Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

ARCHIV TISKOVÝCH ZPRÁV

Archiv tiskových zpráv 2006

31.12.2006


Ve zlínské porodnici se narodilo šest nejkrásnějších dárků pod stromeček

Tři holčičky a stejný počet chlapců přivedly na svět na Štědrý den maminky v porodnici Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně a nadělily si tak nejkrásnější dárky pod stromeček. Císařským řezem se narodily tři děti. První miminko Štědrého dne, Andrea, na sebe nenechalo dlouho čekat, když čas narození byl 42 minut po půlnoci. Pak k ní postupně přibyli Oliver, Kateřina, Adam, Tomáš a jako poslední toho dne Tereza, která se narodila v 16.15.
Jednou z maminek, která porodila císařským řezem, byla Barbora Sommerová ze Zlína. Její první dítě, dcera Kateřina, vážila po porodu 4200 gramů a měřila 52 centimetrů. „Péče zdravotníků na sále byla výborná, je tam také příjemné prostředí. Tatínek Jaroslav chtěl být u porodu, ale když jsem musela jít na císařský řez, o tuto možnost přišel,“ řekla jednatřicetiletá maminka. Tatínek Jaroslav choval malou Kateřinu a doslova zářil štěstím. „Když se malá narodila, byl jsem aspoň jako první, kdo ji dostal do náručí. Kateřinka je ten nejlepší dárek pod stromeček,“ svěřil svoje pocity a dodal: „Když jsme zjistili, že čekáme miminko, vypočítali jsme si datum narození na Štědrý den. Dělali jsme si z toho legraci – a nakonec to vyšlo.“
Také pětatřicetiletá Renata Přikrylová ze Zlína rodila poprvé a od Štědrého dne se těší ze syna Olivera. Při narození měřil 49 centimetrů a vážil 3560 gramů. „Termín jsem měla na pátek 22. prosince, ale malý to trochu protáhl. Tatínek Tomáš byl u porodu a hodně mi svojí přítomností pomohl. Chtěl chlapečka a vyšlo mu to. Mně to bylo jedno,“ řekla s úsměvem spokojená maminka. Pochválila také zdravotnický personál. „Většina byla moc ochotná a byli na mě hodní,“ dodala.

Další informace:
Na Štědrý den ošetřili lékaři traumatologického oddělení KNTB 38 pacientů. Jednalo se o běžné úrazy jako například pořezání, zlomeniny.
Také letos se našli lidé, kterým uvízla při stědrovečerní večeři rybí kost v krku. Lékaři oto-rhino-laryngologického oddělení KNTB na Štědrý den ošetřili čtyři takové pacienty a o den později ještě dva další.


25. 12. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Gynekologové zlínské krajské nemocnice vyšetřují dutinu děložní novou metodou

Novou metodu k vyšetření dutiny děložní, hysteroskopii Versascope s optickou soustavou 1,8 milimetru silnou, začali od listopadu využívat lékaři gynekologicko-porodnického oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Slouží k vyšetření u neplodností, po opakovaných potratech, u vrozených a získaných vad dělohy. Další indikační skupinou jsou nitroděložní polypy, myomy a podezření na nádorové onemocnění děložní sliznice a velmi důležitou indikací je nepravidelné krvácení z dělohy. Zatím touto metodou gynekologové KNTB realizovali přes 20 výkonů a v současnosti mají uvedený přístroj jako jediní ve Zlínském kraji.
„Je to nejšetrnější způsob k chirurgickému vyšetření a ošetření dutiny děložní. Ruce chirurga zůstávají mimo tělo pacientky a jimi ovládají nástroje s pracovními konci uvnitř těla pacientky. Spolu s pracovními kanálky má přistroj Versascope průměr 3,5 milimetru,“ upřesnil primář gynekologicko-porodnického oddělení Zdeněk Adamík.
Metoda má pro pacientky velké výhody. „Jedná se o miniinvazivní zákrok, tedy bez velkých řezů. Stačí krátká anestezie nebo jen znebolestnění. Díky přímé zrakové kontrole je zajištěna přesnost vyšetření. V neposlední řadě je pro pacientku výhodou krátkodobý pobyt v nemocnici, a to jen po dobu výkonu a několik hodin sledování po něm,“ řekl zástupce primáře Miloslav Maule s tím, že zákrok trvá v průměru 10 minut.
Použití hysteroskopie Versascope tak lze shrnout do jedné věty: minimální zátěž s maximálním ziskem. „To jsou trendy při rozvoji nových gynekologických metod. Technologické produkty se zmenšují, ale násobí se jejich výkon. Ještě před 20 – 30 lety platilo: Velký operační řez = velký chirurg. Současná medicína však maximálně využívá přirozených otvorů v těle člověka a v mnoha případech nahrazuje velké řezy malými umělými otvory,“ komentoval Maule.
K zákroku musí pacientku doporučit obvodní gynekolog. Poté je vyšetřena a přijata v přízemí budovy nové porodnice KNTB v gynekologickém stacionáři. Dobu výkonu i krátkodobou hospitalizaci stráví diskrétně mimo hlavní provoz gynekologického oddělení.


19. 12. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Klauni přivezli nemocným dětem v krajské nemocnici veselou vánoční náladu

Veselou vánoční náladu přivezli dnes do dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně zdravotní klauni doktor Kolíček a sestra Prkno. Ta se v předvánočním čase přestrojila za anděla a snažila se doktoru Kolíčkovi pomáhat například při přípravě vánočního stolu nebo oživování štědrovečerního kapra, kterého omylem praštila dřevěnou paličkou. Klauni zapojili do svého veselého představení také dětské pacienty, kteří s nimi zdobili vánoční stromeček nebo zpívali koledu pásli ovce Valaši.
„Hrají to fakt dobře a vystoupení se mi líbí,“ ohodnotila doktora Kolíčka a jeho nemotornou pomocnici šestnáctiletá Šárka Křepelková z Holešova. Přitom poctivě držela vánoční hvězdu na dlouhé tyči, kterou jí hned na začátku představení Kolíček svěřil. Neustále ji napomínal, aby ji držela co nejvýš. „Už mě dost brní ruka,“ postěžovala si Šárka s úsměvem, ale hru nepokazila.

Kolíček a Prkno si zcela získali malé i starší nemocné děti a bavil se také personál dětského oddělení. „Zdravotní klauni k nám přijíždějí dvakrát do roka a dětským pacientům vždycky udělají radost a přinesou dobrou náladu. Nemáme tady tak velké prostory, abychom mohli s dětmi dělat terapii hraním, takže vystoupení klaunů vždycky uvítáme,“ řekla vrchní sestra dětského oddělení Alena Pilušová.

Představení zdravotních klaunů finančně podpořila Nadace 02 (dříve Nadace Eurotel) a dětské oddělení od ní získalo také nabité kupóny do mobilů. Ty získalo od nadace již dříve a slouží k tomu, aby nemocné děti mohly zavolat domů svým rodičům, když je jim smutno.


18. 12. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


 

Držitelům Zlatých medailí Dr. Jánského poděkovala i primářka krajské nemocnice

Zlaté medaile dr. Jánského za 40 odběrů obdrželo dnes ve zlínské radnici 29 bezpříspěvkových dárců krve. Společně s dárky jim je předali zástupci Českého červeného kříže Zlín, Krajského úřadu Zlínského kraje, města Zlína a Otrokovic, VZP a dárcům poděkovala také primářka transfúzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně Yvetta Stavařová.
„Jsou tu dnes samé známé tváře. Přišla jsem vám všem poděkovat nejen za sebe a sestřičky našeho oddělení, ale hlavně za pacienty, kteří krev potřebují a kterým svým dárcovstvím nezištně pomáháte. Dnešní doba je především tržní, o to víc si vážíme vás, kteří nejdražší tekutinu darujete. Děkuji a přeji vám hlavně zdraví, věci materiální nejsou podstatné,“ řekla primářka čerstvým nositelům Zlatých medailí.


13. 12. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


K odběrům krve přišlo dnes do zlínské krajské nemocnice 71 dárců

Darovat krev přišlo dnes do transfúzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně 71 lidí. Mezi nimi bylo i sedm dárců, kteří přišli k odběru poprvé. Ne všem však mohli zdravotníci krev odebrat a ze zdravotních důvodů museli sedm dobrovolníků odmítnout. Všichni se však připojili k tradiční akci Daruj krev s Českým rozhlasem, jež se koná už několik let čtyřikrát do roka.
„Dnešní účast je skutečně velká a máme z ní radost. Vítáme všechny dárce, darovat nejcennější tekutinu je humanitární čin a děkujeme všem za spolupráci a ochotu, s níž přicházejí krev darovat. Také za trpělivost, protože někdy se tu sejde hodně dárců najednou a musejí čekat, až na ně přijde řada. Přesto všichni dodržují naše pokyny, dostaví se v případě nutnosti na naše výzvy,“ řekla lékařka transfúzního oddělení KNTB Jana Pelková.
Podle ní v rámci akce Daruj krev s Českým rozhlasem darovalo letos krev v KNTB 200 lidí. V evidenci má však transfúzní oddělení kolem 10.000 dárců. „Všem bychom kromě díků chtěli popřát hezké Vánoce, stálé zdraví a těšíme se s nimi i s novými dárci na další spolupráci,“ doplnila lékařka.
Mezi těmi, kdo dnes přišli darovat krev poprvé, byl Miroslav Machů z Vysokého Pole. „Slyšel jsem o akci v rádiu, tak jsem se rozhodl přijít. Mám docela vzácnou krevní skupinu, takže tím spíš mohu někomu pomoci. Jsem řidičem z povolání a vím, jak to vypadá na cestách, kde je plno nehod a zraněných,“ zdůvodnil své rozhodnutí jednačtyřicetiletý dárce.
Poprvé šla k odběru také osmnáctiletá Markéta Slováková z Lůžkovic. „Maminka dříve také darovala krev, takže jsem v ní měla příklad,“ sdělila. Nakonec však musela dárcovství odložit na pozdější dobu kvůli zdravotním problémům.


13. 12. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Poprvé ve zlínské krajské nemocnici lékaři znovu přišili palec na ruce pacienta

Oddělení plastické chirurgie v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně si může připsat další úspěch. Poprvé zde totiž lékaři uskutečnili replantaci palce na ruce pacientky. Operoval ji plastický a estetický chirurg KNTB Tomáš Kempný, který před časem poprvé v krajské nemocnici mikrochirurgickou metodou přenesl pacientovi prst z nohy na ruku.
„Minulý týden v úterý k nám přivezli třiapadesátiletou ženu ze Zlínského kraje, které ždímačka utrhla část palce pravé ruky. Při použití mikroskopu jsme přišili drobné půlmilimetrové cévy, palec se dobře zhojil a pacientku dnes pouštíme domů,“ řekl k zákroku Kempný.
Tyto replantace podle něho dělají plastičtí lékaři jen asi v šesti nemocnicích v České republice. V KNTB uskutečnil šestatřicetiletý Kempný tento zákrok poprvé, ale za svou praxi jich už zvládl přes 150.


30. 11. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Chrup v celkové anestézii ošetří zdravotně postiženým jen v krajské nemocnici

Zubní chirurgové Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně jako jediní v kraji ošetřují chrup v celkové anestezii zdravotně postiženým dospělým pacientům a dětem zejména předškolního věku. Výkony z devětadevadesáti procent tvoří objednané extrakce (trhání) zubů a výplně do zubů (plomby). Zbytek jsou převážně čelistní záněty u pacientů z ústavů, kteří se do nemocnice dostanou neplánovaně. Od začátku roku ošetřili lékaři v KNTB 47 takových pacientů.
„Každého musíme uspat, takže předtím musí projít předoperačním vyšetřením. Musí být proto u nás hospitalizován, a to téměř vždy s doprovodem, tedy s příbuzným nebo osobou z ústavního zařízení. Jde o finančně nákladné ošetření, které trvá v průměru hodinu až hodinu a půl,“ vysvětlila primářka ústní, čelistní a obličejové chirurgie (ÚČOCH) KNTB Katarína Vachalová.
Tyto finančně a časově náročné výkony zdravotní pojišťovny hradí jen v minimální míře. I proto je nevykonávají privátní stomatologové v ambulancích. „Pacienti tak končí u nás, což bereme jako daň za to, že jsme krajskou nemocnicí. Pokud bychom je neošetřili, museli by na klinická pracoviště třeba do Brna nebo Olomouce. Chceme však poskytovat zdravotně postiženým a dětským pacientům potřebnou péči, i když na to doplácíme,“ řekla primářka.
Většinu ošetřených však tvoří pacienti, kteří se do oddělení ÚČOCH dostávají na doporučení jiných lékařů. Mezi nejfrekventovanější výkony patří extrakce zubů moudrosti, operace cyst, chirurgické úpravy čelisti před ošetřením zubní protézou, odstraňování menších útvarů z dutiny ústní a obličeje (zhoubné a nezhoubné nádory). „Často k nám přicházejí také lidé s poruchami funkce čelistních kloubů, to znamená, že buď vůbec neotevírají nebo naopak moc otevírají ústa. Většinou se jedná o stavy po čelistních zánětech,“ sdělila primářka. Zvláštní kapitolu podle ní tvoří traumatologie. Patří sem většinou zlomeniny horní a dolní čelisti a zlomeniny zubů následkem úrazu.
„Nadstandardní částí naší práce je zavádění titanových implantátů do kosti. Slouží jako náhrada buď jednoho zubu nebo u bezzubých pacientů jako pilíře na protetickou náhradu. V prvním případě, zejména u žen, které přišly o přední zub, jde o kosmetickou záležitost. Protetická náhrada se netýká jen starých lidí. Je hodně mladých, kteří o zuby přišli třeba kvůli paradentóze. Nepožvýkají jídlo, mají problémy s trávením, takže protetickou náhradou se jim obnoví žvýkací funkce,“ upřesnila primářka. K zavádění implantátů používají chirurgové ÚČOCH nadstandardní vybavení - speciální implantologický set, který obsahuje kostní bezuhlíkovou vrtačku a kostní implantáty.
„K operacím máme jeden operační sál v našem oddělení a druhý v gynekologicko-porodnickém. Tam děláme složité zákroky s celkovou anestezií, kromě už zmíněných postižených a dětských pacientů. Většinou se týkají traumat, onkologicky nemocných, odstraňování různých cyst nebo retence zubů. To jsou ty, které narostly v čelisti v abnormální poloze a nevyrostly z dásní. Způsobují časté bolestivé otoky a je třeba je odstranit,“ sdělila primářka. U výkonů nutně vyžadujících hospitalizaci spolupracuje její primariát s lůžkovými odděleními nemocnice. K náročným, vysoce specializovaným výkonům, posílá pacienty výhradně na renomovaná klinická pracoviště.
O pacienty v oddělení ÚČOCH se starají čtyři lékaři a 10 zdravotních sester. „Máme však nedostatek lékařů - specialistů v oboru a minimálně další dva potřebujeme,“ uzavřela primářka.


Statistika za období od 1. 1. 2006 do 31. 10. 2006:
Počet celkem ošetřených pacientů v odd. ÚČOCH -                           7.517
- počet vykázaných úkonů na nich -                                                14.178
Počet ošetřených zdravotně postižených a dětí v celkové anestezii -     47
Počet ostatních pacientů ošetřených v celkové anestezii -                   69

28. 11. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Zlínská krajská nemocnice se zařadila mezi „Českých 100 nejlepších“

Významné ocenění získala Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, když se zařadila mezi „Českých 100 nejlepších“ za rok 2006 a obdržela ocenění v kategorii Vzdělání, zdraví, lidskost. V pátek 24. listopadu jej ve Španělském sále Pražského hradu z rukou prezidenta České republiky Václava Klause převzala náměstkyně ošetřovatelské péče KNTB Marie Hejtmánková.
„Jednalo se už o jedenáctý ročník soutěže a ve zmíněné kategorii byly oceněny zatím jen tři nemocnice. Kromě naší ještě nemocnice Na Homolce a Nemocnice s poliklinikou Nový Jičín. Už samotný název kategorie napovídá, že jsme byli oceněni za pozornost, kterou věnujeme vzdělávání zaměstnanců a hlavně za péči o zdraví a lidský přístup k našim pacientům. Skutečnost, že se Krajská nemocnice T. Bati v soutěži zařadila mezi takové giganty jako je například ČEZ, Česká televize nebo T-Mobile, svědčí o tom, že v nemocnici děláme svoji práci dobře,“ řekla Hejtmánková.
Cílem soutěže „Českých 100 nejlepších“ je v celonárodním měřítku nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně slavnostním způsobem ocenit české (v ČR zaregistrované) firmy, podniky či společnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných anebo pozitivně pozoruhodných výsledků. Základním a jediným měřítkem konečného umístění je četnost nominací jednotlivými respondenty.


27. 11. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


 

Lékaři budou hovořit o nových poznatcích ve farmakoterapii a jejich zavádění do praxe

O uplatnění nových poznatků farmakoterapie v praxi budou hovořit medicínští odborníci na mezinárodním kongresu „Pokroky ve farmakoterapii 2006 pro lékaře v praxi“, který se uskuteční 23. až 25. listopadu v Academia centru Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Organizátoři počítají se 700 až 1000 účastníků zejména z České a Slovenské republiky, ale také z německy mluvících zemí. Součástí kongresu jsou výstavy zdravotnické techniky a farmaceutických výrobků českých a zahraničních firem.
„Opíráme se hlavně o přední české odborníky. Jde nám o to, aby se pokroky dostaly k pacientům, abychom je mohli léčit podle určitých pravidel a standardů, přizpůsobených naší ekonomické situaci. Je důležité, aby s novými poznatky o lécích byli seznamováni lékaři z praxe. Nové léky jsou obvykle také dražší a ne všechny lze dávat všem. Musíme volit kompromis: dát do souladu ekonomické možnosti zdravotnické pojišťovny i pacientů. Není možné vyloučit jejich spoluúčast, ale není také možné, zejména u chronických pacientů, ji neúměrně zvyšovat,“ přiblížil hlavní téma kongresu předseda organizačního výboru profesor Jaroslav Rybka z interní kliniky Krajské nemocnice T. Bati a. s. ve Zlíně.
Podle něho je třeba soustředit se na oblasti medicíny, v nichž je farmakoterapie dominantní částí léčby pacienta. „Týká se to hlavně interních oborů. Z nich vybíráme ty, jež hodně zatěžují ekonomiku zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení. Patří sem například kardiologie nebo gastroenterologie, tedy choroby zažívacího traktu, ale i další obory jako neurologie či psychiatrie,“ uvedl Rybka.
Zároveň je však podle něho nutné věnovat pozornost také chorobám metabolickým, jako je diabetes a další civilizační choroby, které postihují lidstvo opravdu ve velkém měřítku. „Jsou to hlavně choroby, které sdružujeme pod název metabolický syndrom a souvisejí se západním stylem života. Výrazně zvyšují nemocnost a úmrtnost. Patří sem především obezita, diabetes, vysoký krevní tlak a poruchy látkové výměny, zvláště tuku. Když tyto nemoci udržíme pod kontrolou, sníží se jak nemocnost, tak úmrtnost. Proto se těmto nemocem říká smrtící kvarteto,“ řekl Rybka s tím, že na rozdíl od další zhouby lidstva – nádorovým onemocněním – víme již, jak těmto civilizačním chorobám předcházet. Proto kongres věnuje pozornost nejen léčbě, ale i primární a sekundární prevenci. „To je základní věc a její účinnost musíme dobře prodiskutovat, určena je k tomu zvláštní sekce farmakoekonomiky,“ doplnil Rybka.

Cíl projektu boje proti základním civilizačním chorobám:

  • snížit výskyt pomocí zavádění poznatků do praxe, tzn. uplatnění prevence, změny stylu života
  • podporovat lepší vlastní péči nemocného o sebe ve spolupráci s lékařem
  • urychlit přechod z papírové na elektronickou evidenci, což znamená lepší přístup k informacím o chorobě a zlepšení a upřesnění medikace a ekonomického vyhodnocení choroby – dopadu pro společnost


22. 11. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Rehabilitační oddělení krajské nemocnice opět podpořilo chráněné dílny ERGO

Stovky svíček různých barev s vůní jablka, vanilky nebo skořice, keramické zvonky, květináče, misky a další výrobky zaplnily dnes několikametrový stůl ve výukovém sále Léčebny dlouhodobě nemocných v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Už pátým rokem zde totiž rehabilitační oddělení KNTB uskutečnilo tradiční předvánoční prodejní výstavu výrobků Chráněné dílny ERGO Lazy Zlín. A jako pokaždé i dnes se po nich jen „zaprášilo“.
„Výstavy jsou tu vždy dvakrát do roka, před Vánocemi a před Velikonocemi. Naše oddělení jim poskytuje zázemí a podílí se na jejich organizaci. Klienti Chráněné dílny k nám chodí jako pacienti, takže když dílny vznikly, hledali jsme cestu, jak těmto postiženým lidem pomoci. Tím, že mohou vystavovat svoje výrobky a vidí, že je o ně zájem, jsou hodně motivováni k další činnosti. A motivace je u postižených velice důležitá,“ řekla vedoucí fyzioterapeutka rehabilitačního oddělení KNTB Marcela Piknová.
To potvrdila i Sabina Borecká z Chráněné dílny ERGO. „Naši svěřenci mají možnost ukázat, co dovedou, protože všechny vystavené věci jsou ruční práce. Mají radost, že si je lidé kupují a oni pak mohou vyrábět další.“ Také podle Jaroslava Boreckého jsou pravidelné prodejní výstavy pro ERGO velkým přínosem. „Krajská nemocnice je velká a pokaždé přijdou na výstavu desítky nejen jejích zaměstnanců, ale i pacientů. Můžeme tak dobře zviditelnit dovednost našich klientů. Výtěžek z prodeje použijeme k dalšímu chodu zařízení ERGO a k vytváření nových kolekcí svíček a keramických výrobků,“ dodal.


21. 11. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Zjistit zdravotní stav svých plic přišlo do krajské nemocnice 82 lidí

Dvaaosmdesát lidí přišlo dnes do ambulance plicního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB), aby si nechali zjistit zdravotní stav svých plic. Využili možnost absolvovat vyšetření zdarma v rámci Dne otevřených dveří u příležitosti Světového Dne chronické obstrukční plicní nemoci. K této akci se plicní oddělení KNTB připojuje už několik let. V 15 případech zjistili lékaři nález a pacienti se podrobí dalšímu vyšetření a léčbě.
„Někteří zájemci čekali v ambulanci už od sedmi hodin ráno. Většina z vyšetřených přiznala, že je k nám přivedly určité zdravotní problémy, které nechtěli nijak zanedbat. Svědčí to o tom, že lidé o svoje zdraví dbají, což je pro lékaře vždycky potěšující,“ řekl primář plicního oddělení KNTB Vladimír Řihák.
Jeho slova potvrdil osmasedmdesátiletý muž z Holešova, který se o akci dozvěděl z tisku. „Přišlo mi to vhod, protože mám určité potíže s dýcháním. Proto jsem tady. Doktorka zjistila, že by se moje průdušky měly více a důkladněji sledovat, takže sem půjdu na další vyšetření,“ sdělil s tím, že kouřit přestal před 35 lety. „Ale stejně jsem byl jenom sváteční kuřák,“ dodal.
Z internetu se o vyšetření plic pomocí spirometru dozvěděla sedmačtyřicetiletá žena ze Zlína. „Jsem tady poprvé. I když jsem nekuřačka, hodně se zadýchávám,“ zdůvodnila své rozhodnutí nechat si plíce zkontrolovat.
Z Hřivínova Újezdu přijel jednapadesátiletý muž, který sice žádné potíže nemá, ale rozhodl se pro prevenci. „Pracuji s barvami, tak mě zajímá, jestli náhodou na plicích něco nemám. Jsem nekuřák a kouření druhých mi vadí. Nejhorší je, když si někdo bezohledně zapálí v autě a vy musíte kouř dýchat,“ prozradil svůj názor na kuřáctví.
Špatné dýchání a kašel trvající už asi dva měsíce přivedly do plicní ambulance také Vladimíra Orsága ze Zlína. „Dočetl jsem se o akci v novinách a raději jsem přišel, abych něco nezanedbal,“ uvedl devětasedmdesátiletý nekuřák.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je vleklé zánětlivé onemocnění průdušek. Vede k jejich postupnému zužování a k poškození až zániku plicní tkáně vlivem inhalovaných škodlivin, hlavně tabáku. Je to civilizační onemocnění. Diagnóza CHOPN zahrnuje vleklý zánět průdušek a rozedmu plic. Hodně nemocných má kombinaci obojího, někteří i s bronchiálním astmatem. Na celém světě trpí CHOPN 600 milionů lidí a ročně na něj zemřou asi tři miliony lidí.


15. 11. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Poprvé mikrochirurgickou metodou přenesli v Baťově nemocnici pacientovi prst z nohy na ruku

Lékaři plastické chirurgie Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně poprvé přenesli pacientovi prst z nohy na ruku mikrochirurgickou metodou, tedy šitím cév o průměru do dvou milimetrů. Rekonstrukci složitou metodou nazvanou twisted two toes uskutečnil minulý týden plastický a estetický chirurg KNTB Tomáš Kempný, který tímto způsobem operuje jako jediný v České republice. V celém světě metodu používá jen asi pět lékařů.
„Sedmapadesátiletému muži z Karviné jsme přenesli část palce a druhého prstu z pravé nohy a na pravé ruce mu tak nahradili palec. Loni v listopadu si totiž při řezání na okružní pile způsobil kompletní amputaci všech pěti prstů pravé ruky. Vhodné k replantaci, tedy znovupřišití, byly jen druhý až čtvrtý prst, takže o palec a malíček přišel. Měl však nedostatečný úchop a po dohodě s pacientem jsme se nyní rozhodli pro rekonstrukci palce přenosem z nohy, jež dopadla úspěšně,“ řekl operující lékař, kterému asistovala lékařka oddělení plastické chirurgie KNTB Blanka Vozárová. Doplnil, že současně pacientovi zrekonstruoval palec na pravé noze. Celý zákrok trval zhruba sedm hodin a na pacienta dohlížel anesteziolog Tomáš Sedlář.
„S výsledkem jsem velmi spokojený. Teprve, až člověk přijde o palec na ruce, si uvědomí, jak moc mu chybí. Doktor Kempný mi už dřív operoval šlachu a já ho požádal, zda by šlo udělat mi nový palec na ruce. Jsem rád, že jsem se takovému odborníkovi mohl svěřit,“ řekl operovaný Bohumil Mikuš, který byl zatím třináctým a současně nejstarším pacientem, u kterého Kempný metodu twisted two toes použil. Nejmladším byl sedmnáctiletý chlapec.
Uvedenou metodu začal v roce 1980 jako první na světě používat francouzský lékař Guy Foucher, ale kvůli složitosti vyžadující také technickou zručnost operatéra nepatří mezi běžné operační zákroky. Mikrochirurgické metody byly poprvé použity v roce 1965 v Japonsku, kdy S. Tamai přišil amputovaný palec. První mikrochirurgický přenos prstu z nohy byl proveden v roce 1969 J. Cobbetem, jednalo se tehdy o přenos druhého prstu k rekonstrukci palce. V současné době představují mikrochirurgické metody nedílnou součást rekonstrukční chirurgie (přenosy prstů, řešení defektů měkkých tkání, chirurgie hlavy a krku, rekonstrukce prsou po nádorech).
Šestatřicetiletý Tomáš Kempný působí v KNTB měsíc, předtím pracoval ve Fakultní nemocnici v Ostravě. „Oba jsme začínali na traumatologii, já od roku 1997 ve zlínské nemocnici. K mikrochirurgii nás přivedla snaha řešit následky závažných úrazů pacientů. Já se od Tomáše mikrochirurgii zatím učím,“ uvedla asistující lékařka Vozárová.


17. 10. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Ve zlínské krajské nemocnici si mohou lidé nechat zdarma vyšetřit plíce

Den otevřených dveří v rámci Světového Dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) připravuje na středu 15. listopadu plicní oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. V ambulanci v 11. pavilonu lékaři zájemcům zdarma vyšetří plíce pomocí spirometru. Lidé sem mohou přijít v době od 9 do 17 hodin.
„Spirometrické vyšetření ukáže, zda mají lidé plíce v pořádku nebo se u nich projevují příznaky CHOPN. Hlavně kuřáci a lidé, které delší dobu trápí třeba kašel nebo dušnost, by se měli nechat vyšetřit,“ řekl primář plicního oddělení KNTB Vladimír Řihák.
Pokud lékaři zjistí podezření na onemocnění, pozvou pacienta k další konzultaci a zahájí jeho léčbu. Kromě vyšetření na spirometru se zájemci dozvědí, jak lze odvykat kouření a všichni dostanou letáčky s informacemi o CHOPN.
CHOPN je podle primáře civilizační onemocnění a jako většina z nich je nevyléčitelné. „Pokud je objeveno včas, lze jej pomocí léčby udržovat ve snesitelných mezích,“ zdůraznil s tím, že loni v rámci Světového dne CHOPN vyšetřili lékaři jeho oddělení 245 lidí a u 30 zjistili nález.
CHOPN je vleklé zánětlivé onemocnění průdušek vedoucí k jejich postupnému zužování a k poškození až zániku plicní tkáně vlivem inhalovaných škodlivin, především tabáku. Diagnóza CHOPN nyní zahrnuje dříve chronickou bronchitidu (vleklý zánět průdušek) a plicní emfyzém (rozedmu plic). Mnoho nemocných má kombinaci chronické bronchitidy i emfyzému, někteří i s bronchiálním astmatem. Civilizačním onemocněním CHOPN trpí 600 miliónů lidí na celém světě a ročně na něj umírají asi tři milióny lidí. Více informací lze získat na www.copn.cz.


13. 11. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Ve zlínské nemocnici bude Poradna pro léčbu závislosti na tabáku, jediná v kraji

Od října letošního roku začne v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně fungovat Poradna pro léčbu závislosti na tabáku. Pracoviště, jediné ve Zlínském kraji, je zřízeno při pneumologické ambulanci plicního oddělení KNTB v 11. pavilonu nemocnice. Lékaři zde lidem pomohou zbavit se jejich zlozvyku – kouření. Pacienti, kteří se sami rozhodnout přestat kouřit, se mohou v poradně objednat telefonicky nebo osobně. Lékaři se jim budou věnovat každou středu od 13 do 15.30 hodin.
„Kouření úzce souvisí s chronickou obstrukční plicní nemocí, plicní rozedmou a v poslední době hlavně s nádorem plic. Proto je vhodné mít pracoviště s nemocničním zázemím, kde můžeme pacientům udělat potřebné odběry a vyšetření,“ řekla lékařka plicního oddělení KNTB Maruška Korbašová, která poradnu povede.
Podle ní nejsou takové poradny při každé krajské nemocnici a v České republice existuje několik Center léčby závislosti na tabáku, jež zřídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Ta fungují jen při některých fakultních nemocnicích.
Důvodem zřízení poradny v KNTB je rostoucí počet kuřáků. „Každý druhý kuřák zemře na následky kouření. Jeho zhoubné následky se projevují na všech orgánech těla a k nejčastějším nemocem v důsledku kouření patří srdeční infarkt, rakovina plic, hrtanu, jícnu, ledvin, močového měchýře a dalších orgánů, chronické plicní nemoci, mozková mrtvice, žaludeční vředy, diabetes, osteoporóza a mnoho dalších. Hodně lidí chce přestat kouřit, ale sami to nedokáží. My jim chceme pomoci jejich závislost překonat,“ řekla lékařka.
Každý pacient, který se rozhodne s kouřením přestat, získá v poradně informace o způsobu léčby. Lékaři se jich zeptají na prodělané nemoci, jaké léky užívají, jak dlouho a kolik cigaret denně kouří, jaké byly jejich dosavadní snahy přestat kouřit. „Zhodnotíme tak míru jejich závislosti na nikotinu, změříme krevní tlak, puls, hmotnost, výšku, obvod pasu a boků, uděláme základní vyšetření plic a v případě potřeby i některá laboratorní vyšetření z odběru krve,“ popsala Korbašová postup.
Při pohovoru se pak bude lékař pacienta snažit inspirovat, podpořit a společně s ním probrat náhradní řešení, jak prožít typicky kuřácké situace bez cigarety, jak změnit denní návyky apod. „Změna životního stylu a naučeného chování je však zcela na pacientovi. Na potlačení abstinenčních příznaků můžeme předepsat léky, které sice nezabrání kouřit, ale po třech a více měsících užívání usnadní kuřákovi přechod na život bez cigarety,“ doplnila Korbašová. Pacienti jsou pak zváni v určitých časových intervalech ke kontrolním návštěvám, kdy lékaři zopakují některá vstupní vyšetření a vždy se budou ptát na abstinenční příznaky.
„Je však nutné si uvědomit, že závislost na tabáku je samostatná nemoc, které není lehké se zbavit. Snížené sebevědomí a pocit méněcennosti s tím spojený je, bohužel, pro většinu kuřáků typický. Není se za co stydět, když napoprvé neuspěje. Pokud si i přesto bude přát být nekuřákem, jsme tady pro něho,“ uzavřela Korbašová.
Lidé, kteří by chtěli přestat kouřit a mají zájem o pomoc lékařů v poradně, se mohou k první návštěvě objednat na tel. 577553112 nebo 577552178 nebo přijít osobně v uvedené ordinační dny a hodiny do 11. pavilonu KNTB.


26. 9. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


 

Do krajské nemocnice přišlo dnes 52 dárců krve

Dvaapadesát dárců krve přišlo dnes k odběrům do transfúzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, z nich jeden daroval krev poprvé. „Od šesti do dvanácti hodin přišlo skutečně hodně dárců a jsme samozřejmě rádi. Měli jsme přechodný nedostatek krevní skupiny 0 plus, takže jsme žádali dárce této skupiny, aby přišli. Teď už mám dostatečné množství všech krevních skupin,“ řekla primářka transfúzního oddělení KNTB Yvetta Stavařová a připomněla, že dnešní den patřil akci Daruj krev s Českým rozhlasem, k níž se KNTB už několik let připojuje.
Poprvé přišel krev darovat devatenáctiletý Václav Šinar z Otrokovic. „Zlákal mě kamarád. Maminka je zdravotní sestra v Domě pokojného stáří v Otrokovicích, takže mě v mém rozhodnutí podporovala. Asi budu krev darovat pravidelně,“ řekl mladík. Jeho o čtyři roky starší kamarád Radek Pavlištík z Otrokovic byl dnes u odběru podruhé. „Beru to jako občanskou povinnost. Jsem navíc řidič, takže krev můžu někdy i sám potřebovat,“ zdůvodnil svoje dárcovství.
Ke čtyřicátému odběru dnes přišel Jiří Ocelík ze Zlína. „Hlavně zjistím, jak jsem na tom se zdravím. A darovat krev je také prospěšná věc pro ostatní lidi, kteří ji potřebují,“ řekl sedmačtyřicetiletý muž, kterému před jubilejním odběrem osobně poděkovala primářka Stavařová. „Za čtyřicet odběrů předáme panu Ocelíkovi Zlatou plaketu Dr. Jánského,“ dodala.
Mezi dnešními dárci byli převážně muži, ale přišlo i několik žen. „Začala jsem krev darovat už na vysoké škole se spolužáky a už jsem u toho zůstala. Dnes jdu po čtrnácté,“ sdělila třicetiletá Božena Matoušková ze Zlína.


13. 9. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Lékaři budou jednat o problémech týkajících se pacientů – seniorů

Zhruba 400 lékařů a středního zdravotnického personálu z České a Slovenské republiky se zúčastní 13. ročníku Zlínského geriatrického sympozia, jež se uskuteční ve čtvrtek 14. září ve Zlíně. Přednášky v Academia centru Univerzity T. Bati jsou rozděleny do tří hlavních bloků: osteoropoza, nozokomiální infekce (infekce vznikající v nemocničním prostředí) a další aktuální témata dotýkající se pacientů – seniorů. Letos poprvé se na přednáškách podílejí také lékaři z privátního sektoru zdravotnictví.
„Naše nemocnice jako pořadatel chce spolupracovat s privátním sektorem i do budoucna a zahrnout jej do programu plánovaného setkání geriatrů příští rok. Jsme si vědomi péče o seniora, kterou privátní lékaři a specialisté zajišťují. Nelze opomenout ani návaznost na sociální problematiku a komplexní sociální péči o seniory,“ vysvětlil primář gerontologického centra pořádající Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně Milan Forejtar.
Dopolední blok jednodenního sympozia bude věnován osteoporoze, jež z poloviny postihuje populaci nad 70 let věku, a to především ženy. „Je obrovským rizikem pro zlomeniny hlavně krčku stehenní kosti a páteře. Téma jsme pojali komplexně, tedy nejen z hlediska diagnostiky a léčby, ale i následné péče včetně rehabilitačních postupů,“ řekl primář.
První odpolední část se zaměří na nové téma, jež geriatrická sympozia dosud neřešila. Jsou jimi nozokomiální infekce, tedy ty, jež vznikají v nemocničním prostředí. Patří mezi ně infekce respirační (dýchacího ústrojí), močové a ranné neboli chronické infekce pooperační rány.
„Nozokomiální infekce je závažné téma. Diskutovaná bude například infekce MRSA způsobená kmenem zlatého stafykoloka odolného vůči běžným penicilínovým a jiným antibiotikům. Nozokomiální infekce ohrožují pacienty a značně ekonomicky zatěžují nemocniční zařízení. Pozornost jim proto věnujeme nejen z hlediska kliniky, ale i z hlediska dodržování standardů ošetřovatelské péče. To znamená, jednoduše řečeno, dodržování nutných hygienických zásad personálem,“ přiblížil primář zajímavé téma.
Závěr sympozia patří různým aktuálním tématům, například invazivním a intervenčním kardiologickým postupům u pacientů – seniorů s koronárním akutním syndronem. Na programu jsou i nutriční témata jako hyponutrie (podvýživa) u staré generace během hospitalizace. „Je totiž velmi častým jevem a sama o sobě je často faktorem ovlivňujícím nepříznivý průběh onemocnění a léčby jak konzervativní, tak i operační. U těchto pacientů je proto nutné dělat nutriční screening. Jedná se o aktivní stanovení stavu výživy a léčby podpůrnými či dokonce komplexními nutričními léčebnými postupy,“ uvedl primář.
Součástí sympozia je doprovodná výstava firem produkujících výrobky lékového portfolia a ošetřovatelské pomůcky.
Setkání geriatrů organizuje KNTB spolu se svým Gerontologickým centrem a Česká gerontologická a geriatrická společnost. Záštitu nad akcí převzal hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš.

12. 9. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Nemocnice má přístroj nové generace na drcení močových kamenů, v ČR jsou jen čtyři

Nový litotryptor Medilit, který rozbíjí kameny v oblasti vývodových močových cest a pracuje na principu rázové vlny přes vodní prostředí, byl dnes oficiálně uveden do provozu v urologickém oddělení Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), ve Zlíně. Přístroj patří mezi nejmodernější a v České republice jej mají kromě KNTB pouze další tři nemocnice. Náklady na jeho pořízenoí dosáhly 15,7 milionu korun a na rekonstrukci a přípravu místnosti 370.000 korun. Z toho 12,1 milionu hradila nemocnice a čtyři miliony poskytl Zlínský kraj, jehož představitelé v čele s hejtmanem Liborem Lukášem a další hosté se oficiálního uvedení litotryptoru do provozu zúčastnili.
„Dnešní den jsme zprovoznili pracoviště litotryptoru a děkuji všem, kteří se na tom podíleli. Díky zaslouží také primář urologie Jaroslav Hynčica a všichni lékaři a sestry oddělení za to, že urologie je tím, čím je. Před rokem jsme otvírali nové urologické ambulance a tehdy jsem o primáři řekl, že je výborný lékař a manažer na svém místě. Dnes to mohu jenom potvrdit. Naše urologie je špičkovým pracovištěm a bez nadsázky lze říci že na úrovni kliniky jak operativou, tak vybavením“ řekl v úvodu ředitel KNTB Pavel Calábek.
Nezapomněl poděkovat bývalému primáři urologie MUDr. Oldřichu Calábkovi. „Je to kuriozita, že jako syn teď děkuji svému otci, který urologii v Baťově nemocnici zakládal a dovedl ji na úroveň kliniky. Je tu zapsán jako velký odborník a také člověk s dobrým přístupem k pacientům, které léčil i svým optimismem,“ doplnil ředitel.
Hejtman Libor Lukáš ocenil špičkové vybavení urologie schopné léčit občany Zlínského kraje. „Nechceme mít však jen jedno špičkové pracoviště. Naší snahou je rozvíje všechny obory nejen v krajské nemocnici, ale ve všech ostatních v kraji tak, abychom stíhali vývoj medicíny a byli schopni v moderním světě poskytnout lidem péči, kterou si zaslouží,“ řekl a dodal, že jeho přáním, je, aby pacientům sloužila nejen dokonalá technika, ale aby potkávali i mistry svého oboru – lékaře a sestry.
Zakladatel urologie ve zlínské nemocnici MUDr. Oldřich Calábek označil nový litotryptor za obrovský pokrok v medicíně. Zároveň připomněl začátky urologie v Baťově nemocnici, kdy lékaři dělali skalpelem na 150 operací ročně.
Nový litotryptor je využíván pět dní v týdnu s tím, že akutně je možné využít jej i o službách. Slouží pacientům celého Zlínského kraje, ale také z Hodonínska, Kyjovska a dalších regionů. Denně na něm ošetříme minimálně pět pacientů,“ řekl primář urologického oddělení KNTB Jaroslav Hynčica a doplnil, že nový přístroj rozhodně není běžným vybavením nemocnic. „ministerstvo zdravotnictví ČR i Česká urologická společnost výrazně regulují litotryptory v krajích. Naše oddělení podalo žádost o akreditaci v komplexní léčbě močových kamenů, a tak nám bylo umožněno obnovit přístrojovou techniku. Máme tak jeden z nejmodernějších litotryptorů,“ vysvětlil.
Léčba spočívá v zaměření močových kamenů, což je u nového přístroje možné rentgenem ve dvou projekcích, šikmé a kolmé, za pomoci rentgenového C ramena. Pokud nejsou kameny kontrastní, používají lékaři k zaměření ultrazvuk nebo kombinují oba způsoby. Rázové vlny pak kámen rozbíjí na malé fragmenty, které potom z těla odcházejí přirozenou cestou při močení.
„K dosažení rozbití močových kamenů je nutné, aby měly velikost maximálně 20 mm. Výkon děláme v utlumení prahu bolesti pomocí analgetik a trvá podle velikosti kamene od 30 do 60 minut. Při zákroku je třeba sledovat dechovou frekvenci a srdeční činnost pacienta a po výkonu ho pak musíme sledovat kvůli možným komplikacím, z nichž největší je krvácení,“ popsal primář operační zákrok. Po výkonu přijímá pacient dvě hodiny tekutiny a pak podstoupí kontrolní ultrazvukové vyšetření kvůli možnému krvácení a ke zjištění rozbití kamene. Před odchodem domů odeberou zdravotníci pacientovi minimálně 2 – 3krát moč a posuzují její barvu.
„V 99 procentech jsou výkony ambulantní, zbytek za hospitalizace pro potřebnou přípravu pacienta kvůli jeho jiným onemocněním, například diabetu nebo nemoci srdce,“ řekl primář s tím, že opakování výkonu je možné až do úplného odchodu zbytků kamene v určitém časovém odstupu. Běžně se jedná o dvoutýdenní přestávku mezi výkony. „Pacienta dál sledujeme ambulantně, děláme kontrolní ultrazvuková a rentgenová vyšetření, abychom věděli, zda všechny zbytky kamene vymočil nebo zda je třeba zákrok opakovat,“ doplnil.
Urologie KNTB dosud používala mimotělní litotryptor pořízený v září 1993. Nový má však větší možnosti rozšíření indikací i na jiná urologická onemocnění než jsou močové kameny, výrazně lepší zpracování obrazů rentgenu, je plně digitální, více efektivní v rozbíjení kamenů a umí přesněji polohovat pacienta, který je také vystaven mnohem menší radiační zátěži. Disponuje podstatně zdokonaleným sledováním měření krevního tlaku a výše hodnoty kyslíku v krvi a vzhledem k dokonalejšímu rentgenu a sonografii je také zaměření a vyhledání kamenů kvalitnější.
Novýlitotryptor je umístěn v budově, v níž byly loni v září otevřeny čtyři nové urologické ambulance. Od roku 2000 jsou tak postupně soustředěna urologická pracoviště do jednoho místa s možností navázání na další příbuzná pracoviště. Urologie KNTB zajišťuje kompletní endourologickou operativu, dále onkologickou operativu jako jsou operace nádorů ledvin, prostaty (odstranění celé prostaty) a odstranění močového měchýře s jeho náhradou střevem. Urologickou ambulancí projde za rok asi 18.000 pacientů a na oddělení je jich hospitalizováno kolem 750 ročně. Nejčastějšími onemocněními jsou ledvinové koliky, zánětlivá onemocnění a nádorová onemocnění urologických orgánů, gtedy ledvin, močového měchýře, prostaty, varlat, močovodů apod. Urologie disponuje 36 lůžky a další využívá v rámci společné JIP (jednotky intenzivní péče) chirurgických oborů.

5. 9. 2006
Karla Havlíková
Tisková mluvčí KNTB Zlín
Tel. 577552115, 724665407 


V Krajské nemocnici T. Bati jako jediné v kraji sledují poruchy dýchání ve spánku

Jako jediní ve Zlínském kraji začali lékaři plicního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně sledovat u pacientů poruchy dýchání ve spánku. V něm se totiž může na určitý čas uzavřít část dýchací trubice a omezený přísun kyslíku ohrožuje zejména orgány citlivé na kyslík, tedy srdce a mozek. Od začátku června dosud v rámci zkušebního provozu absolvovalo vyšetření v KNTB už několik desítek pacientů z celého Zlínského kraje. Dříve museli jezdit do nemocnic v Olomouci, Brně nebo Ostravě.
„Poruchy dýchání ve spánku a poruchy spánku je nová oblast medicíny, jež stojí za povšimnutí zejména pneumologů a neurologů. Onemocnění je závažné v tom, že příznaky jsou nenápadné a důsledky potom těžko léčitelné. Když ve spánku dojde na určitý čas k zástavě dechu, můžeme kvůli nedostatečnému přísunu kyslíku do srdce a mozku dostat infarkt nebo mozkovou mrtvici. Může se také zhoršit vysoký tlak, vleklé záněty průdušek, astma nebo některé komplikace aterosklerózy,“ řekl primář plicního oddělení KNTB Vladimír Řihák.
Málokdo si podle něho připouští, že špatný spánek je také choroba. „Když špatně spíte, druhý den se necítíte dobře, chce se vám znovu spát. Jste přesvědčeni, že je to běžné a potížím nevěnujete pozornost,“ sdělil primář.
Jedním z projevů nemoci může být chrápání, které je častější u mužů a na problém může upozornit partnerka. „Člověk chrápe a najednou jakoby chvíli nedýchá. Pak ve spánku zalapá po dechu a pokračuje v dýchání. Měl však chvíli výpadek přísunu kyslíku a je nutné vyšetření,“ vysvětlil primář. Na léčbě se podílí kromě plicního oddělení také neurologie a ORL, tedy oddělení nosní, ušní a krční. ORL zjistí příčiny chrápání – zda je dutina nosní v pořádku. Na možnou poruchu postižení mozku se zaměří neurologové a plicní odborníci řeší uzávěry dýchacích cest.
„Při podezření na poruchu dýchání ve spánku děláme speciální vyšetření v plicním oddělení KNTB. Pacient je hospitalizován na jednu noc ve speciálním jednolůžkovém pokoji a měříme mu dýchací pohyby, hladinu kyslíku v tepenné krvi, intenzitu chrápání, tepovou frekvenci i polohu těla. Druhý den na počítači údaje vyhodnotíme a podle počtu poklesů hladiny kyslíku za určitou dobu stanovíme diagnózu,“ popsal primář vyšetření, při němž je pacient na pokoji sám, aby měl zajištěný potřebný klid. Rekonstrukce pokoje pro dané vyšetření stála asi 80 tisíc korun a hradil ji Zlínský kraj.
„Někdy stačí, aby člověk změnil jen polohu ve spánku. Když zjistíme lehký syndrom poruchy ve spánku, volíme režimová opatření jako je zhubnout, nebrat léky na spaní nebo nepít před spaním alkohol. Při středně těžkém syndromu pacienta ještě jednou hospitalizujeme a na noc dostává i speciální masku. Pomocí přístroje je do ní vháněn vzduch pod určitým tlakem. Druhý den přístroj ukáže, jaký tlak je nejlepší, aby se poklesy hladiny kyslíku objevovaly co nejméně. Pacient by pak měl spávat s maskou a jeho stav se zlepší,“ vysvětlil primář.
Typickým pacientem s poruchou dýchání ve spánku je muž středního věku, silnější postavy, který si dá rád večer i pivo, aby se mu dobře spalo. Poslední dobou je hodně unavený, často odpočívá, někdy usne ve dne. Mnohdy chrápe tak, že je to pro partnerku k nevydržení. Pokud je k jeho léčbě nutná maska (na celý obličej, na nos a ústa nebo jen na nos), lékaři pošlou žádost o schválení přístroje zdravotní pojišťovně. „Pojišťovny zatím vyšetření v KNTB nehradí, pouze pobyt v nemocnici. Žádost o úhradu jsme však již poslali,“ dodal primář.
Případného zájemce o vyšetření musí do ambulance plicního oddělení odeslat jeho obvodní lékař, vše ostatní je pak již v režii lékařů KNTB.


16. 8. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


 

Přes prázdniny našlo brigádu v krajské nemocnici téměř čtyřicet studentů

Téměř čtyřicet studentů našlo letošní letní prázdninovou brigádu v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Jako zdravotničtí pracovníci – sanitáři jich 34 pomáhalo na jednotlivých odděleních a 14 našlo uplatnění v nezdravotnické oblasti. Pracovali hlavně při úpravě areálu, kde natírali lavičky nebo trhali plevel a prořezávali keře v nemocničním parku. Někteří pomáhali například v archivu nebo v kuchyni.
„Jsem tu celý srpen a dá se říct, že u mě jde o zdokonalení praxe,“ řekl devatenáctiletý student Středního odborného učiliště gastronomického ve Zlíně Aleš Langr, který v kuchyni KNTB pomáhá se vším, co je třeba. Je tady spokojený a prozradil, že své vědomosti chce rozšířit nástavbovým studiem gastronomie v Holešově ukončeným maturitou. Vynachválit si ho nemůže šéfkuchařka Dana Beránková: „Je to šikovný snaživý kluk, plní úkoly a je na něho spolehnutí. Je slušný, což se v dnešní době nedá říct o všech mladých lidech, kteří u nás byli na brigádě,“ prozradila na Aleše.
Při úpravách areálu pomáhala Tereza Gavendová, které brigádu v nemocnici pomohla sehnat maminka. „Pracuji tu celé dva měsíce a je to dobré,“ sdělila devatenáctiletá dívka mezi natíráním laviček. Při stejné práci se o tři roky mladší Michal Šenkeřík svěřil, že brigádničí od začátku srpna a kromě natírání laviček nebo sloupů si hodně užil také plení trávy a jiných zahradnických prací.
„Zájem o brigády má určitě víc studentů, než jsme mohli přijat a logicky dáváme přednost dětem našich zaměstnanců. Při úpravách venkovního areálu nemocnice nám hodně pomáhají stejně jako na jednotlivých lůžkových odděleních. Tam zastoupí třeba sanitářky, které čerpají řádnou dovolenou. Brigádníci pracují například v porodnici, gynekologickém oddělení, interně a v operačních sálech. Kromě získání výdělku se mladí lidé naučí také určité zodpovědnosti, vztahu k nemocným a ochotě poskytnout jim službu,“ řekla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči KNTB Marie Hejtmánková.


24. 8. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


V krajské nemocnici zachrání díky přenosu EKG přímo z vozů záchranky více lidí

Bezdrátový přenos EKG přímo z vozů rychlé záchranné služby do kardiocentra Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) pomáhá zdejším kardiologům zachránit více lidských životů. EKG křivka se totiž zobrazí na přístroji Lifenet instalovaném na jednotce intenzivní péče interní kliniky a lékař záchranné služby tak má možnost zkonzultovat zdravotní stav pacienta s odborníkem interny. Přístroj za 200.000 Kč darovala nemocnici firma Medtronic, má za sebou roční provoz a týdně jsou jeho prostřednictvím konzultovány v průměru dva případy infarktů.
„Přenos EKG se děje digitálním způsobem přes mobilního operátora. Používá se v případě, kdy lékař záchranky má v terénu pacienta s nějakými bolestmi na hrudi a ne zcela typickým nálezem EKG a potřebuje jeho stav zkonzultovat. Použití je důležité zvláště v případech rozhodování, zda vézt pacienta do spádové nemocnice nebo rovnou na angiolinku v krajské nemocnici. Pokud by záchranka vezla pacienta například nejdřív do Uherského Hradiště a až tam se ukázalo, že je nutné ošetření na naší angiolince, uběhne dlouhá doba. A čas je v těchto případech velice důležitý faktor, protože o životě rozhodují často minuty,“ řekl vedoucí lékař invazivní a intervenční kardiologie KNTB Zdeněk Coufal.
Okamžitý přenos EKG z vozů záchranky do KNTB tak podle něho umožňuje zkrátit přednemocniční fázi péče o akutní infarkt řádově o desítky minut. „Hlavní časová ztráta však většinou bývá na straně nemocného, který se rozhoduje mnohdy hodiny, než zavolá pomoc. Proto apelujeme na veřejnost: pokud má člověk bolesti na hrudi, které neustupují do 15 až 20 minut, a to ani po užití Nitroglycerinu, měl by ihned volat záchranku,“ zdůraznil Coufal.
Podotkl, že ve valašském regionu jsou tvrdí lidé, kteří bolesti raději dlouho vydrží a čekají, zda nepoleví. „Svědčí o tom i delší časy, které uplynou od počátku bolestí do zavolání pomoci. Jsou o jednu až dvě hodiny delší než ve velkoměstských aglomeracích třeba Olomoucka,“ doplnil.
Pracoviště invazívní a intervenční kardiologie KNTB je jediným svého druhu ve Zlínském kraji. Lékaři zde zajišťují nepřetržitou péči o nemocné s akutními koronárními syndromy ze všech čtyř okresů kraje. Z asi 2000 katetrizovaných pacientů ročně je angioplastikou (rozšiřováním koronárních tepen pomocí výztuží – stentů) ošetřeno zhruba 800 nemocných a z nich je asi 350 ročně u akutních infarktů myokardu.
Defibrilátory Lifepak 12, které umožňují datový přenos EKG záznamu natočeného v terénu do KNTB, má Zdravotnická záchranná služba vybaveno 16 vozů.


21. 8. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


V červenci se ve zlínské porodnici narodilo 241 dětí, poporodní lůžka skoro nestačí

V měsíci červenci se v porodnici Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně narodilo 241 dětí při 236 porodech. Proti stejnému období loni je to o jedno dítě více a o tři porody méně. Nejvíc práce měli porodníci ve středu 19. července, kdy své potomky přivedlo na svět 19 maminek, z toho jedna se radovala z dvojčat.
„Dvacet dětí za jeden den, to je na naplnění malé třídy budoucích školáků,“ řekla s úsměvem vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Věra Štěbrová. Mezi nejnáročnější červencové dny pro zdravotnický personál označila i poslední pátek v měsíci.
„Měli jsme 14 porodů, z toho odpoledne v rozmezí jedné a půl hodiny pět. Mezi nimi byl i jeden velmi komplikovaný akutní císařský řez, takže lékaři a sestry měli skutečně plné ruce práce,“ uvedla.
I když se v červenci rodilo jen mírně víc dětí než jiné měsíce, přestává někdy stačit kapacita poporodních lůžek. „Když to jejich zdravotní stav dovolí, pouštíme některé maminky domů už třetí den po porodu, běžně je to čtvrtý den,“ uvedla Štěbrová s tím, že nastávající maminky zatím porodnice neodmítá.
Služby jsou zvláště v těchto dnech, kdy zdravotnický personál čerpá řádnou dovolenou, náročné. V KNTB je totiž také perinatologické centrum, v němž se soustředí komplikované a předčasné porody z celého Zlínského kraje. „Střídání ve službě je kvůli menšímu počtu zdravotníků častější. Navíc jsme jediná gynekologická pohotovost v regionu Zlína a chodí k nám hodně žen, které jinak navštěvují svého privátního gynekologa. Ti si totiž také vybírají volno a mnohdy nemají zajištěno zastupování, takže pacientky končí u nás,“ zdůvodnila Štěbrová větší pracovní nápor. Podotkla, že často do nemocnice přicházejí také neukázněné ženy na běžné gynekologické vyšetření, jež jinak absolvují u privátního gynekologa. „Návštěvu nechávají na poslední chvíli třeba před svým odjezdem na dovolenou,“ dodala.
Od začátku roku se ve zlínské porodnici narodilo 1576 dětí při 1522 porodech. Z toho byla 54krát dvojčata. Loni za prvních sedm měsíců přišlo v porodnici KNTB na svět 1604 dětí při 1554 porodech. Z nich byla 42krát dvojčata a třikrát trojčata.


1.8.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Na úrazovém oddělení krajské nemocnice skončilo o víkendu přes 300 lidí

Více než 300 lidí ošetřili přes víkendovou službu lékaři v ambulancích úrazového oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. V pátek zde skončilo přes 110 pacientů, v sobotu 90 a v neděli 100. Operaci se muselo podrobit sedm zraněných.
„Je to obrovské množství ošetřených. Lidé se u nás ocitli s úrazy, jež tvoří běžné letní spektrum. Jednalo se například o řezné rány způsobené při koupání v rybnících a potocích nebo poranění po nárazu na dno při skocích do vody v bazénech. Naštěstí při těchto úrazech nedošlo k žádnému poranění míchy. Hodně poraněných u nás skončilo po pádu při jízdě na kole, koloběžce, kolečkových bruslích nebo skateboardech,“ řekl primář traumatologického oddělení KNTB Jiří Tesař.
Víkendovou službu podle něho ztížil přísun nemalého počtu poraněných z vizovického festivalu rockové hudby. „Většinou byli opilí a neměli žádná vážná poranění. Lékaři se jim však museli samozřejmě věnovat a ostatní pacienti tak na vyšetření zbytečně dlouho čekali,“ uvedl Tesař.
Podle něho by měly být podobné akce jako zmíněný festival, kde se sejde velké množství lidí, dopředu na úrazové oddělení avizovány. „Již několikrát jsme o to patřičné úřady žádali, zatím náš požadavek nemá odezvu. V případě avíza bychom byli schopni posílit zdravotnický personál a tuto službu by si pořadatelé měli zaplatit,“ uzavřel primář.

17. 7. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


V krajské nemocnici opět rozdávají dotazníky spokojenosti hospitalizovaných pacientů

Až 600 kusů dotazníků spokojenosti hospitalizovaných pacientů rozdá do konce července zdravotnický personál nemocným, kteří se léčí v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. S předáváním tiskopisů „Hodnocení kvality poskytované péče“ začali v nemocnici v červnu, vyhodnocení odevzdaných anonymních dotazníků bude známo na konci srpna. Anketa, která ukáže dobré i slabé stránky zdravotnického zařízení a jeho zaměstnanců, funguje v nemocnici od roku 1994. Dotazníky dostávají hospitalizovaní pacienti vždy dvakrát do roka, a to v období červen – červenec a listopad – prosinec.
„Pacient odpovídá na otázky týkající se kromě základních údajů o jeho osobě vlastního přijetí do nemocnice, prostředí v ní nebo hodnocení stravy a podávání jídla. Část otázek je zaměřena na přístup lékařů a zdravotních sester k pacientovi, zdravotní péči a léčbě, na propuštění z nemocnice a hodnocení nemocnice jako celku,“ řekla náměstkyně ošetřovatelské péče KNTB a současně autorka dotazníku Marie Hejtmánková.
Zdůraznila anonymitu dotazníků. „Pacienti je dostávají i s obálkou zpravidla při propuštění z nemocnice. Doma dotazník jednoduše vyplní zaškrtnutím jedné z nabízených možností a odešlou nám poštou. Návratnost je sice menší, než kdyby tiskopis odevzdali rovnou v nemocnici, je však dobré jej vyplňovat s odstupem času. V nemocnici člověk přemýšlí spíš o nepříjemných věcech a mnohé klady si uvědomí až doma,“ vysvětlila s tím, že v průměru se nemocnici vrací 85 až 90 procent dotazníků.
Odpovědi například prozradí, jestli nemocný znal svého ošetřujícího lékaře, zda byl lékař ochoten naslouchat jeho obavám z nemoci a léčby nebo zda pacient důvěřoval schopnostem sester. Odhalí spokojenost či nespokojenost s čistotou pokojů, ranním buzením, množstvím a kvalitou jídla. Lze z nich vyčíst, jestli pacient dostal za pobytu v nemocnici rozdílné informace od lékařů a sester, zda byl dopředu informován o plánovaném zákroku a vyšetření, zda měli blízcí možnost promluvit si s lékařem apod.
„Reakce na přístup lékařů a sester jsou pro nás velmi důležité. Z dosavadních výsledků vyplývá, že 70 procent pacientů je s ním spokojeno a deset procent se nevyjadřuje. Zdrženlivý přístup má 20 procent hospitalizovaných. Bohužel se stále bojí vyjádřit, i když je dotazník zcela anonymní,“ uvedla Hejtmánková.
Celkové hodnocení bylo podle ní pro nemocnici zatím vždy dobré. „Nejvíc připomínek bývá ke stravě. Je však třeba připomenout, že u nás se podává léčebná výživa související se zdravotním stavem každého pacienta, takže nemocniční kuchyně připravuje i léčebné diety,“ uvedla Hejtmánková. Pacienti podle ní více kritizují také sociální zázemí v malých pavilonech například kožního a onkologického oddělení. Chybí jim zde jako součást pokojů WC a sprcha. „Na druhé straně dotazníky ukázaly mimo jiné na zlepšení informovanosti pacientů o jejich stavu, operacích a výkonech,“ doplnila Hejtmánková.
Po vyhodnocení dotazníků jsou hlavně kritické připomínky projednány na jednotlivých odděleních s cílem zlepšit kvalitu poskytované péče pacientům a jejich spokojenost.
KNTB chce získat také názory ambulantně ošetřovaných pacientů. Do ambulancí proto dává anonymní dotazníky, v kterých lidé vyjadřují názor na čekací dobu, přístup lékařů a sester, termín objednání apod. „Do každé ambulance postupně umístíme vždy na tři týdny putovní schránku, do níž mohou pacienti vyplněné dotazníky odevzdat. Tuto anketu máme zavedenu od roku 2000 a děláme ji vždy jednou ročně,“ řekla Hejtmánková a dodala, že zatím je pacienty vždy nejlíp hodnocena kožní ambulance.


17. 7. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Za půl roku se v krajské nemocnici narodilo 1335 dětí, z toho nejvíc v dubnu

Od začátku roku do konce června se v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně při 1286 porodech narodilo 1335 dětí. Nejvíc jich bylo v dubnu, a to 251. Dvojčata se narodila při 49 porodech, což bylo o osm víc než ve stejném období loni. Na dvojčátka byl letos nejbohatší měsíc květen, kdy na svět přišla v 11 případech. Ve srovnání s loňským prvním půlrokem se v porodnici KNTB narodilo o 27 dětí méně a porodů bylo méně o 29.
„Převážná část maminek pocházela ze Zlínska, z jiných okresů jsme tu měli 423 rodiček. Většinou rodily klasickým způsobem na zádech, ale některé měly i jiná přání, takže miminko přivedly na svět například na stoličce, vleže na boku nebo způsobem ala vache. To je porod, kdy maminka je ‚na všech čtyřech‘, tedy klečí a ruce má opřeny na matraci postele,“ sdělila vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení KNTB Věra Štěbrová.
Porod císařským řezem provedli lékaři ve 290 případech, což představuje 22,5 procenta z celkových porodů proti loňským 19,3 procentům. „V naší nemocnici máme perinatologické centrum a koncentrují se zde všechny rizikové porody. Proto je procento císařských řezů vyšší než třeba v okresních nemocnicích,“ vysvětlila Štěbrová.
Děti narozené po umělém oplodnění sledují porodníci KNTB od letošního února. Od té doby se narodila 39krát dvojčata, z toho v 16 případech metodou IVF, tedy ze zkumavky.
Celkově přišlo na svět více chlapců, kterých bylo asi 52 procent z narozených dětí. Trojčata se v KNTB letos zatím nenarodila žádná, loni za půl roku přišla na svět ve třech případech.
„Hlavně ve velkých vedrech posledních týdnů ocenily maminky novou klimatizaci nainstalovanou z jižní strany budovy porodnice. Velký zájem mají rodičky také o vany nově zabudované ve třech porodních pokojích. Buď si lehly do vany plné teplé vody nebo se v ní jen sprchovaly. Je to pro ně větší komfort než chodit do sprch mimo pokoj,“ doplnila vrchní sestra.

                           1-6/2005      1-6/2006        Rozdíl
-----------------------------------------------------------------
Počet porodů           1315            1286            - 29
Počet dětí                1362            1335            - 27
Dvojčata                 41krát         49krát          + 8krát
Trojčata                   3krát             0              - 3krát
Porody-cizí okres       387            423             + 36
Císařské řezy             255            290             + 35
-----------------------------------------------------------------


4. 7. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


 

Lékaři Interní kliniky zlínské krajské nemocnice pracují se špičkovým ultrazvukem

Se špičkovým ultrazvukovým přístrojem iE33 firmy Phillips pracují lékaři Interní kliniky IPVZ v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Přístroj nejvyšší kvality je určený k vyšetřování nemocných s chorobami štítné žlázy, cév a hlavně srdce. Za půlroční zkušební dobu bylo s jeho pomocí vyšetřeno přes tisíc pacientů. Přístroj stál přes pět miliónů korun a hradil jej zřizovatel nemocnice, tedy Zlínský kraj. V současné době jej mají v České republice k dispozici kromě KNTB jen dvě klinická pracoviště ve fakultních nemocnicích.
„Programy přístroje umožňují zobrazit srdeční a cévní struktury ve špičkové kvalitě s možností změření rychlostí krevního proudu srdečními chlopenními ústími včetně barevného znázornění průtoků. Na rozdíl od ostatních podobných zařízení má přístroj program pro prostorovou rekonstrukci a zobrazení srdečních struktur - srdečních chlopní, přepážek a dutin. Pomocí speciálního programu pro 3D zobrazení lze „živě“ udělat prostorovou rekonstrukci všech infarktových nebo poinfarktových změn na levé srdeční komoře,“ řekl přednosta Interní kliniky IPVZ Ivo Oral.
Pomocí zmíněného programu lze lépe posoudit rozsah infarktem poškozeného srdečního svalu a tak lépe určit, který z pacientů s prodělaným srdečním infarktem má ještě naději na obnovení jeho funkce.
„Velkou předností vyšetření je jeho neinvazivita, to znamená vyšetření bez operace a bez nutnosti punkce a sondování žil či tepen. Vyšetření je prováděno gelem potřenou sondou přes kůži hrudníku. Neinvazivita vyšetření umožňuje jeho opakování a srovnání záznamů. Kromě rutinních ultrazvukových vyšetření je možné na přístroji denně provést dvě vyšetření s prostorovým znázorněním srdečních částí,“ vyjmenoval výhody nového přístroje Oral.
Možnost 3D (trojrozměrného) zobrazení výrazně zlepší diagnostiku a následně i léčbu nemocných s chlopenními srdečními vadami a s ischemickou chorobou srdeční. Hlavně však lékařům pomůže diagnostikovat závažnosti srdečního postižení u pacientů s cukrovkou, kteří mívají často minimální subjektivní obtíže při výrazných změnách na srdci. „Diabetici mají totiž změněný práh vnímání ‚předinfarktové‘ bolesti a necítí ji. Rozsah zúžení koronárních cév a s tím související rozsah ischemického postižení srdečního svalu je proto často větší, než odpovídá potížím nemocného,“ vysvětlil Oral.
Od letošního dubna má nový ultrazvuk také dětské oddělení KNTB. Získalo jej od Nadačního fondu Kapka naděje Venduly Svobodové a nahradil v odborných dětských ambulancích starý přístroj. Ten už byl po 16 letech provozu technicky i morálně zastaralý.
„Nový ultrazvuk Logiq 3 za 1,5 miliónu korun máme na jednotce intenzivní péče. Slouží k vyšetřování vrozených srdečních vad, onemocnění ledvin, štítné žlázy a různých břišních onemocnění,“ vyjmenoval některé možnosti primář dětského oddělení Petr Pešák a dodal: „Kapka naděje nám pomáhá rychleji obnovovat potřebné přístrojové vybavení.“


28.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Kolapsům z horka zabrání dostatek tekutin, ten musejí mít i pacienti nemocnice

Vedra posledních dnů se podepsala například na zvýšeném počtu infarktů. Jen za minulý pátek přijali v interním oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně sedm pacientů s infarktem, kteří byli ošetřeni na angiolince. V sobotu a v pondělí zde lékaři ošetřili po dvou a v úterý jednoho pacienta s infarktem. „Je důležité, aby se lidé zbytečně nevystavovali slunci, omezili fyzickou námahu a nutné práce vykonávali až večer, kdy je chladněji. Neměli by zapomínat na dostatečný přísun tekutin,“ řekl vedoucí lékař pro kardiologii a intenzivní péči KNTB Zdeněk Coufal.
Pitný režim pacientů hlídá zdravotnický personál i na jednotlivých odděleních. „Někteří si umějí pohlídat dostatečné množství sami. Ostatní nabádáme, aby pili čaje nebo vodu a vypité množství zapisujeme, abychom o něm měli přehled,“ doplnil Coufal.
Stejně dbají sestry a lékaři na maminky v porodnici KNTB. „Každá má na oddělení svoji termosku a může si ji kdykoliv doplnit. Sanitární sestry pro ně připravují hořký, sladký nebo ovocný čaj,“ sdělila vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Věra Štěbrová. Maminkám i personálu na porodních sálech pomáhá velká horka lépe snášet také nová klimatizace.
Kvůli abnormálně vysokým teplotám přibylo také kolapsů z horka, a to u všech věkových kategorií. „Nejmladší ošetřenou byla osmnáctiletá dívka, ale denně k nám přivážejí čtyřicátníky, šedesátníky, sedmdesátníky – skutečně se potíže projevují v každém věku. Kolapsy a slabosti nevznikají jen u kardiaků a lidí s astmatem nebo bronchitidou, ale i u zdravých občanů,“ řekla lékařka interní kliniky KNTB Ivana Valehrachová.
Mladí lidé by podle ní měli především dodržovat pitný režim. U lidí například s postižením kardiovaskulárního aparátu nemusí slabost souviset jen s nedostatkem tekutin. „Těm prostě taková vedra nevyhovují. Proto by neměli chodit přes poledne ven a na procházku jít raději brzo ráno nebo večer. Nejvíc těchto pacientů k nám totiž vozí v době od 12 do 15 hodin a tito lidé si vlastně pobytem venku v největší horka přivozují problémy sami,“ doplnila Valehrachová. Pokud jde o pacienty s nemocným srdcem, lékaři je raději hospitalizují v nemocnici. „V případě dehydratace mladších ročníků jim tekutiny doplníme infuzemi a většinou je posíláme domů,“ dodala Valehrachová.


21.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Klauni předvedli malým pacientům koncert vážné hudby

Vystoupení zdravotních klaunů dnes vidělo přes dvacet malých pacientů dětského oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Sestra Praktická Anežka se svým asistentem Jardou jim ve veselém duchu předvedli koncert vážné hudby, konkrétně duo pro ukulele.
„Docela se mi to líbí, jo. Trochu se aspoň pobavím,“ řekl čtrnáctiletý Vojtěch Hája z Napajedel. O tři roky mladší Jakub Váňa z Ludkovic, který leží v nemocnici s angínou a horečkami, byl s klauniádou taky docela spokojený. „Bylo by to lepší, kdybych mohl sedět vpředu a líp na všechno viděl,“ komentoval skutečnost, že musí kvůli angíně sedět bokem od ostatních dětí. Největší radost z vystoupení měli však nejmenší pacienti, kteří klaunům taky vydatně asistovali a tleskali.
Kromě radosti a smíchu, který klauni nemocným dětem přivezli, získalo dětské oddělení kupóny do mobilů od Eurotelu, aby nemocní pacienti mohli volat domů svým blízkým.


19.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Přes víkend ošetřili na úrazovce zlínské krajské nemocnice přes 230 pacientů

Rušný víkend měli lékaři úrazové ambulance v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Od pátečního odpoledne do pondělního rána tu ošetřili 235 pacientů, z nich 37 v pozdních nočních hodinách. Z těch pak bylo asi 70 procent opilých.
„Nejvíc zraněných jsme ošetřili v neděli, a to téměř sto. Za celý víkend jsme k hospitalizaci přijali 17 pacientů, což je opravdu hodně. V devíti případech jsme je museli operovat. Jednalo se o poranění hlavy, krční páteře, zlomeninu kyčelního kloubu, stehenní kosti, bérce, hlezenního kloubu a zápěstí,“ řekl primář traumatologického oddělení KNTB Jiří Tesař.
Mezi zraněnými byl další motocyklista, v letošní sezóně už sedmý. „Havaroval ve velké rychlosti, má tříštivé zlomeniny obou zápěstí a léčit se bude minimálně půl roku,“ uvedl primář s tím, že zraněných motocyklistů proti loňsku přibývá.
Při fotbale se zranil také muž středního věku a zlomeninu stehenní kosti budou lékaři léčit šest a osm měsíců. Také mnohé další úrazy si způsobili lidé při sportu, hlavně při cyklistice a na kolečkových bruslích. „Objevují se také úrazy rodičů na kolečkových bruslích, kteří před sebou tlačí kočárek s dítětem. To není žádná rodičovská odpovědnost, protože ohrožují nejen sebe, ale i dítě,“ varoval primář.
Od začátku roku už lékaři na úrazovce KNTB ošetřili k dnešnímu dni 11.069 úrazů, zatímco loni za stejné období jich bylo 10.596.


19.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Krev přišlo do krajské nemocnice darovat přes dvacet dárců

Třiadvacet dárců přišlo dnes do transfúzního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně darovat krev a z nich tři poprvé. K odběru přišli v den, na který připadla už tradiční akce Daruj krev s Českým rozhlasem.
Mezi těmi, kdo se rozhodli darovat krev poprvé, byl třiadvacetiletý Marek Teriaki z Holešova. „Zlákal mě kamarád a taky jsem chtěl zjistit, jakou mám krevní skupinu a zda jsem zdravý,“ zdůvodnil. Oním kamarádem je Erik Fišer, také z Holešova, který dnes krev daroval už po šestadvacáté. „K dárcovství mě přivedla manželka a je to dobrý pocit někomu tak pomoci,“ řekl dvaatřicetiletý muž.
Už padesátý pátý odběr absolvoval Ivo Babík ze Zlína – Lůžkovic. „Každý by měl pečovat o své zdraví a tady díky vyšetření krve během pěti minut znám svůj aktuální zdravotní stav. To je to nejlepší, co pro sebe můžu udělat. Taky tady pokaždé potkám spoustu zajímavých lidí a usměvavý personál,“ sdělil a dodal. „Spousta lidí se schovává za to, jak je dárcovství úžasné, ale většinou jim jde jen o den volna s tím spojený. Já jsem podnikatel, takže žádné volno samozřejmě nemám a po odběru jdu zase do práce.“
Osmadvacetiletá Iveta Přibylová z Otrokovic dávala krev po šestadvacáté a přiznala, že ji k tomu v počátku přivedl malý odznáček v podobě kapky krve, který viděla u dědečka. „Chtěla jsem ji také získat a šla jsem k odběru. Dárcem je i můj bratr, který později stejně jako tatínek potřeboval krev, takže jsem začala chodit pravidelně,“ uvedla.
I když dnes přišlo poměrně málo dárců, transfúzní oddělení KNTB má podle jeho primářky Yvetty Stavařové momentálně dostatek všech krevních skupin. „V těchto dnech už začínáme ve větší míře zvát dárce k odběrům, abychom měli potřebné zásoby na červenec. Začíná totiž doba dovolených a mnozí z těch, kteří krev darují, budou mimo bydliště,“ doplnila.
Další termín akce Daruj krev s Českým rozhlasem, která se koná čtyřikrát do roka, je stanoven na 13. září 2006.


14.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Mezinárodní sympozium ve Zlíně projedná závažné otázky poškození mozku

Závažnými otázkami poškození mozku se budou zabývat účastníci Mezinárodního česko-slovenského neurovaskulárního sympozia, jehož 34. ročník se uskuteční již tradičně ve Zlíně. Ve dnech 15. – 16. června bude na dané téma diskutovat na 500 lékařů z České a Slovenské republiky a řada významných odborníků z Německa, Maďarska, Francie, USA a Anglie v Academia centru Fakulty technologické VÚT Zlín.
„Na programu jsou přednášky k akutní péči o cévní mozkové příhody, sekundární prevenci, k novinkám v chirurgii mozkové ischémie, systémové trombolýze a nové možnosti léčby akutní fáze cévní mozkové příhody a další. Uskuteční se také workshop zdravotních sester k ošetřovatelské péči akutních stavů,“ řekl primář neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně a předseda sympozia Zbyněk Kalita.
Mezi přednášejícími budou například špičkoví zástupci Světové organizace cévních mozkových příhod prof. MUDr. Werner Hacke z Německa a Evropské federace neurologické společnosti prof. MUDr. László Csiba z Maďarska a viceprezident Evropské neurologické společnosti prof. MUDr. Pavel Kalvach.
Kongres završí třicetidenní akci odborné Neurologické společnosti organizovanou u příležitostí Světového dne cévních mozkových příhod „30 dnů pro prevenci a léčbu CMP 2006“.
„Cévní mozková příhoda neboli iktus, postaru mozková mrtvice, je u nás druhou nejčastější příčinou úmrtí. V současnosti je iktus léčitelný a dávno neplatí, že by byl neřešitelným problémem, jak se říkalo dříve – předstupněm smrti. Zásadní pro úspěšnou léčbu je však včasný převoz pacienta s příznaky iktu do nemocnice, a to nejlépe do tří hodin po vzniku záchvatu,“ zdůraznil Kalita s tím, že metod na zprůchodnění mozkových cév je několik a stále se vyvíjejí i nové účinnější látky na rozpuštění krevních sraženin, jež iktus způsobují.
Počet iktů roste a do roku 2020 se čeká nárůst asi o 20 procent. „Kromě zvyšujícího se počtu lidí postižených tímto onemocněním se vznik iktu posouvá do produktivního věku. Problém je tedy velmi aktuální jak po sociální, tak po ekonomické stránce a na kongresu mu budeme věnovat velkou pozornost,“ uzavřel Kalita.
Sympozium pořádá Česká a Slovenská neurologická společnost, Univerzita T. Bati ve Zlíně a KNTB Zlín pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše. Akce začíná ve čtvrtek v 8.45 a končí v pátek v 16.00.


12.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Ve zlínské krajské nemocnici bude volit přes sto pacientů

Více než stovka pacientů je zapsána na zvláštním voličském seznamu Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Všechny voliče hospitalizované v nemocnici navštíví v průběhu pátku a soboty dvoučlenná volební komise s přenosnou volební urnou a umožní tak pacientům odevzdat svůj hlas některému z kandidátů do Poslanecké sněmovny. Počet voličů z řad pacientů se může ještě zvýšit, a to v případě, že nemocnice přijme nového nemocného, který u sebe bude mít voličský průkaz.
„Postupně obejdeme všechna oddělení, kde nemocní voliči leží. Nejvíc je jich v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) a na interní klinice, volit chce také hodně maminek po porodu na gynekologicko-porodnickém oddělení. V pátek budou pacienti volit od 14 do 21 hodin. O hodinu kratší doba proti běžnému volebnímu času je dána tím, že musíme pacienty včas uložit ke spánku. V sobotu budeme hospitalizované voliče obcházet od 8 do 14 hodin,“ řekla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči KNTB a členka volební komise Marie Hejtmánková.
Každý volič vhodí volební lístek do volební urny osobně. V době jeho volby ostatní pacienti, pokud jim to zdravotní stav dovolí, z nemocničního pokoje odejdou. „Tento postup praktikujeme při každých volbách,“ doplnila Hejtmánková.
Mezi voliči v porodnici KNTB byla jednatřicetiletá zlínská rodačka Kateřina Krausová, která poslední květnové pondělí přivedla na svět druhorozeného syna Jana. „Dát svůj hlas je jediná možnost, jak ovlivnit politické dění v republice,“ zdůvodnila své rozhodnutí volit v nemocnici a prozradila, že volila pravici. O pět let mladší Kateřina Šimonová z Otrokovic, které se před pár dny narodil syn Matěj, svoji „nemocniční“ účast ve volbách zdůvodnila jinak: „Našla jsem stranu, která je nová a pro mě přínosem. Proto volím i tady.“ Další z maminek Martina Vaculíková z Ratiboře u Vsetína uvedla, že volí pokaždé. „Navíc v letošních volbách kandiduje moje švagrová, tak ji chceme s Martínkem podpořit,“ řekla a představila tak své spící miminko, syna Martina.
V plicním oddělení KNTB volil mimo jiné Václav Čižmář ze Vsetína. „Převezli mě do Zlína a když můžu volit i tady, je samozřejmé, že to udělám,“ konstatoval v dobré náladě.
Po skončení voleb v sobotu odevzdají členky komise volební urnu s hlasovacími lístky na volebním okrsku (č. 27), kde budou sečteny všechny hlasy odevzdané za celý okrsek.


2.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


V nemocnici ošetřují stále víc úrazů z pádů z kola, kolečkových bruslí, ale i motocyklů

Již devět tisíc osm set čerstvých úrazů od začátku roku k 1. červnu ošetřili lékaři traumatologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Je to o 600 více než ve srovnatelném loňském období a počet úrazů se dál zvyšuje. Začala se totiž objevovat zranění typická pro jarní a letní období, tedy způsobená pádem z kola, při jízdě na kolečkových bruslích, ale také pádem z motocyklů.
„Úrazů z jízdy na kole přibývá, ale v počtu je převažují zranění způsobená při jízdě na kolečkových bruslích. Při obou sportech se jedná většinou o poranění hlavy a kloubů, zejména zápěstí a kolen. Cyklostezky jsou paradoxně pro vznik úrazů nebezpečnější, než kdyby cyklisté jezdili po silnici. Na cyklostezkách se totiž pohybují nejen oni, ale také in-line bruslaři a chodci, kteří tu často chodí i se psy. Právě zvířata by tady neměla vůbec být, jsou pro cyklisty a bruslaře značným nebezpečím,“ řekl primář traumatologie KNTB Jiří Tesař.
Upozornil také na zvyšující se množství úrazů motorkářů. „Zatímco loni za celou sezónu jsme jich ošetřili šest, letos za posledních 14 dní už jsme měli v péči čtyři. U všech šlo o těžká mnohočetná poranění, takzvaná polytraumata a pacienti museli podstoupit urgentní operace na několika končetinách. Tři k nám přivezla rychlá záchranná služba přímo z místa nehody, čtvrtého nejdříve do úrazové nemocnice v Brně a pak ho přeložili k nám na doléčení,“ sdělil primář.
Podle něho lze očekávat dramatický nárůst zranění při jízdě na motocyklech. „Ta se totiž stala jakýmsi novým fenoménem a víme o setkávání majitelů silných motocyklů na místech atraktivních pro jízdu. Jde hlavně o oblast buchlovických kopců, kde silnice s mnoha zatáčkami skýtá motocyklistům patřičný prožitek z jízdy,“ uvedl primář s tím, že právě odsud byli zranění do KNTB dopraveni.
„Je s podivem, že i po těžké havárii a odvozu zraněného do nemocnice ostatní pokračují v mnohdy hazardních jízdách dál. Soutěží třeba v tom, kdo ujede jen na zadním kole co nejdelší vzdálenost nebo zkoušejí maximální rychlost jízdy, přesahující často 200 kilometrů v hodině. Zmíněná oblast není zřejmě policií sledována, i když motocyklisté evidentně porušují pravidla silničního provozu a ohrožují jeho další účastníky,“ řekl primář.
Jeho slova potvrzuje i případ zraněného osmadvacetiletého motocyklisty ze Zlínska, který havaroval v buchlovických kopcích minulý čtvrtek a přitom narazil do protijedoucího vozu. „Rozhodně nepatřím mezi hazardéry. Jak se stala nehoda, nevím. Vyjel jsem a pak se probral až v nemocnici. Možná jsem najel na šotolinu. Dokud nezjistím, co se stalo, na motorku nesednu. Kdybych neměl kvalitní přilbu a kombinézu, dopadl bych mnohem hůř,“ svěřil se. Jízdu na motocyklu prý bere jako příjemný zážitek, jako když jedete na projížďku na kole. Jezdila s ním i manželka. Motorka je jeho velký koníček, ale tu nabouranou už „odepsal“. „I když bych ji opravil, nemohl bych už věřit, že je tak bezpečná jako předtím,“ dodal.


2.6.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Vyšetřit zdarma funkci plic si v krajské nemocnici ve Zlíně nechalo přes 30 lidí

Přes 30 lidí přišlo dnes do plicní ambulance Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, aby si zde v rámci Dne otevřených dveří u příležitosti Světového dne bez tabáku nechali zdarma vyšetřit funkci svých plic. „Přicházeli zájemci všech věkových kategorií, ale hlavně starší generace. Zdravotníci jim plíce vyšetřovali na specielním přístroji – spirometru. U čtyř pacientů zjistili snížené hodnoty funkčních parametrů plic nebo varující příznaky plicního onemocnění. Všechny pozveme k další konzultaci,“ řekl primář plicního oddělení KNTB Vladimír Řihák.
Pomocí spirometrie zjistí lékaři základní parametry funkce plic, to je objem plic a úsilí potřebné k vydechnutí vzduchu z nich. „Snažíme se tak zachytit první příznaky chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), na jejímž vzniku se výrazně podílí kouření. V České republice trpí tímto onemocněním, jež je pátou nejčastější příčinou úmrtí a pracovní neschopnosti, až 800 tisíc dospělých lidí. Chodí k nám hlavně kuřáci nebo lidé například s potížemi s dýcháním, dušnosti po námaze nebo kašlem,“ vysvětlil lékař plicního oddělení KNTB Gustav Ondrejka.
Kromě spirometrie absolvovali všichni vyšetření také základní pohovor s lékařem. „Funkční testy zjistí hlavně CHOPN, ale pohovor vedeme i se zaměřením na možné příznaky plicní rakoviny. Pokud spirometr prokáže nějaký nález na plicích nebo varující příznaky, pozveme pacienta ke kompletnímu plicnímu vyšetření. Stejně tak postupujeme u lidí s podezřením na rakovinu plic,“ doplnil Ondrejka.
Součástí pohovorů byla také osvěta o škodlivosti kouření a jeho možných dopadech v podobě například infarktů. Někteří kuřáci se však přesto svého zlozvyku nedokáží vzdát, jako jednapadesátiletá žena ze Zlína. „Kouřím asi dvacet cigaret denně a přišla jsem si nechat plíce vyšetřit, abych věděla, jak na tom jako kuřák jsem. Manžel má rakovinu plic, takže to je další důvod, proč na spirometr už třetí rok chodím.Vím, že nejlepší by bylo přestat kouřit, ale to se mi nedaří,“ přiznala.
Ani osmapadesátiletý Vladimír Marek ze Zlína nebyl na vyšetření poprvé. „Jako bývalý kuřák jsem tu potřetí. Nekouřím už ale přes 20 let. Potíže žádné nemám, ale chtěl jsem se ujistit, že se v mém organismu něco nepokazilo. Zatím je to dobré. Možná i díky tomu, že denně vypiji aspoň litr luhačovické Vincentky, to je vynikající pro plíce a průdušky,“ sdělil bývalý zdravotník.
O dva roky mladší Josef Dolanský ze Zlína si dnes nechal plíce na spirometru vyšetřit poprvé. „Četl jsem o této možnosti v novinách a chtěl jsem si ověřit, zda mám plíce v pořádku,“ zdůvodnil sváteční kuřák.


31.5.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Nově otevřené oddělení neurochirurgie zlepší péči o pacienty Zlínského kraje

Zlepšení péče o pacienty Zlínského kraje přinese neurochirurgické oddělení, jež bylo dnes oficielně otevřeno v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Lékařský tým tvoří zatím tři neurochirurgové. Jejich počáteční prioritou je centralizace péče těžkých neurotraumat, jako je poranění mozku a lbi, poranění páteře a míchy a poranění periferního nervového systému, v rámci Zlínského kraje do KNTB po 24 hodin denně. Nemocnice tak rozšiřuje zdravotnické služby a pacienty už nebude nutné převážet na neurochirurgická oddělení do Olomouce nebo Brna.
„Ve spolupráci se speciality dalších odborností, například traumatologie, neurologie, anesteziologie, radiodiagnostiky, ortopedie, chirurgie a dalšíchoborů, zajistíme komplexní neurochirurgickou péči o pacienta. Postupně se o ně postarají čtyři zkušení atestovaní neurochirurgové a sedm až osm sester, které již mají zkušenosti s péčí o neurochirurgické pacienty. Konečný stav zdravotnického personálu bude 12 až 13 lidí, k dispozici máme zatím 14 standardních lůžek,“ řekl primář neurochirurgie Michal Filip, který vyhrál výběrové řízení na tento post v listopadu 2005.
Neurochirurgie v KNTB zahájila činnost letos 10. dubna a od té doby do 20. května její lékaři operovali na centrálních operačních sálech 60 pacientů. Z toho devět akutně s poraněním mozku či páteře a míchy. Ostatní byli operováni plánovaně. Jednalo se nejčastěji o degenerativní onemocnění krční a bederní páteře a poškození periferního nervového systému. Specializovaná cerebrovaskulární problematika je zatím řešena ve spolupráci s neurochirurgickou klinikou FN Brno-Bohunice. V indikovaných případech jsou pacienti konzultováni s radiochirurgickým pracovištěm (Gamma nůž) Nemocnice na Homolce Praha.
Neurochirurgové v KNTB zatím operují plánovaně dva dny v týdnu. Akutní operativu však zajišťují 24 hodin denně podle stavu pacienta. „Pacienti, kteří nebudou vyžadovat operační léčbu, budou léčeni specialisty z neurologie, ARO, radiodiagnostiky a traumatologie nejen v naší nemocnici, ale i v dalších ve Zlínském kraji ve spolupráci s námi,“ sdělil primář.
Po postupném vybavení neurochirurgického oddělení přístrojovou technikou (operační mikroskop, nástroje pro operativu při mikroskopické kontrole, ultrazvukový drtič nádorů, peroperační zobrazovací ultrazvukové přístroje atd.) rozšířil v květnu tým neurochirurgů operace o plánované výkony degenerativního onemocnění páteře, mozkových nádorů, krvácení do mozkové tkáně a další. „Díky tomuto vybavení můžeme nabídnout služby obyvatelům Zlínského kraje v rozsahu, který je standardní pro neurochirurgická pracoviště v České republice. Celá péče bude postupně zajištěna ve spolupráci se specialisty ostatních oborů pracujících v nemocnicích nebo ambulancích,“ doplnil primář.
Ve Zlínském kraji dosud komplexní neurochirurgická péče chyběla, na což upozorňovali specialisté jiných oborů místních nemocnic i odborná neurochirurgická společnost. Obnova oddělení neurochirurgie stála šest miliónů korun a hradí ji zřizovatel KNTB (Zlínský kraj) a sponzoři.
„Důvěra kraje, vedení nemocnice i finanční prostředky vložené do oddělení mě a můj tým motivují k co nejrychlejšímu a kvalitnímu obnovení činnosti neurochirurgie, kde chceme zužitkovat svoje zkušenosti a znalosti z předchozích pracovišť v Ostravě, Uherském Hradišti a Praze,“ řekl primář a prozradil další plány: „V současné době se buduje datová síť mezi naším pracovištěm a nemocnicemi v regionu, která již měsíc zajišťuje rychlý a kvalitní přenos obrazové dokumentace na naše oddělení. Tato síť funguje s nemocnicemi v Uherském Hradišti a Kroměříži. Nemocnice ve Vsetíně bude, bohužel, zapojena později“.
Spolupráce mezi ostatními odděleními KNTB a dalších nemocnic a ambulantními specialisty regionu bude podle primáře ke prospěchu pacientů. „Taková péče kopíruje koncepci nejen české traumatologické a neurochirurgické společnosti, ale i okolních zemí, jako je Rakousko, Německo, Polsko, Švýcarsko, Slovinsko a další. Přináší kvalitnější péči pro těžce postižené pacienty a nižší náklady pro kapsy pojištěnců,“ dodal.

----------------------

MUDr. Michal Filip, PhD. se narodil 16. 3. 1959. Po studiích začínal v r. 1984 na chirurgii ve FN Ostrava-Poruba, kde absolvoval 1. atestaci ze všeobecné chirurgie. V prosinci 1988 přešel na neurochirurgickou kliniku téže nemocnice a v r. 1994 získal nástavbovou atestaci z neurochirurgie. Na klinice pracoval postupně jako vedoucí lékař neurotraumatologické JIP a asistent pro vědu a výzkum. Je členem několika odborných společností. Od roku 1989 České neurochirurgické společnosti, od roku 1994 ISMISS (International Society for Miniinvazive Spine Surgery) a od roku 2004 CNS (Congres of Neurological Surgeons). V roce 2005 obhájil titul Ph.D. na téma Peroperační zobrazení mozkových nádorů pomocí ultrazvuku.
MUDr. Filip bydlí v Ostravě, je ženatý a má dvě děti. Manželka Zora je privátní alergoložka-imunoložka. Dvaadvacetiletý syn Tomáš se připravuje na studium na vysoké škole, patnáctiletá dcera Gabriela je studentkou osmiletého gymnázia. Mezi záliby MUDr. Filipa patří hlavně sport, cestování a literatura.


30. 5. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Informovat se o prevenci a léčbě cévních mozkových příhod přišla jen desítka lidí

Pouze deset zájemců přišlo dnes do Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, aby se zde dozvěděli co nejvíc o prevenci a léčbě cévních mozkových příhod neboli iktů. Lékaři neurologického oddělení KNTB pro ně připravili přednášku o tom, jak onemocnění předejít, jaké jsou jeho příznaky a způsoby léčby. Akci uskutečnili v rámci Dne otevřených dveří věnovanému tomuto onemocnění.
„Je škoda, že lidé této příležitosti nevyužili, protože cévní mozková příhoda, postaru mozková mrtvice, je u nás druhou nejčastější příčinou úmrtí. V současné době je iktus léčitelný a dávno neplatí, že by byl neřešitelným problémem a jak se dříve říkalo, předstupněm smrti. Zásadní pro úspěšnou léčbu je však včasný převoz pacienta s příznaky iktu do nemocnice, a to nejlépe do tří hodin po vzniku záchvatu. Pak ho můžeme léčit trombolýzou, což je velmi účinná léčba,“ řekl primář neurologického oddělení KNTB Zbyněk Kalita.
Bohužel však pacienti přicházejí do nemocnice příliš pozdě. V rámci České republiky je tak z 800 kandidátů na tuto léčbu trombolicky léčeno jen 100 až 140. „Jednou z příčin je právě malá znalost příznaků iktu,“ dodal primář.
„V rodině máme postiženého po mozkové příhodě a je na vozíčku. Nejen proto tuto problematiku sleduji a čtu o cévních mozkových příhodách všechny články. Je opravdu škoda, že dnes přišlo tak málo lidí, aby se o nemoci dozvěděli víc. Já jsem se o této možnosti dozvěděla náhodou a je chyba, že o ní víc neinformovaly třeba noviny,“ řekla třiašedesátiletá Božena Vavrušová ze Zlína. Na přednášku přišla také kvůli osmaosmdesátileté mamince a třiadevadesátiletému manželovi. „Chtěla jsem se zeptat, jestli mozková příhoda může potkat v jejich věku také je. Jsem moc ráda, že mi lékaři ochotně odpověděli na všechny moje otázky,“ dodala.
Ročně je v České republice evidováno 32.000 akutních iktů, takže včetně příbuzenstva s tímto onemocněním přijde do kontaktu asi milión lidí za rok. „Počet iktů roste a do roku 2020 se čeká nárůst asi o 20 procent. Roli hraje kromě zvyšujícího se množství lidí stále vyššího věku také skutečnost, že vznik iktu se posouvá do produktivního věku. O to je problém výraznější, a to jak po sociální, tak ekonomické stránce,“ doplnil lékař neurologického oddělení Igor Hönig.
Účastníci přednášky se dozvěděli také důsledky pozdní dopravy postiženého do nemocnice. Jsou jimi různé míry invalidity. Například u žen od 45 let věku je iktus první příčinou invalidity. Lékaři upozornili rovněž na rizikové faktory cévních mozkových příhod, mezi něž patří například hypertenze (vysoký krevní tlak), nemoci srdce nebo málo pohybu.
Neurologické oddělení KNTB uskuteční Den otevřených dveří k cévním mozkovým příhodám ještě 31. května a 7. června.


24. 5. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Odborníci budou jednat o novinkám v onkologii a podpůrné léčbě

Krajská konference k novinkám v onkologii a podpůrné léčbě se uskuteční ve středu 24. května ve Střední zdravotnické škole (SZŠ) a Vyšší odborné škole zdravotnické (VOŠZ) ve Zlíně. Určena je pro všeobecné sestry, porodní asistentky a další nelékařská povolání a poprvé se koná v rámci celého Zlínského kraje. Přihlášeno je na 400 účastníků. Hlavním pořadatelem akce je Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně.
„Lékaři a další odborníci mají připraveny přednášky o aktuálních tématech týkajících se onkologických onemocnění. Hovořit budou například o novinkách v klinické onkologii, výživě onkologicky nemocných, prevenci v onkologických onemocněních nebo o roli sestry v léčbě komplikací onkologické léčby,“ řekla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči KNTB Marie Hejtmánková.
První blok přednášek zahájí primář onkologického centra KNTB Milan Kohoutek, který bude informovat o vývoji výskytu zhoubných onemocnění ve Zlínském kraji a o organizaci onkologické péče v České republice a Zlínském kraji.
Konference začíná v 8.50 a ukončení je plánováno na 14.45. Spolupořadatelem je Krajské edukační centrum Profesní a odborové Unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezska a SZŠ a VOZŠ ve Zlíně.


23.5.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


V krajské nemocnici se lidé dozvědí o prevenci a léčbě cévních mozkových příhod

Vše o prevenci, příznacích a léčbě cévních mozkových příhod (CMP) se může laická i odborná veřejnost dozvědět v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. U příležitosti světového dne věnovaného tomuto onemocnění pořádá zdejší neurologické oddělení Dny otevřených dveří. Uskuteční se vždy ve středu od 14 do 17.30 hodin v posluchárně v budově Léčebny dlouhodobě nemocných, a to 24. a 31. května a 7. června. Přednášky začnou vždy v celou hodinu, poslední v 17.00. KNTB se tak s dalšími 12 nemocnicemi v ČR připojila k akci „30 dnů pro prevenci a léčbu CMP“.
„Cévní mozková příhoda neboli iktus, postaru mozková mrtvice, je po onemocnění srdce druhou nejčastější příčinou úmrtí. Chceme proto občany upozornit na možnosti prevence a hlavně na důležitost včasného přijetí pacienta s příznaky iktu do nemocnice. Postižený ani jeho rodina by je neměli podceňovat a neprodleně volat rychlou záchrannou službu,“ řekl primář neurologického oddělení KNTB Zbyněk Kalita. Dodal, že lékaři zájemce seznámí s celou problematikou onemocnění, na fotografiích jim představí jednotku intenzívní péče (JIP) a zodpoví dotazy v diskusi. K dispozici budou propagační materiály s tématikou iktu.
Ročně na neurologii KNTB skončí 360 pacientů s CMP a jedině okamžitý zásah může podle primáře zabránit nevratnému poškození mozkové tkáně. „Jedná se o specifickou léčbu - trombolýzu, která umožňuje rozpuštění krevní sraženiny a může přispět k obnovení průtoku krve. Je však účinná pouze do tří hodin od rozvoje příznaků záchvatu. Bohužel, většina pacientů přichází do nemocnice příliš pozdě na to, aby byli vhodnými kandidáty pro tuto léčbu. Trombolýzou jsme tak schopni léčit jen dvě procenta nemocných,“ vysvětlil s tím, že neurologie KNTB se počtem těchto výkonů řadí na třetí místo v České republice. „Pokud by se k nám pacienti dostali včas, můžeme se dostat na 15 až 20 procent takto léčených,“ dodal.
Metod na zprůchodnění mozkových cév je však víc a stále se vyvíjejí i nové účinnější látky na rozpuštění krevních sraženin. Pokud však pacient přijde do nemocnice pozdě, zůstanou mu po záchvatu iktu následky, například různé formy ochrnutí.
Iktus je onemocnění s vysokým procentem úmrtnosti, jež v ČR dosahuje 40 procent. „V naší nemocnici je to 20 procent, a to díky tomu, že všichni pacienti se dostanou na JIP. Tedy i ti, kteří nejsou vhodní pro trombolýzu. Na JIP mají totiž dvojnásobně větší šanci na lepší zdravotní stav, protože zde podchytíme všechny další možné komplikace a zahájíme včas jejich léčbu,“ zdůraznil primář důležitost JIP.
Ještě větší význam než léčba má však prevence CMP. Mezi rizikové faktory patří kouření, málo pohybu, nadváha, nadměrné pití alkoholu nebo velký přísun tuku, soli a cukru v jídle. „Riziko vzniku mozkové mrtvice lze snížit jednoduchými změnami životního stylu. Vyhnout se uvedeným rizikovým faktorům, jíst více ovoce a zeleniny, denně aspoň půl hodiny věnovat fyzické aktivitě jako jsou procházky, práce na zahradě, sport. Lidé starší 50 let by si měli nechat aspoň jednou ročně změřit krevní tlak a ti, kteří pozorují nepravidelný tlukot srdce, vyhledat lékaře,“ poradil primář.
CMP se podle něho může dostavit v kterémkoliv věku, ale nejčastěji (v 75 %) postihuje osoby po 65. roce života. Její příznaky se dostavují náhle a nečekaně. „Patří mezi ně náhlá ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky nebo nohy, obvykle na jedné straně těla. Postižený má najednou závrať, ztrátu rovnováhy nebo koordinace. Může se objevit náhlá a neobvyklá porucha zraku na jednom nebo obou očích, potíže s mluvením nebo potíže porozumět řeči, bez zřejmé příčiny se může dostavit silná bolest hlavy,“ vyjmenoval primář nejčastější příznaky iktu.
Každý rok postihne CMP kolem 15 miliónů lidí na celém světě. Z nich téměř třetina na toto onemocnění zemře a u další třetiny zanechá trvalé následky. V ČR připadá ročně 285 iktů na 100.000 obyvatel, v Evropě je jich 150 až 200. Zatímco v ČR postihuje iktus občany hlavně ve věkové kategorii 60 – 79 let, v Evropě lidí starých 85 a více let. Úmrtnost pacientů s CMP je v ČR 30 až 40 procent, v Evropě 15 až 20 procent.

Cévní mozková příhoda/iktus je náhlá porucha krevního průtoku, jež může vést k poškození mozkové tkáně, tedy mozkové mrtvici. Asi jedna pětina CMP je způsobena krvácením a části takto postižených pacientů může pomoci neurochirurgický výkon.
Většinou je však příčinou iktu uzávěr tepen, které vyživují mozek, v takových případech hovoříme o ischemické CMP. Cévní neprůchodnost vede k přerušení přívodu krve a tedy i kyslíku a živin do příslušné části mozku. Během ischemické CMP dochází v postižené části mozku k poruše funkce mozkových buněk projevující se náhlým vznikem příznaků iktu. Teprve až za několik hodin mozkové buňky z nedostatku kyslíku a živin odumírají. Čím dříve se tedy zahájí léčba, tím větší je šance ovlivnit průběh a následky mozkového postižení.


22. 5. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Podezřelé změny na kůži si nechalo v krajské nemocnici vyšetřit 22 lidí

K preventivnímu vyšetření podezřelých změn na kůži dnes přišlo do kožního oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně 22 lidí. V rámci Evropského dne melanomu, do něhož se KNTB letos zapojila už po páté, jim lékaři vizuálně i lupou prohlédli podezřelá mateřská znaménka nebo pigmentaci na kůži. V případě podezření na nebezpečný melanom vyšetřili pacienta dermatoskopem.
„Tento speciální přístroj umožňuje přesněji odlišit typy pigmentací a s velkou pravděpodobností rozpoznat melanom. Podezření na tento nádor vznikající z mateřského znaménka a pigmentací na kůži, jsme dnes nezjistili u žádného z vyšetřených,“ řekl primář kožního oddělení Jan Šternberský.
Letos podle něho přišlo v den melanomu k vyšetření podstatně méně lidí než minulý rok, kdy jich bylo 167. „Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že se prevenci melanomu v našem regionu věnuje více pozornosti trvale. Pacienti se nemusejí k vyšetření, jež je celoročně bezplatné, objednávat. Jednou týdně se pak navíc ke konsiliárnímu vyšetření podezřelých pigmentací a kožních nádorků schází týmová poradna složená z dermatologa, onkologa, plastického chirurga a patologa. Ta rozhodne o optimálním léčebném postupu. Každý týden se v poradně posuzuje několik případů nových melanomů a desítky jiných kožních nádorů,“ uvedl primář.
Pokud však někdo zjistí, že se mu znaménka nebo jiné skvrny na kůži mění, měl by navštívit dermatologa kdykoliv. Lékaři dělají preventivní vyšetření trvale a jsou hrazena zdravotním pojištěním.
K lékaři by měli jít lidé, kteří objeví nové mateřské znaménko nebo pigmentové skvrny, které se liší od ostatních. Znepokojit by je měla jejich jakákoliv změna barvy nebo tvaru.
První den melanomu byl uspořádán v roce 1999 v Belgii, kde také myšlenka věnovat jeden den v roce prevenci vzniku melanomu vznikla.


15.5.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Ve zlínské krajské nemocnici dělá praktické maturitní zkoušky 61 studentů

Až do 12. května probíhají v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně praktické maturitní zkoušky studentek a studentů zlínské Střední zdravotnické školy (SZŠ) a Vyšší odborné školy zdravotnické (VOŠZ). Letos jich své dovednosti u lůžek nemocných na odděleních chirurgie a interny musí prokázat 61, z toho dva chlapci.
„Oddělení, na němž praktické zkoušky dělají, si maturanti vylosovali už 3. dubna ve škole. V den zkoušky si v šest hodin ráno na daném oddělení vylosují pokoj a skupinu nemocných, které budou mít na starosti. Přímé ošetřovatelské péči se věnují do desíti hodin a pak si písemně svoji činnost zmapují a obhájí svoji péči o pacienty před pětičlennou maturitní komisí,“ řekla místopředsedkyně komise Andrea Bílková ze SZŠ a VOŠZ.
Běžná přímá péče zahrnuje například odběry biologického materiálu, úpravu lůžek, hygienu pacientů, měření fyziologických funkcí jako je tlak, tep nebo teplota, podávání stravy, přípravu infuze, cvičení s nemocnými nebo podávání injekcí a léků. „Maturant však musí být schopen poskytnout péči týkající se nejen tělesných, ale také psychických, sociálních a duchovních potřeb pacienta. Hodnotíme i schopnost komunikace s personálem,“ doplnila Bílková.
Mezi letošními maturanty je také osmnáctiletá Monika Veverková ze Zlína, která z praktických zkoušek obavy neměla. „Myslím si, že zručná snad jsem, strach mám spíš z ústní maturity,“ přiznala. Ráno si na interním oddělení vylosovala pokoj, kde se starala o ženy s onemocněním trávicího traktu. „Když jsou milí pacienti, dělá se dobře. A moje pacientky milé byly. S jednou jsem měla ztíženou komunikaci, protože je němá, ale všechno šlo dobře,“ zhodnotila svoji přímou péči. Její maminka je také zdravotní sestrou a v KNTB pracuje už několik let. „Vím proto, o čem tato práce je a líbí se mi. Vybrala jsem si ji také proto, že strašně ráda pracuji s lidmi,“ dodala Monika.
Její spolužačka Tereza Seifertová ze Zlína se naopak starala o „mužský pokoj“, kde leží pacienti s onemocněním převážně srdečním. „S pacienty jsem byla spokojená. Myslela jsem si, že praktické zkoušky budou horší, ale zatím jsem klidná, i když pohovor před komisí mě ještě čeká. Ústní zkoušky budou určitě složitější,“ svěřila se.
Ústní teoretické maturitní zkoušky čekají na studenty od 22. do 25. května. „Maturují z českého jazyka a literatury, z vnitřního lékařství, chirurgie a z volitelného předmětu. Asi 80 procent si vybralo ošetřovatelství, další psychologii nebo angličtinu,“ sdělila Alice Stašová, třídní učitelka 4. ročníku SZŠ a VOŠZ. Většina studentů podle ní praktické zkoušky zvládne. „Pokud si pamatuji, tak za 16 posledních let praktické maturity neudělali asi dva nebo tři maturanti. Horší je to u ústních maturit, kde sítem každý rok neprojde jeden až dva studenti,“ doplnila.
Téměř všichni letošní maturanti chtějí podle ní pokračovat na vysokých školách bakalářského typu. Pouze dvě studentky nastoupí po maturitě přímo do KNTB a jedna do nemocnice v Brně.


9.5.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Gynekologicko-porodnické oddělení krajské nemocnice školí evropské odborníky

Prvním školícím centrem mimo Francii, kterému bylo povoleno školit zahraniční operatéry v nových rekonstrukčních metodách pánevního dna s použitím zcela nové techniky Prolift, se stalo gynekologicko-porodnické oddělení Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně. První školení v této metodě pro zahraniční účastníky se uskutečnilo na konci dubna ve zlínské krajské nemocnici a operoval její ordinář pro urogynekologii Zdeněk Adamík. Přímo na operačním sále mu asistovali dva lékaři, profesor Vasil Iliev a profesorka Vesna Antovská, kteří vedou gynekologicko-porodnickou kliniku na univerzitě ve Skopje v Makedonii.
„Celkem jsme provedli čtyři operace na úpravu prolapsu pánevního dna, to je propadnutí stěn pochvy, močového měchýře a rekta, a inkontinence moči včetně kombinovaného výkonu, tedy odoperování dělohy a závěs pochvy s rekonstrukcí pánevního dna pomocí prolenové síťky. Ten v současnosti provádějí jen na několika evropských pracovištích,“ sdělil Adamík.
Vysvětlil, že při operaci metodou Prolift se mezi poševní stěny a močový měchýř vkládá síťka, která drží na šesti závěsech. Výhodou této metody je její šetrnost a rychlejší rekonvalescence pacientek.
„Tyto typy operací jsou velkým přínosem především pro starší ženy a pro opakované operace. Nejenže je jejich technika velice šetrná, ale řeší přitom celý komplex problémů, které se staršími typy operací řeší velmi obtížně a s malým úspěchem,“ doplnil Adamík.
Zlínští odborníci začali s těmito operacemi v roce 2004, kdy byly poprvé předvedeny v Paříži. Dosud operovali kolem 700 pacientek s použitím prolenových implantátů, z toho 126 operací bylo přímo na úpravu defektů pánevního dna. Tyto zkušenosti řadí zlínskou krajskou nemocnici mezi špičku předních urogynekologických pracovišť v České republice.
Lékaři gynekologicko-porodnického oddělení KNTB se dočkali uznání již loni v říjnu na celostátní konferenci s mezinárodní účastí State of the Art. Byla to první urogynekologická konference tak velkého rozsahu v České republice, při níž se z operačních sálů KNTB živě přenášely průběhy operací do přednáškového sálu.


3.5.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Oční lékaři Baťovy nemocnice začali jako první v ČR s novou léčbou degenerace sítnice

Jako první v České republice začali oční lékaři v Krajské nemocnici T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně s novou metodou léčby věkem podmíněné degenerace sítnice. Spočívá v aplikaci injekce léku Avastin do nitra oka do sklivce. Lék zamezuje tvorbě nežádoucích cév v centru sítnice a omezuje prosakování krevních složek z těchto cév do sítnice. Od konce letošního března lékaři očního oddělení KNTB operovali touto metodou již několik desítek pacientů většinou starších 60 let, neboť právě u této věkové skupiny se onemocnění nejčastěji objevuje.
„Léčba vznikla v USA, kde kolegové lékaři před časem zjistili velkou účinnost a bezpečnost Avastinu v léčbě degenerace sítnice a tyto poznatky také publikovali,“ řekl primář očního oddělení KNTB Pavel Stodůlka a dodal, že lék je původně určen k zamezení růstu cév v nádorech.
Degenerací sítnice podle něho jen ve Zlínském kraji trpí několik tisíc slabozrakých nebo slepých lidí. „Zkušenosti v USA s Avastinem ukazují, že je účinnější než jiné ve světě dostupné metody léčby, jako jsou třeba některé jiné látky, jež se do oka aplikují nebo laserové ošetření sítnice. U tohoto složitého onemocnění je úspěchem i zastavení zhoršování zraku, ale léčba Avastinem je často schopná poškozené vidění ještě zlepšit,“ zdůraznil Stodůlka.
Při léčbě aplikují lékaři do pacientova oka jen nepatrné množství Avastinu, tj. 0,1 mililitru, a to nejtenčími vyráběnými injekčními jehlami o průměru 0,3 milimetru. K dosažení optimálního účinku se musí injekce do oka dva až třikrát opakovat v měsíčních odstupech. „Vlastní zákrok trvá asi pět minut a je zcela nebolestivý. Předchází mu pečlivé vyšetření sítnice na drahých přístrojích, které ukáže, komu by injekce mohla být prospěšná. Ne každý pacient je totiž pro tuto léčbu vhodný. Vhodní jsou pacienti s tzv. vlhkou formou degenerace sítnice,“ uvedl primář.
Jedna ampule léku stoji 10.000 korun. Léčbu Avastinem nehradí zdravotní pojišťovny, zákrok si musí platit pacient sám. Cena jedné aplikace léku včetně všech potřebných vyšetření je 3000 korun.
Senilní degenerace sítnice je onemocnění, které je velice časté a ve vyspělých zemích představuje jednu z hlavních příčin slepoty. Tato nemoc je velmi obtížně léčitelná. „Její nejvážnější formou je i takzvaná vlhká forma, při které dochází k otokům a krvácení v centru sítnice. Právě na ni je nová metoda léčby nejúčinnější,“ dodal primář.


2.5. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Tomáš Baťa přijel do zlínské krajské nemocnice na oční vyšetření

Obuvnický podnikatel Tomáš Baťa se v úterý vpodvečer podrobil plánovanému vyšetření v očním oddělení Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Loni 24. června mu zde primář oddělení Pavel Stodůlka operoval šedý zákal na pravém oku a předloni v lednu na levém oku. Pan Baťa k němu jezdí na kontrolu očí pravidelně asi dvakrát ročně.
„Tentokrát se jednalo nejen o běžné oční vyšetření včetně upřesnění brýlí pro čtení a noční řízení. Při speciální části vyšetření jsme mu pak unikátním přístrojem vyšetřili sítnici. Ta je ve velmi dobrém stavu,“ řekl primář Stodůlka s tím, že podnikatel je s výsledky operací šedého zákalu velice spokojen. „Ve dne je schopen přečíst běžný text a ve dne řídit auto,“ doplnil.
Světoznámý podnikatel působil velmi svěžím psychickým i fyzickým dojmem. „Speciální vyšetření se odehrávalo v budově oddělení o patro výše, tak jsme mu nabídli možnost vyjet výtahem. Ale on se rozhodl pro schody, které v podstatě vyběhl,“ prozradil s úsměvem primář. O dobré kondici jeho pacienta svědčí také skutečnost, že ještě v neděli lyžoval ve Svatém Mořici.
Tomáš Baťa se také aktivně zajímal o současný stav oční medicíny, o poslední pokroky v oční chirurgii a možnostech, jak upravit zrak i v jeho věku tak, aby nemusel používat žádné brýle. Velmi ho zajímal nový přístroj Horizon pro korekci očních vad, na jehož vývoji spolupracoval primář Stodůlka s americkými odborníky. „O přístroji jsem přednášel v březnu na konferenci v San Francisku a pan Baťa se zajímal, co jsem účastníky akce naučil a čemu jsem se přiučil já. Řekl jsem mu, že jsme se podělili hlavně o první zkušenosti získané při využití Horizonu, který byl právě v San Francisku poprvé představen odborné veřejnosti,“ dodal primář.


26. 4. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Pacienti z Uherskohradišťska se budou postupně vracet do tamní nemocnice

Od dnešního dne znovu přijímá pacienty Uherskohradišťská nemocnice a. s., jež koncem března musela kvůli hrozící povodni evakuovat část nemocných do okolním nemocnic a omezit provoz. Při evakuaci z 29. na 30. března přijala Krajská nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně 118 pacientů. Další nemocné z Uherskohradišťska posílali lékaři z ambulancí a specialisté a k 9. dubnu jich lékaři na odděleních KNTB včetně evakuovaných umístili celkem 339. Z tohoto počtu už bylo k 9. dubnu 203 pacientů propuštěno, zbývající budou do nemocnice v Uherském Hradišti převezeni v těchto dnech.
„Mezi oběma nemocnicemi je dohoda, že jejich jednotliví primáři se vzájemně domluví o zpětvzetí pacientů. Předpokládáme, že během tohoto týdne budou pacienti postupně převezeni do Uherského Hradiště. Samozřejmě například ženu, která u nás porodila, tady doošetřujeme a od nás už půjde rovnou domů,“ řekl náměstek pro léčebně preventivní péči KNTB Bohuslav Škubal.
Přísun pacientů z Uherskohradišťska znamenal zvýšené pracovní nasazení v jednotlivých odděleních KNTB. Například na gynekologicko-porodnickém oddělení sloužily noční služby porodní asistentky z Uherskohradišťské nemocnice a pečovaly o ženy po porodu, které byly dočasně umístěny na lůžkách stacionáře v budově porodnice.„Podle zdravotního stavu jsme některé maminky propouštěli už třetí den po porodu domů, tedy o den dříve, než je běžné,“ řekla vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Věra Štěbrová.


10. 4. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Velikonoční výstava prací malých pacientů zdobí jídelnu krajské nemocnice ve Zlíně

Papíroví beránci, barevní zajíčci, kuřátka, kohouti, ale také malovaná velikonoční vajíčka, obrázky koledníků, věnce z papírových květů, kraslicemi ověšené větvičky stromů a další výtvarné práce s tématikou Velikonoc zdobí v těchto dnech jídelnu u hlavní brány Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Vyrobili je pacienti hospitalizovaní v dětském oddělení KNTB, kteří tak až do 20. dubna svými roztomilými výtvory zpříjemní prostředí všem strávníkům.
„Je to první větší výstava prací dětí, které se léčí ve zlínské nemocnici. Ty nejmenší vymalovávaly vystřižené velikonoční motivy, větší už si troufly na postavičku papírového beránka nebo vyfouknuté malované vajíčko. Děti se při výtvarné práci zabaví a zapomenou na svoji nemoc, je to pro ně psychoterapie. Zároveň jim tématickým zaměřením připomínáme velikonoční zvyky,“ řekla vychovatelka Renata Makarová. Ta společně s kolegyní Yvettou Richvalskou a učitelkami Soňou Vychytilovou a Jitkou Randárovou dětem při práci pomáhala.
Mezi pacienty, kteří mají na výstavě svoje dílka, patří dvanáctiletá Lenka Grulichová z Fryštáku. „Malovala jsem malé i velké ovečky a docela se mi to líbilo. Doma na Velikonoce maluji jen vajíčka, ale letos si možná udělám i ty beránky,“ svěřila se. O tři roky starší Pavlína Popovičová ze Zlína se věnovala tvorbě kuřátek, kohoutků a beránků a pochvalovala si, že v nemocnici funguje škola, která jim různou zábavou vyplní volný čas. „Je to dobrý nápad,“ konstatovala a prozradila, že odmalička chce být zdravotní sestrou. „Tady pečlivě sleduji práci sestřiček a už umím stlát postele,“ pochlubila se.
Škola při nemocnici, jejíž pracovnice se nemocným dětem věnují, má 50letou tradici a přispívá ke komplexnosti péče o pacienty. Od roku 1999 je odloučeným pracovištěm ZŠ při dětské léčebně v Luhačovicích. „Léčebná péče o dítě v nemocnici je prvotní a nejdůležitější. Školní a zájmová činnost je jejím doplňkem. Výuka a zájmové aktivity jsou upraveny podle léčebného režimu a aktuálního stavu dítěte,“ sdělila ředitelka ZŠ Hana Šmardová.
„Jsme rádi, že tady učitelky a vychovatelky máme, jsou to profesionálové. Ve veřejnosti panuje představa, že se děti v nemocnici nepotřebují učit. Jenže kdybychom tu školu neměli, pacienti by se jen dívali na video a televizi. Vychovatelky s učitelkami se je snaží různě zabavit a přivést je na jiné myšlenky,“ doplnil primář dětského oddělení KNTB Petr Pešák.


7. 4. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Kvůli povodním skončilo v krajské nemocnici přes 190 pacientů z Uherskohradišťska

O více než 190 pacientů z Uherskohradišťska se v těchto dnech stará zdravotnický personál Krajské nemocnice T. Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně. Nemocní sem byli přijati kvůli povodním, jež ohrožují tamní region včetně Uherskohradišťské nemocnice. Právě z ní při evakuaci v noci ze středy 29. na čtvrtek 30. března přivezly sanitky do KNTB 118 pacientů. Ostatní nemocné, které je nutné hospitalizovat, posílají lékaři už rovnou do Zlína, protože nemocnice v Uherském Hradišti zatím nové pacienty nepřijímá.
„Rozhodnutí o evakuaci padlo v Uherskohradišťské nemocnici ve středu odpoledne a poté řídící skupina naší nemocnice spustila traumatologický plán. První pacienty, převážně z jednotek intenzivní péče a chirurgických oborů, jsme přijali v osm hodin večer. Dopravila je k nám rychlá záchranná služba a dopravní zdravotní služba nemocnice v Uherském Hradišti. Za středu a čtvrtek jsme tak přijali na téměř všechna oddělení 118 pacientů,“ řekla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči KNTB Marie Hejtmánková.
Třídění nemocných dle diagnóz zajišťovali na urgentním příjmu lékaři chirurgického a traumatologického oddělení, interní kliniky, gynekologicko-porodnického a dětského oddělení. Převoz zajišťovali sanitáři a zdravotní sestry, které zabezpečovaly první ošetření.
„Celá noční akce proběhla díky všem zdravotnickým pracovníkům nemocnice bez větších potíží. Pacienti byli o nutné evakuaci informováni, takže nejevili známky překvapení nebo nevole. Na gynekologicko-porodnickém oddělení byl otevřen i stacionář, kam jsme ukládali ženy před porodem,“ uvedla Hejtmánková. „Místa v nemocnici pro 118 pacientů byla připravena a při umisťování nemocných nedošlo k žádným zbytečným prodlením. Novým pacientům jsme ihned poskytli potřebnou péči,“ dodala.
Nejvíc pacientů, 23, přijalo při evakuaci interní oddělení, další skončili například na dětském oddělení (19), na chirurgii (18), na gynekologicko-porodnickém (15) nebo novorozeneckém (8) a traumatologickém oddělení (8).
Jedním z evakuovaných je dvaapadesátiletý Miroslav Kunrata, který leží na chirurgickém oddělení. „O možnosti evakuace jsme se dozvěděli ve středu odpoledne a definitivně o ní bylo rozhodnuto večer. Po 21. hodině jsem už byl ve zlínské nemocnici. V úterý mě uherskohradišťští lékaři operovali a vlastně zachránili život, takže v pooperačním stavu mi převoz do Zlína příjemný nebyl. Převáželi mě ve starém vozidle, jeli jsme přes Bílovice po rozbitých cestách, takže jízda nebyla nijak pohodlná. Nakonec se ale vše zvládlo,“ popsal Kunrata, který bydlí v Pitíně. S péčí v KNTB je spokojený. „Po převozu jsem se uklidnil a zdravotníci se tu o mě dobře starají,“ dodal.
Nemocniční pokoj s ním sdílí o dvacet let starší Jaroslav Bartošík ze Zlechova. I jeho převážela sanitka v noci z Uherskohradišťské nemocnice. „Byl jsem po operaci a slabý, takže jsem cestu moc nevnímal. Ale tady se o mě starají dobře, je tu ochotný personál,“ řekl.
KNTB přijímá pacienty z Uherskohradišťska i nadále. Od minulého pátku do dnešního rána jich bylo 76. „Posílají je k nám obvodní lékaři a lékaři-specialisté, protože nemocnice v Uherském Hradišti kvůli hrozbě záplav pacienty zatím nepřijímá,“ vysvětlila Hejtmánková. Kapacity KNTB jsou podle ní dostatečné a příjem nových pacientů z bývalého uherskohradišťského okresu řeší nemocnice průběžně podle aktuálního stavu.


3. 4. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Letos poprvé přišlo darovat krev s Českým rozhlasem přes 60 dárců

V letošním roce se dnes poprvé v transfúzním oddělení Krajské nemocnice T. Bati uskutečnila tradiční akce Daruj krev s Českým rozhlasem. Přišlo celkem 61 dárců, z toho čtyři darovali krev poprvé.
„Dnešní účast dárců byla skutečně velká a samozřejmě z toho máme radost. Všem, kteří přišli, děkujeme. K akci se naše oddělení připojilo před pěti lety a je stále úspěšná, což svědčí o zájmu občanů tímto způsobem pomáhat druhým,“ řekla primářka transfúzního oddělení Yvetta Stavařová.
Už potřinácté přišla k odběru sedmadvacetiletá Hana Hlavičková z Pozlovic. „S dárcovstvím jsem začala na vysoké škole s kamarádkou. Rozhodly jsme se z prostého důvodu – můžeme tím někomu pomoci. Navíc moje babička potřebovala krev, tak to si pak člověk ještě víc uvědomí, že tato tekutina je skutečně potřeba. Ještě víc mě to motivuje,“ řekla před odběrem. O dva roky starší Martin Válek ze Zlína daroval krev osmkrát a zdůvodnil to tím, že jezdí na motorce a nikdy neví, co se může přihodit.
Jednou z dárkyň byla také čtyřiapadesátiletá Karla Krajíčková z Luhačovic, která má za sebou už sedmadvacet odběrů a je držitelkou Stříbrné medaile dr. Jánského. „Poprvé jsem krev darovala hodně dávno. Tehdy to bývaly hromadné akce organizované obvodním lékařem a k odběru nás jezdilo víc zvlášť vypraveným autobusem. Když je člověk zdravý, je nebo mělo by být normální, že krev daruje,“ zdůvodnila svoje rozhodnutí pomáhat druhým.
Daruj krev s českým rozhlasem se koná vždy čtyřikrát do roka a další letošní termín je stanoven na 14. června.


15.3.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Na Zlínsku se šíří příušnice, v krajské nemocnici hospitalizováno zatím 30 lidí

Ve zlínském okrese se značně zvýšil počet případů onemocnění příušnicemi. Od začátku roku je jich přes 150, když za celý loňský rok a celý Zlínský kraj to bylo 138 případů, za roky 2003 a 2004 v kraji dokonce jen pět. Zvýšený výskyt příušnic pozorují lékaři od loňského podzimu na Zlínsku a Uherskohradišťsku a onemocnění se objevuje jak u očkovaných, tak neočkovaných osob. Onemocněli hlavně mladí lidé od 15 do 25 let věku. Na infekčním oddělení Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně bylo od ledna hospitalizováno už 30 pacientů s komplikacemi příušnic, mezi něž patří zánět slinivky břišní, varlete a mozkových blan.
„Měli jsme tu 15 případů příušnic se zánětem slinivky břišní, tři se zánětem varlete a devět pacientů se zánětem slinivky břišní i varlete současně. Nejzávažnější komplikaci představuje zánět mozkových blan, se kterým jsme hospitalizovali tři pacienty,“ řekl primář infekčního oddělení KNTB Štefan Szabó s tím, že zde musejí být léčeny všechny komplikace. Pacienti bez komplikací se léčí doma.
Další rozšíření onemocnění lze ještě předpokládat. „Jedná se totiž o virové onemocnění, které se šíří kapénkovou infekcí. Projevuje se vysokými až čtyřicetistupňovými horečkami, otokem příušní žlázy na jedné i obou stranách a zánětem slinných žláz. Inkubační doba je 14 až 23 dnů a na onemocnění nezabírají antibiotika,“ sdělil primář. Pokud se pacient ocitne s komplikacemi v nemocnici, většinou je jeden až dva týdny hospitalizován a pak zůstává na doléčení doma. „Lidé, kteří jsou pouze v domácím léčení, by měli být hlavně v první akutní fázi onemocnění izolováni, aby nenakazili další,“ zdůraznil primář.
Hospitalizace v nemocnici je složitější. U zánětu varlete je nutné nasadit i hormonální léčbu. „Naštěstí zánět bývá jednostranný a druhé varle je zdravé. I tak může mít onemocnění dopad na spermiogram. Druhé neporušené varle však většinou může nemocné nahradit,“ vysvětlil primář. Zánět slinivky břišní se projevuje kromě vysokých teplot také zvracením a bolestmi břicha. U pacienta je nutné vyloučit potravu a výživu dostává infúzemi. Délka léčby příušnic s komplikacemi je podle primáře individuelní.
Za velkým výskytem příušnic může být podle něho pravděpodobně nedostatečná tvorba protilátek po očkování, u některých pacientů se onemocnění objevilo proto, že očkováni nebyli. „Proti tomuto virovému onemocnění existuje vakcína a očkuje se ve dvou dávkách. První v 15. měsíci a druhá v 21. až 25. měsíci věku dítěte. Očkování je v České republice povinné od roku 1987,“ doplnil primář.


13.3.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


V únoru ošetřili v krajské nemocnici 31 infarktů, extrémní počet zavinila dlouhá zima

Jednatřicet akutních infarktů ošetřili v únoru lékaři pracoviště invazivní a intervenční kardiologie v Krajské nemocnici T. Bati a.s. ve Zlíně. Od začátku roku k 8. březnu jich bylo 60. K tomu je třeba připočíst další pacienty, kteří se na tomto pracovišti ocitli s významnými potížemi, jež sice neskončily infarktem, ale vyžádaly si náročný zásah lékařů.
„Domníváme se, že značný nárůst infarktů a dalších ischemických potíží má na svědomí také dlouhotrvající zima a zátěž organismu. Někteří pacienti jsou vystaveni větší a nezvyklé fyzické námaze při odhrnování sněhu, což jejich zdravotnímu stavu nesvědčí. Právě v únoru jsme měli několik případů, kdy pacient během jedné až dvou hodin po odklízení sněhu pocítil bolesti na hrudi a pak skončil u nás,“ řekl vedoucí lékař pracoviště Zdeněk Coufal.
Akutních pacientů všech věkových kategorií a infarktů začalo podle kardiologa přibývat v polovině ledna a počet akutních příhod pokračoval v únoru. „Obecně je pravidlem, že v pozdních zimních a časných jarních měsících bývá zvýšený počet infarktů. Ovšem ne v tak extrémním množství, jako tomu bylo letošní únor,“ sdělil a vysvětlil: „V zimě a týdny po ní je nedostatek denního světla, což má negativní vliv na psychiku lidí. Ta hraje u kardiaků velkou roli, což se u mnohých z nich projevuje většími zdravotními problémy. Svůj podíl na nich mají také změny počasí a větší teplotní výkyvy.“
Lékaři podle něho bijí na poplach. „Žijeme v regionu, kde jsou lidé na sebe tvrdí a řadu potíží bagatelizují. Leckdy pak skončí v nemocnici s přechozeným infarktem,“ upozornil Coufal.
Varujícím příznakem infarktu je náhle vzniklá bolest na prsou, jež neustupuje během 15 – 20 minut. Může ji provázet také dušnost. Někdy pacient cítí i bolesti vystřelující do zadní lopatky nebo dolní čelisti. „Těmto atypickým příznakům však lidé mnohdy nevěnují pozornost a k nám se pak dostanou pozdě,“ uzavřel kardiolog.


9.3.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Hadrové Kiwanis panenky udělaly radost malým pacientům v krajské nemocnici

Dárek v podobě stovky hadrových panenek dostalo dnes dětské oddělení Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně. Přivezli je zástupci občanského sdružení Kiwanis klub Slovácko, jež stovky panenek věnovalo dětskému oddělení již minulé roky.
„Panenka slouží jako metodická pomůcka a spojovací můstek mezi nemocným dítětem, lékaři a zdravotními sestrami. Ti mohou malým pacientům na panence ukázat, jaké vyšetření je čeká. Panenka s dítětem stráví celý čas hospitalizace v nemocnici, dítě k ní přilne, svěřuje se mu a lépe pobyt snáší,“ řekla členka Kiwanis klubu Slovácko Hana Henychová.
Hračky jsou určeny hlavně nejmenším dětem, pro které je čas strávený v nemocnici bez rodičů a blízkých nejhorší. Samy panenkám z čisté střižní vlny nakreslí obličej, vlasy, dokreslí oblečení. „Mohla by se jmenovat Adélka,“ zamyslela se dnes při malování panenčiných velkých očí devítiletá Anička Dohnálková z Tečovic, která už pár dní tráví na dětském oddělení KNTB. Kluci, kteří také panenku dostali, přemýšleli o jméně Malenka nebo Pepa či František. „Může to být přece klidně panáček, ne?“ sdělil desetiletý Robert Kadlík z Napajedel.
Pozitivní vliv panenek na malé pacienty potvrdila vrchní sestra Alena Pilušová. „Skutečně dětem pomáhají, zvláště těm nejmenším nahrazují blízkého člověka. My jim zase prostřednictvím této hračky vysvětlujeme, co je v léčbě čeká a děti tak ztrácejí například svoje obavy z bolesti,“ uvedla.
Dnešních 100 Kiwanis panenek ušilo během 14 dní osm manželských párů, které se v klubu angažují. „Zapojili jsme do toho samozřejmě i babičky a další rodinné příslušníky. Po vyžehlení nám panenky pomáhaly plnit i ženy z domovů důchodců, abychom vše včas stihli,“ prozradil prezident Kiwanis klubu Slovácko Petr Dočkal s tím, že ročně jsou členové klubu a jeho příznivci schopni ušít kolem 1000 panenek. Ty pak putují také do nemocnic v Uherském Hradišti, Kyjově a Břeclavi.
Humanitární projekt „kiwanis panenka“ je určený pro nejmenší děti hospitalizované na dětských odděleních nemocnic. „Za minulý rok byl sdružením humanitárních organizací ČR vyhodnocen jako jeden z nejlepších. Bylo mu proto uděleno právo vybírat finanční prostředky na realizované akce formou dárcovských SMS, a to na dobu tří měsíců s platností od letošního 1. března. SMS se posílá ve tvaru DMS KIWANIS na číslo 87 777,“ prozradil Dočkal. Každý, kdo této možnosti využije, tak podpoří humanitární akce ve prospěch nemocných dětí.


9.3.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Náledí zvedlo počet úrazů, v krajské nemocnici ošetřili o víkendu přes sto třicet lidí

Víkendová služba přinesla lékařům úrazového oddělení Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně opět zvýšený počet úrazů. Jejich nárůst asi o třetinu proti běžným dnům způsobily hlavně neošetřené zledovatělé povrchy chodníků a cest, a to zejména v ranních hodinách.
„Od pátečního odpoledne do dnešního rána jsme v rámci víkendové služby museli sedmkrát operovat. Jednalo se o velké operace kyčelních kloubů, stehenní kosti, kotníku a bércové kosti. V pátek a neděli se podrobili operaci vždy dva pacienti, v sobotu tři,“ řekl primář traumatologického oddělení KNTB Jiří Tesař.
Celkem za víkendovou službu prošlo ambulancemi úrazovky 135 lidí.


20.2.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


O víkendu skončily na úrazovce Krajské nemocnice T. Bati téměř dvě stovky lidí

Uplynulý víkend byl na úrazovém oddělení Krajské nemocnice T. Bati a.s. (KNTB) ve Zlíně opět ve znamení zvýšeného počtu ošetřených pacientů. Jen v sobotu jich měli lékaři v péči 86, v neděli byla situace ještě horší.
„Za včerejšek jsme ošetřili přes 100 akutních úrazů a provedli šest velkých nejrůznějších operačních výkonů od zlomených bérců přes zlomeniny kyčelních kloubů po přetržené svaly. Operovali jsme také předloktí u jednoho dítěte. Služba byla velmi náročná a značně převyšovala obvyklý provoz,“ řekl primář traumatologického oddělení KNTB Jiří Tesař.
Zhruba polovinu úrazů si lidé způsobili při sportu, zbytek tvořila poranění a úrazy po pádech na komunikacích. „Zejména staří lidé padají na dříve vzniklých a neodstraněných zledovatělých plochách na chodnících, které jsou teď schovány pod čerstvým sněhem,“ uvedl primář.
Doplnil, že celkový počet akutních úrazů ošetřených od letošního ledna se přibližuje třem tisícům.


13. 2. 2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB Zlín


Přes víkend ošetřili lékaři úrazovky Krajské nemocnice T. Bati na dvě stě lidí

Kolem dvou set lidí ošetřili od pátečního odpoledne do pondělního rána lékaři traumatologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně. Na množství úrazů se podepsaly zejména zledovatělé chodníky, na kterých lidé hodně padali. Desítky si jich tak zlomily zápěstí.
„V sobotu k nám přišlo přes 70 lidí, v neděli byla situace podobná. Čtyřem pacientům jsme museli operovat zlomené krčky,“ řekl lékař traumatologie Petr Menšík.
Na velké mrazy doplatili dva lidé. „Jen ambulantní ošetření si vyžádala menší omrzlina lyžaře. Další pacient musel být hospitalizován na ARO,“ doplnil Menšík.
Naopak počet infarktů se v souvislosti s mrazivým počasím nezvýšil a nevybočuje z průměru, který je jeden až dva infarkty za den. „Lidé se v tak velkých mrazech zdržují víc doma, což je dobře hlavně pro kardiaky,“ sdělil vedoucí lékař invazivní a intervenční kardiologie Zdeněk Coufal.


23.1.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB


Lékárna Krajské nemocnice T. Bati zavádí od 10. ledna lékárenskou pohotovost

Lékárenskou pohotovost zavádí od 10. ledna lékárna Krajské nemocnice T. Bati a.s. ve Zlíně. Znamená to rozšíření doby, v níž si mohou pacienti v lékárně vyzvedávat léky. Dosud bylo možné jít si sem pro léky jen ve všední dny od 7 do 17 hodin.
„Nově budeme navíc ve všední dny sloužit lékárenskou pohotovost od 17 do 22 hodin. O sobotách, nedělích a svátcích bude pohotovost v lékárně od 8 do 20 hodin. Sloužit bude vždy jeden lékárník. Na lékárně umístíme zvonek a když půjdou lidé z pohotovosti, zazvoní a vydáme jim léky na recept i ty, které lze koupit bez receptu,“ informovala vedoucí lékárny krajské nemocnice Stanislava Šprenclová.
Cílem pohotovostní služby je vyjít vstříc pacientům a nemocným lidem. „Nebudou muset hledat lékárnu ve městě. Lékařská služba první pomoci pro dospělé i děti včetně stomatologické přešla totiž od letošního ledna na naši nemocnici, takže lidé budou mít možnost obstarat si léky v jednom místě,“ dodala Šprenclová.


4.1.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí


První miminko narozené letos ve zlínské porodnici dostalo plyšového medvěda

Velkého plyšového ledního medvěda a pět tisíc korun dostala dnes v porodnici Krajské nemocnice T. Bati a.s. ve Zlíně Karolína Kučerová od zlínského primátora Tomáše Úlehly. Karolína je totiž prvním miminkem, které se tu letos narodilo. Na svět přišla 1. ledna ve 13.09 hodin. Její mamince Janě předal primátor velkou kytici, stejně jako ředitel nemocnice Pavel Calábek. Přivítat první zlínské novorozeně přišel také krajský zdravotní rada Jaroslav Lux a krajský radní Bronislav Fuksa.
„Jsem rád, že Zlín má svoji novoroční princeznu. Přeji vám, abyste z ní měla jenom radost,“ řekl primátor šťastné mamince a dodal: “Bílého ledního medvěda jsem vybral, protože patří k zimě.“
Hlavně zdraví a štěstí popřál malé Karolínce ředitel nemocnice a pochválil její rodiče: „Vybrali jste si pro miminko krásné jméno.“
Zatímco „novoroční princezna“ spokojeně ležela v maminčině náručí, ta byla překvapená množstvím gratulantů a novinářů, kterým však ochotně odpovídala na otázky. „Doma mám ještě dvě dcery, Michaelu a Danielu. Když jsme s manželem Petrem plánovali další dítě, chtěli jsme kluka. Ale teď je to jedno. Dcery se na miminko strašně těšily a jsou rády, že je to zase holka,“ prozradila šestatřicetiletá podnikatelka ze Zlína.
Karolína přišla na svět císařským řezem a po narození vážila 3070 g a měřila 46 cm.
Loni byl prvním miminkem narozeným ve zlínské porodnici Dominik Dosoudil ze Zlína, který se narodil deset minut po půlnoci. Současně byl také prvním dítětem, které se v roce 2005 narodilo ve Zlínském kraji.


3.1.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí


Rekonstrukce zlínské porodnice zlepšila podmínky pro rodičky i lékaře

Lepších podmínek se po rekonstrukci ventilace dočkal zdravotní personál a zejména nastávající maminky v porodnici Krajské nemocnice T. Bati, a.s. ve Zlíně. Nová ventilace nyní zajistí v zimě i v létě optimální teplotu v porodních pokojích, jež má být kolem 24 až 25 stupňů Celsia. „Klimatizace je výborná a velice ji oceňujeme také na sále pro císařské řezy. Dřív jej nebylo možné v horkých letních dnech odvětrat a mnohdy jsme pracovali při 35 až 40 stupních Celsia. To bylo náročné nejen pro rodičky, ale i pro lékaře,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení František Zábranský.
Práce začaly loni 28. listopadu a skončily 12. prosince, tedy tři dny před původně plánovaným termínem. Po dobu 15 dní rodily ženy v náhradních prostorách. „Na porodní pokoje jsme upravili pokoje pro matky po porodu na novorozeneckém oddělení. Maminky, které musely porodit císařským řezem, jsme operovali v centrálních operačních sálech. Všechny náhradní prostory byly v budově porodnice,“ vysvětlila vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Věra Štěbrová.
Ještě před rekonstrukcí upozornila nemocnice prostřednictvím privátních lékařů-gynekologů a médií nastávající maminky z jiných bývalých okresů než zlínského, aby se obracely na spádové porodnice. „Rodičky situaci pochopily a porodnost u nás v době prací mírně klesla. Za 15 dní se tu narodilo při 78 porodech 83 dětí, z toho pětkrát dvojčata,“ sdělila Štěbrová a dodala, že ve 26 případech se jednalo o porod císařským řezem.
Současně s výměnou klimatizace jsou na třech porodních pokojích nově zabudovány vany, takže tento vyšší standard mají z celkem sedmi už čtyři pokoje.Vany slouží v první době porodní jako hydroterapie. Nastávající maminky se v nich uloží do teplé vody, která uvolňuje svalstvo. Kromě celkového uvolnění a relaxace rodičky se sníží také spotřeba vody, protože maminky jinak stály třeba půl hodiny pod tekoucí vodou ve sprše.
„Snažíme se stále zlepšovat nastávajícím maminkám prostředí a vany k tomu určitě hodně přispějí. Na každém porodním pokoji je vana v jiné barvě, v níž dolaďujeme celou místnost například záclonami. Máme tak pokoj laděný v modrých, růžových nebo oranžových barvách,“ doplnila Štěbrová.
Rekonstrukce klimatizace stála 4,2 miliónu korun a hradil ji Zlínský kraj. Nové vany pořídila porodnice z konta, na něž přispěli sponzoři. „Většinou jsou to vděční tatínkové. Lví podíl na výši ‚darového‘ konta má primátor města Zlína Tomáš Úlehla, který jako soukromá osoba daroval téměř 20 tisíc korun,“ prozradila Štěbrová. Zdůraznila, že novou ventilaci a vany by nebylo možné pořídit bez vstřícnosti a pomoci jak vedení nemocnice, tak krajského úřadu a sponzorů.


3.1.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí


O silvestrovské noci skončilo na úrazovce Krajské nemocnice T. Bati dvacet lidí

Kolem dvaceti lidí, což je zhruba stejně jako loni, ošetřili o silvestrovské noci lékaři traumatologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati, a.s., ve Zlíně. Asi 90 procent ošetřených bylo opilých, u dvou až tří měli lékaři podezření také na jiné látky než alkohol a jeden z nich se k tomu i přiznal. Jednoho intoxikovaného přijali na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
„Ošetřovali jsme hlavně řezné rány od skla a poranění po pádech. Měli jsme tu také pacienta s naštípnutým kotníkem a dalšího s naštípnutou rukou, ale žádné zranění si nevyžádalo hospitalizaci v nemocnici. Poranění způsobené v souvislosti s použitím pyrotechniky bylo jen jedno. Jednalo se o tržnou ránu a lehčí popáleniny dlaní,“ řekl Petr Menšík, lékař traumatologického oddělení, který měl na Silvestra službu.
Opilé podle něho tvořili zhruba půl na půl muži i ženy. „Mnozí dělali nepořádek v čekárně úrazovky. Asi dva nebo tři přivedla i odvedla policie. Opilec z Otrokovic dokonce rozkopal dveře, takže ho rovnou odvedli policisté,“ sdělil Menšík.

1.1.2006
Karla Havlíková
tisková mluvčí




Youtube Facebook Twitter Instagram LinkedIn