Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

ARCHIV TISKOVÝCH ZPRÁV

Antibiotický den upozorňuje na zdraví škodlivé časté užívání antibiotik

16.11.2011

Evropský antibiotický den, který připadá na 18. listopadu, má veřejnost upozornit na rizika spojená s nadměrným užíváním antibiotik. Častá léčba antibiotiky, a to hlavně v případech, kdy není třeba je nasadit, snižuje totiž jejich účinek a poškozuje i zdraví člověka.

„Antibiotika jsou určena k léčbě bakteriálních onemocnění. Ne proti chřipce nebo rýmě, což jsou onemocnění virová. A proti virům jsou antibiotika neúčinná. Když pak člověk potřebuje k vyléčení skutečně antibiotika, nezaberou,“ upozorňuje primářka oddělení lékařské mikrobiologie Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), ve Zlíně Nataša Bartoníková.
Antibiotika jsou pro léčbu bakteriálních infekcí používána více než 50 let.
Význam objevu antibiotik je podle ní obrovský. Prvním takovým lékem byl ve čtyřicátých letech 20. století penicilin. Do té doby byly různé infekce způsobené bakteriemi největší příčinou úmrtnosti. Postupně se objevovaly další přípravky – tetracyklin, chloramfenikol atd.
„Mluvilo se o zlaté éře antibiotik a díky nim se dokonce uvažovalo o vymizení bakteriálních onemocnění. Jenže antibiotika se začala užívat neuváženě a tím docházelo k antibiotické rezistenci. To znamená, že organismy, které způsobovaly bakteriální infekce, začaly být vůči antibiotikům imunní, antibiotické léky prostě přestaly zabírat. Dnes tedy musíme spíše upozorňovat na jejich nadužívání,“ vysvětlila primářka.   
Antibiotická rezistence, tedy odolnost infikujících organismů vůči antibiotikům, je jedním z vedlejších efektů chybného užívání antibiotik.
„Patří už několik let k významným celosvětovým problémům ve zdravotnictví. Bakterie byly na naší planetě mnohem dříve než lidé a zvířata a také déle budou, proto je důležité udělat vše, aby doba společného soužití byla co nejdelší. Proto by měla být antibiotická léčba omezena pouze na infekce, použité antibiotikum namířeno jen na původce onemocnění. Dávkování, interval podávání a délka léčby by měly být optimální a léčebný režim by měl pacientovi vyhovovat,“ zdůraznila primářka.
Náklady na antibiotickou léčbu tvoří významný podíl prostředků vynaložených ve zdravotnictví. Aplikace antibiotik bohužel není vždy racionální. Až v 50 % jsou antibiotika používána bez stanovené etiologické diagnosy, to znamená bez hledání příčin onemocnění. Nedodržování zásad antibiotické politiky vede k poškození pacienta, k narůstání odolnosti vůči antibiotikům, k šíření odolných organismů.
„To pak vede k používání antibiotik s širším spektrem účinku a tím dochází opět ke zvyšování finanční zátěže ve zdravotnictví. Znát rezistenci - odolnost k antibiotikům je základní podmínkou pro správnou volbu antibiotika při léčbě pacientů. Musíme vyvinout co největší úsilí, aby se nepříznivá situace ve vývoji rezistence snížila. Zodpovědné používání antibiotik zabraňuje vzniku a šíření odolných bakterií a tím napomáhá k zachování jejich účinnosti i pro další generace. Je to celospolečenský problém a musí být intenzivně řešen na lokálních úrovních i celosvětově,“ dodala primářka.


16.11.2011
Karla Havlíková
Tisková mluvčí KNTB



Youtube Facebook Twitter Instagram LinkedIn