německý občan navštíví lékaře čtyřikrát méně často než český, je nad čím se zamyslet,“ dodal Guřan.
Upozornil, že ubývá pracovních úrazů a naopak je jich víc ze sportu a volnočasových aktivit. U dětí počet úrazů v posledních pěti letech v podstatě stagnuje proti dospělým, u kterých se zvyšuje. „Je méně manuální práce a lidé mají více volného času, který tráví sportováním, zahrádkařením. Stouplo množství úrazů při adrenalinových sportech jako je třeba horolezectví. U dětí se projevuje menší fyzická aktivita, protože stále více času tráví u počítačů. S tím však jde, bohužel, ruku v ruce obezita a menší obratnost u dětí a mládeže,“ zdůvodnil.
Druhy úrazů, jež lékaři ošetřují, lze rozdělit podle věkových kategorií. Například u seniorů převažují úrazy způsobené v domácnosti. Jedná se zejména o zlomeniny horního konce kosti stehenní, tedy krčku. „Téměř denně máme takový úraz. Je to poranění, jež vzhledem k věku, přidruženým chorobám a operační zátěži končí i úmrtím pacienta. Díky novým operačním postupům a implantátům je přesto úspěšnost zákroků několikanásobně vyšší než před 10 lety,“ informoval primář.
U věkově mladších pacientů se objevuje pestrá škála úrazů způsobených při sportu, v silničním provozu, v zaměstnání apod. „Zaznamenali jsme však pokles poranění z dopravních nehod, což je dáno jak celkovou nižší nehodovostí, tak bezpečnostními prvky v automobilech. Z nehod vznikají poranění buď lehká nebo smrtelná,“ komentoval primář.
Samostatnou kapitolu mezi ošetřovanými v úrazových ambulancích KNTB tvoří opilci. Loni jich zde skončilo 982, a to spíše v odpoledních a večerních hodinách. V mnohých případech podnapilé přivedla policie, jindy ji k nim museli lékaři zavolat. „Ošetření opilců často vyžaduje policejní asistenci. Značné problémy jsou s opilými, které musíme hospitalizovat. Agresivního opilce, kterého přiveze tříčlenná posádka zdravotnické záchranné služby a dva příslušníci policie, často pokáleného, pomočeného a slovně i fyzicky napadajícího zdravotníky, musejí pak v oddělení zvládnout dvě zdravotní sestry a lékař. Mnohdy vlastně suplujeme záchytnou stanici, jež je ve Zlínském kraji jen v Kroměříži,“ uzavřel primář.


Úrazovost v KNTB v číslech

Rok     Úrazy          z toho     Úrazy dětí      z toho         Operace       z toho       Hospitalizovaní
          celkem    pohotovost   celkem        pohotovost   celkem       pohotovost
2002    22.221      15.497       7.015         3.544
2003    22.455      15.848       6.801         3.420
2004    22.543      16.076       6.433         3.371
2005    22.963      16.951       6.686         3.780           1.422             486           1.947
2006    23.697      17.477       6.440         3.482           1.672             520           2.145
Celk.    113.879     81.849      33.375       17.597


Pozn.: r. 2006: každý jedenáctý úraz vyžadoval hospitalizaci, každý dvacátý operaci


6 .2. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Krajská nemocnice: Poprvé v ČR použití středoušního implantátu nové generace

Mikrochirurgickou středoušní operaci s použitím protézky nové generace k náhradě třmínku a kovadlinky uskutečnili poprvé v České republice lékaři ušního-nosního-krčního (ORL) oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Titanovým implantátem nahradili čtyřicetileté ženě ze Zlínska nefunkční kovadlinku a třmínek. Pacientku operovali začátkem loňského listopadu a zákrok trval 1,5 hodiny. Dnes už lze podle primáře ORL Martina Světlíka, který ženu operoval, říci, že dopadl dobře.
„Pacientce se zlepšil sluch a nemá závratě. Ty se totiž mohou někdy projevovat jako pooperační komplikace. Jednalo se o nepříliš častý případ, kdy žena měla nehybný třmínek a současně i kovadlinku. Častější jsou případy, kdy je nehybný jen třmínek,“ řekl primář s tím, že s užitím nového typu implantátu seznámil lékaře na kongresu v Mikulově loni v prosinci. Doplnil, že u žen se onemocnění, projevující se postupným znehybňováním třmínku, objevuje častěji než u mužů, což je dáno geneticky. Vysvětlil, že středoušní protézy se používají při rekonstrukci poškozeného řetězu sluchových kůstek: kladívka, kovadlinky a třmínku.
Primář Světlík se ušní specialitou, třmínkovou chirurgií, zabývá jako jeden z mála v ČR. Těmto zákrokům se jinak věnují pouze ušní chirurgové na některých klinických pracovištích. „V naší nemocnici používáme jako náhradu třmínku titanové protézy s takzvaným klipem. Běžně se totiž třmínek nahrazuje protézou, která má na konci drátek a ten se musí manuálně upevnit klíšťkami. Časem však může dojít k uvolnění a posunutí této protézy, proto se jako nadějnější jeví použití protézky s pružným klipem. Tuto metodu používáme jako jediní ve Zlínském kraji. V celé České republice patříme asi mezi pět pracovišť, jež ji zkusila, a pokud je mi známo, jako jediní ji používáme rutinně,“ sdělil.
Středoušní chirurgie je nosný program oddělení ORL v KNTB. „Na oddělení děláme stejné spektrum výkonů jako ve fakultních nemocnicích. Ročně odoperujeme zhruba 100 pacientů, nejčastěji pro chronické středoušní záněty či jejich následky,“ uvedl primář.

Operativa ORL oddělení KNTB se rozšiřuje i v jiných směrech. Dokládají to na konci loňského roku uskutečněné operace příušní žlázy se zachováním lícního nervu. Poprvé v KNTB zákrok podstoupil pacient loni v listopadu a operoval ho zástupce primáře ORL oddělení Jiří Hoza.
„Šlo o rozsáhlou operaci, kdy byla odstraněna většina příušní žlázy a zachován lícní nerv. To znamená, že pacient má normálně pohyblivé svalstvo obličeje včetně zachování hybnosti očních víček. Při zákroku je třeba pomocí neurostimulátoru najít nerv a všechny jeho drobné větve a nerv pak nepoškodit,“ vysvětlil Světlík a doplnil: „Vzhledem k tomu, že operace je vlastně chirurgií lícního nervu, je standardem, kromě jemné operační techniky, použití lupových brýlí, operačního mikroskopu a již zmíněného neurostimulátoru.“
Stejnému zákroku se dosud podrobilo dalších pět pacientů. Samotný výkon je časově dosti náročný, podle rozsahu postižení příušní žlázy a větvení lícního nervu trvá tři až pět hodin. Tyto operace jsou prováděny kvůli nádorovému postižení příušní žlázy a na oddělení ORL v KNTB se jim podrobí ročně 15 až 20 lidí. Většinou se podle primáře jedná o nezhoubné nádory, ale jsou i případy zhoubných.Ve Zlínském kraji tak operují ještě ORL lékaři v nemocnici v Kroměříži.


30. 1. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Inzulínová pumpa včetně senzoru ušetří malým pacientům bolestivé vpichy

Novou inzulínovou pumpu včetně senzoru získalo dnes dětské oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Právě senzor má pro lékaře a hlavně jejich malé pacienty obrovskou cenu. Jeho zavedením pod kůži jsou děti ušetřeny bolestivých vpichů do prstíku v době, kdy je třeba pravidelně v častých intervalech sledovat aktuální hodnotu krevního cukru nemocného. Přístroj za zhruba 200 tisíc korun zapůjčilo dětskému oddělení k dlouhodobému užití české zastoupení firmy Medtronic a lékaři jej v rámci možností budou využívat při péči o pacienta s čerstvě zjištěným diabetem.
„Většina dětských pacientů s čerstvě zjištěnou cukrovkou k nám na oddělení přichází ve fázi metabolického rozvratu. Jedná se vždy o těžký stav, který v prvopočátku vyžaduje infúzní terapii. Součástí této léčby je monitorování pacienta včetně častého vyšetřování glykémií (hladina krevního cukru), a to podle stavu a věku pacienta, mnohdy v hodinových intervalech. Dosud jsme museli dítě vždy píchnout do prstíku. I když jde o miniinvazivní, nepříliš bolestivý zákrok, vítáme novou možnost kontinuálního měření glykémie. Senzor zavedeme jen jednou. Je to vlastně podkožní čidlo, které zůstane zavedené tři až pět dnů a odečítá glykémie každých pět minut. To znamená, že známe vždy aktuální hodnotu krevního cukru bez nutnosti vystavovat dítě dalším stresovým faktorům. Senzor je nesmírnou výhodou hlavně pro nejmenší děti, které tak ušetříme mnoha vpichů,“ vysvětlil lékař KNTB Jakub Vávra, který se specializuje na dětskou endokrinologii/diabetologii.
Ročně podle něho lékaři dětského oddělení KNTB zachytí cukrovku u pěti až sedmi dětí. „Diabetu I. typu přibývá a zjišťujeme jej hlavně u dětí v nižších věkových kategoriích. Stále častěji je to už v předškolním věku. Právě tady najde nový přístroj maximální využití a stane se nedílnou součástí komplexní péče o dětského pacienta s cukrovkou,“ dodal Vávra.


29. 1. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Sněhovou nadílku museli likvidovat také v krajské nemocnici

Náhlá sněhová nadílka nezaskočila Krajskou nemocnici T. Bati ve Zlíně. Od brzkého rána dodavatelská firma zajišťovala odklízení sněhu v celém areálu nemocnice. Do terénu nasadila traktor s radlicí a menší multikáru s pluhem a sypačem. Průběžně tak mizel sníh a sněhová břečka nejen z vozovek, ale i chodníků v nemocnici.


24. 1. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


V krajské nemocnici poradí příbuzným pacientů, jak o ně pečovat doma

Lékaři, zdravotní sestry, rehabilitační pracovnice, psycholožka, logoped, sociální pracovnice a nutriční terapeut Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně budou předávat informace příbuzným pacientů o zajištění péče, kterou je jim třeba poskytovat po propuštění ze zdravotnického zařízení. Zástupci uvedených profesí tvoří takzvaný Edukační tým odborníků. První setkání zdravotníků a příbuzných pacientů hospitalizovaných v KNTB se uskuteční ve středu 17. ledna v 15.30 ve výukovém sále Gerontologického centra nemocnice v budově Léčebny dlouhodobě nemocných. Takovou službu lidem, kteří se doma starají o nemocné příbuzné, začala KNTB poskytovat jako jediná ve Zlínském kraji.
„Myšlenka poradit těm, kteří se starají doma o nemocné, vznikla z podnětu příbuzné jedné z našich pacientek. Když měla být z nemocnice propuštěna, příbuzná nevěděla, co si s ní doma počít. Loni v listopadu jsme v jednotlivých odděleních nemocnice pomocí ankety zjistili, že příbuzní chtějí a potřebují informace, jak se o nemocného doma postarat. Na základě toho jsme vytvořili zmíněný tým, který může být podle zájmu příbuzných pacientů rozšířen o další odborníky. Četnost setkávání bude záviset na zájmu příbuzných,“ řekla náměstkyně ošetřovatelské péče KNTB a současně autorka projektu Marie Hejtmánková.
Podle výsledků ankety mají lidé pečující doma o nemocného největší zájem o psychologa, a to nikoliv pro pacienta, ale pro ošetřující. „Lidé často propadají panice a depresi z toho, že nezvládnou péči o nemocného, nedokáží mu pomoci. Jde tedy o pomoc psychologa těm, kteří pomáhají pacienta stabilizovat doma a potřebují někoho, kdo je vyvedl z deprese. Čtyřiadvacetihodinová péče o nemocného je totiž zcela něco jiného, než když příbuzný pacienta občas navštívil v nemocnici. Je to obrovská vyčerpávající činnost, kterou si nikdo nedovede představit, pokud ji sám nezažije,“ vysvětlila Hejtmánková.
Do popředí zájmu příbuzných pacientů se dostala také znalost v otázkách hygienické péče, informace o možnostech pokud jde o inkontinentní pomůcky, nácvik sebeobsluhy nemocného nebo prostředky, jak aktivizovat apatického pacienta.
„Do budoucna vidím stále větší podíl péče o seniory v domácím prostředí, které je pro ně z hlediska psychologického výhodnější než sociální ústavy či domovy důchodců. Myslím si proto, že činnost týmu bude přínosem zejména v tom, že informace o péči starých lidí budou podány nejen všeobecně, ale odborníky také detailně,“ uvedl primář Gerontologického centra KNTB Milan Forejtar.
Na setkáních s příbuznými pacientů budou členové Edukačního týmu odborníků nejen sami informovat, ale zároveň odpovídat na otázky. Lékař se bude věnovat léčebné péči, zdravotní sestry například vysvětlí, jakým způsobem pacienta v posteli otáčet, posazovat, zajišťovat hygienickou péči, krmit ho nebo polohovat, aby nevznikaly proleženiny. Sociální pracovnice nastíní, kam se mohou příbuzní obrátit pokud jde o oblast sociálních problémů. Fyzioterapeut pomůže s jednoduchou rehabilitací, s dechovými cvičeními, s úlevovými polohami v případě bolestí nemocného. „Poradí také, jak pacienta uchopit, aby ošetřující sám nepřišel k újmě na zdraví, například v podobě bolestí v zádech. Pomůže řešit otázku rehabilitačních pomůcek a podobně,“ doplnila náměstkyně. Nutriční terapeut poradí, co je pro pacienta vhodné k jídlu a co ne, aby kalorická hodnota stravy nemocnému stačila, logoped bude pomáhat při poruchách řeči.
„Jsme tu pro všechny, kteří potřebují pomoci při ošetřování svých příbuzných. Informace na setkáních budeme poskytovat v blocích podle specializace členů týmu, kteří jsou samozřejmě připraveni na otázky. Naše Gerontologické centrum nabízí pomoc nejen všem oddělením krajské nemocnice, ale i ostatním zdravotnických zařízením v kraji,“ uzavřela Hejtmánková.


15. 1. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Prvního občánka Zlína přivítala v krajské nemocnici primátorka města

Prvním letošním miminkem Zlína, které se narodilo v porodnici Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, je Adéla Kršáková. Maminka Danuše Cahová ji na svět přivedla 1. ledna v 11.40 hodin. Holčička po porodu vážila 3070 gramů a měřila 51 centimetrů. Dnes obě navštívila primátorka Zlína Irena Ondrová, Adélce přinesla plyšovou hračku a mamince předala pět tisíc korun a velkou kytici. S kyticí přišel také krajský radní Bronislav Fuksa a ke zdravému miminku gratuloval spokojené mamince i ředitel KNTB Pavel Calábek.
„Je to moje druhé dítě, doma mám už patnáctiletého syna Jakuba. Partner má stejně starou dceru Michaelu, takže naše rodina se rozrostla,“ řekla s úsměvem Danuše Cahová. Dodala, že jí i tatínkovi malé Adélky Milanovi bylo jedno, zda se narodí chlapeček nebo děvčátko.
Gratulace dnes čekaly také Ivanu Baranovou z Veselí nad Moravou, neboť její syn Martin Grulík se ve zlínské porodnici narodil jako úplně první dítě letošního roku, a to na Nový rok pět minut před pátou hodinou ranní. Měřil 54 centimetrů a vážil 3480 g. „Taťka Roman je celý natěšený, na naše první miminko jsme dlouho čekali. Babičky budou asi pořád hlídat a nedají mi malého z ruky,“ prozradila šťastná maminka. Zároveň pochválila i zdravotníky gynekologicko-porodnického oddělení KNTB. „Péče byla naprosto úžasná. Mohla jsem rodit v Kyjově, ale rozhodla jsem se pro Zlín. V listopadu jsem se byla podívat na zdejší porodní sály, kde se mi personál ochotně věnoval. Jsem moc ráda, že jsem stihla do Zlína dojet a porodit Martina tady,“ sdělila.
„První den letošního roku jsme měli 12 porodů, z toho v pěti případech přišla miminka na svět císařským řezem. Narodila se také jedna dvojčátka,“ informoval primář gynekologicko-porodnického oddělení Zdeněk Adamík. Doplnil, že loni se ve zlínské porodnici narodilo při 2595 porodech 2681 dětí. Dvojčata přišla na svět v 86 případech. V roce 2005 bylo v KNTB 2510 porodů. Narodilo se 2589 dětí, z toho třikrát trojčata a v 73 případech dvojčata.


3. 1. 2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Na Silvestra ošetřili lékaři úrazovky téměř 50 lidí, dalších 20 do rána Nového roku

Poslední den minulého roku byl co do počtu ošetřených lidí v ambulancích traumatologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně relativně klidný na to, že byla neděle a Silvestr. Za celý den zde lékaři ošetřili 48 pacientů, z toho 17 od sedmi hodin večer do půlnoci.
„Od půlnoci do rána první den nového roku jsme ošetřili 20 lidí. Mezi nimi byla většina opilců a tomu odpovídala i poranění, z nichž mnohá vznikla při napadení, rvačkách nebo pádech. Jednalo se například o řezné rány, pohmožděniny a měli jsme tu také jednoho muže s pobodáním do hrudníku. V souvislosti s použitím pyrotechniky jsme ošetřili jednoho muže, který měl po výbuchu petardy lehce ožehnutý obličej,“ řekl lékař traumatologického oddělení KNTB Pavel Kacr.
Až na jednoho pacienta mohli jít všichni ošetření hned domů. „Hospitalizovat jsme museli jen jednoho opilého muže s otřesem mozku,“ doplnil Kacr s tím, že operovat museli lékaři až první den roku ráno. „Přivezli k nám muže těžce zraněného při autonehodě, kterého jsem operovali pět hodin,“ dodal.


1.1.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


První dítě roku 2007 se ve zlínské porodnici narodilo téměř pět hodin po půlnoci

Prvním miminkem narozeným letos ve zlínské porodnici je Martin, kterého maminka Ivana Baranová z Veselí nad Moravou přivedla na svět v 04.55 hodin. Po porodu vážil 3480 gramů a měřil 54 centimetrů. Martin je prvním dítětem dvaatřicetileté rodičky.
Posledním dítětem roku 2006 byl Vít ze Zlína s porodní váhou 2830 gramů a mírou 50 centimetrů, který se narodil jednatřicetileté mamince Evě Herčkové. Loňský počet porodů v KNTB se tak dostal na číslo 2595. V roce 2005 jich bylo 2510.
Podle agentury ČTK se prvním dítětem Zlínského kraje v roce 2007 stala Kateřina, která se narodila sedm minut po půlnoci osmadvacetileté Kateřině Seidlové ve valašskomeziříčské porodnici. Malá Kateřina přišla na svět císařským řezem, měří 51 centimetrů a váží 3,75 kilogramu. Loni (2006) se první miminko Zlínského kraje narodilo v Kroměříži.


1.1.2007
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín




Youtube Facebook Twitter Instagram LinkedIn