Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

Strabologická a dětská ambulance

Strabologická a dětská ambulance

OČNÍ VADY U DĚTÍ

Oko může být:
1) krátkozraké (koriguje se minusovými dioptriemi)
2) dalekozraké (koriguje se plusovými dioptriemi)
3) s astigmatismem (koriguje se cylindrickými dioptriemi)

Pokud vznikne podezření, že dítě trpí oční vadou, je potřeba provést vyšetření, které vadu odhalí a v případě potřeby lékař předepíše brýle. Předepisování brýlí dětem má poněkud odlišná pravidla od dospělých. Občas je třeba skla v brýlích i opakovaně vyměnit, než najdeme ta, která dítěti nejlépe vyhovují.

U malých dětí bývají oči malé, a proto jsou většinou dalekozraké. Tato mírná, tzv. fyziologická dalekozrakost, nevyžaduje brýle. Růstem těla se zvětšují i oči a dalekozraká vada většinou postupně sama zmizí.
Malé děti mají veliký rozsah akomodace = rozsah ostření na různou vzdálenost. Tato schopnost poněkud komplikuje správné stanovení brýlí. Proto se musí před měřením dioptrií oči tzv. "rozkápnout" kapkami, které "vypojí" sval zodpovědný za akomodaci. Oční lékaři tento stav nazývají cykloplegie. Velmi malé nespolupracující děti se v případě potřeby vyšetří v celkové anestezii.

Oční vady mohou být u dětí kombinovány se šilháním. Je-li úhel sbíhavého šilhání větší při pohledu do blízka než do dálky, předepisuji u dětí školního věku půlené brýle – tzv. bifokální (E-line, Franklinovy brýle). V dolní polovině skel je většinou o 3 dioptrie více než do dálky, což sníží akomodační úsilí a zmenší tak úhel šilhání do blízka. Pokud je oční vada kombinovaná se šilháním, doporučujeme většinou předepsané brýle nosit celý den s výjimkou např. sportu. Nebylo prokázáno, že nošením brýlí se dioptrie zvyšují, jak se někdy lidé domnívají.
Pokud se však u dítěte jedná o nefyziologickou oční vadu, je vhodné věnovat předpisu správné korekce velkou pozornost, aby se zabránilo vzniku tupozrakosti.

 

TUPOZRAKOST (latinsky amblyopie)

je zhoršené vidění oka, jehož příčina je až v mozku. Je-li totiž z nějakého důvodu v prvních 6 letech života zhoršené vidění jednoho oka, nenaučí se mozek rozeznávat dostatečně detailně obraz z tohoto oka. I když se později zlepší stav tohoto horšího oka např. brýlemi, není již mozek schopen obraz detailně rozeznat a oko zůstane vidět hůře.
Příčin zhoršeného vidění, které mohou v dětství způsobit tupozrakost, může být mnoho – rozdíl dioptrií mezi očima, šilhání, astigmatismus, vrozený šedý zákal, zákal na rohovce, padající horní víčko, změny na sítnici, někdy však žádnou objektivní příčinu nenalezneme.
Stupeň zhoršení vidění může být různý. Dítě může vidět jen o řádek hůře, než okem zdravým, může však rozeznávat pouze větší předměty těsně před okem.

Cílem léčby tupozrakosti je pokud možno odstranit objektivní příčinu horšího vidění (předpisem brýlí, odstraněním šedého zákalu či padajícího víčka atd.) a posilovat vidění horšího oka. Proto musíme vyloučit vidění zdravého oka nejčastěji oklusorem (klapka na oko) a tím přinutit mozek horší oko procvičovat. Tato léčba je účinná pouze asi do 8 let věku (do té doby mozek "dozrává" a jsou schopny se tvořit nové mozkové spoje). Poté se její úspěšnost radikálně snižuje, a proto je třeba s léčbou tupozrakosti začít co nejdříve. Při léčbě tupozrakosti také pomáhají pleoptická cvičení prováděná ortoptickou sestrou.
 

ŠILHÁNÍ

a) ŠILHÁNÍ SBÍHAVÉ (latinsky strabismus convergens)

Je nejčastějším typem šilhání. Nejčastěji vzniká v dětství. Vyskytuje se u 3 ze 4 šilhavých dětí a je často spojeno s oční vadou zvanou dalekozrakost. U dětí v předškolním věku je nejčastější jeho akomodativní forma. To znamená, že je šilhání větší při zaostření zraku na blízký předmět při pohledu bez brýlí. Šilhání se zmenší či úplně zmizí při pohledu brýlemi se skly korigujícími oční vadu do blízka.
U dětí s akomodativním šilháním se předepisují do brýlí co nejvyšší dioptrie, s kterými dítě ještě dobře vidí, aby se kromě zlepšení vidění dosáhlo i zmenšení šilhání.
V léčbě sbíhavého šilhání předepisujeme jako první krok brýle. Pokud i při pohledu přes správné brýle do blízka dítě stále šilhá, je možno tzv. zbytkový úhel šilhání odstranit operací.
 


 

 

b) ŠILHÁNÍ ROZBÍHAVÉ (latinsky strabismus divergens)

Je méně časté než šilhání sbíhavé a je často spojeno s krátkozrakostí. Vzniká v různém věku - u předškoláků, někdy v pubertě, ale většinou až v dospělosti. Tupozrakost je přítomna jen výjimečně.
V léčbě rozbíhavého šilhání se předepisují brýle s co nejmenšími dioptriemi, se kterými dítě ještě dobře vidí. Někdy pomáhá v léčbě rozbíhavého šilhání ortoptické cvičení. V určitých případech je nejvhodnějším řešením operace.


 

c) ŠILHÁNÍ VÝŠKOVÉ (latinský název podle konkrétního typu šilhání)
 

Není příliš časté. Jde o širší skupinu zahrnující více typů šilhání, kdy vzniká při pohledu vpřed či na určitou stranu výšková úchylka jednoho oka - jedno oko je buď výše nebo níže než druhé. Většinou je spojeno se sbíhavým šilháním. Nejčastější typy jsou hyperfunkce dolního šikmého svalu (oko ve vnitřním koutku "vyskočí" nahoru") a disociované vertikální deviace (zkratka DVD), někdy je i stálá výšková úchylka neměnící se v různých pohledových směrech.
V léčbě výškového šilhání někdy pomáhají brýle s prizmaty, jindy pomáhá operace.

PARALYTICKÉ ŠILHÁNÍ
Vzniká při poruše funkce jednoho či několika z nervů, které inervují okohybné svaly. Protilehlý sval, který zůstal funkční, "přetáhne" oko na svou stranu, vzniká sbíhavé či rozbíhavé, případně i výškový typ šilhání. Na rozdíl od neparalytického typu šilhání má oko porušenou pohyblivost ve směru postiženého svalu či svalů.
Paralytické šilhání může být buď vrozené nebo může vzniknout na podkladě nějaké poruchy - cukrovky, mozkové mrtvice, nádoru… Při vzniku šilhání v dospělosti někdy šilhání odezní samo během několika měsíců, proto se s léčbou většinou čeká aspoň 6 měsíců.

Při léčbě tohoto typu šilhání při menších velikostech šilhání někdy pomohou jen brýle s prismaty. V určitých případech můžeme oči narovnat operací, při které se posunou funkční svaly, aby částečně převzaly funkci nefunkčního svalu. Plná pohyblivost oka se sice neobnoví, operací se snažíme oči dostat do rovnoběžného postavení aspoň při pohledu vpřed. 

 

ŠILHÁNÍ PŘI ONEMOCNĚNÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
Při tzv. endokrinní orbitopatii může dojít k rozšíření a omezení funkčnosti okohybných svalů, jedná se o typ paralytického šilhání. Vznikají různé typy šilhání (sbíhavé či rozbíhané většinou kombinované s výškovou úchylkou), pacienti mívají nepříjemné dvojité vidění. Šilhání bývá zpočátku měnlivé, v této fázi se nedá léčit.
Po ustálení úchylky mohou někdy pomoci brýle s prismaty, případně se oči operují. U tohoto typu šilhání je zvláště výhodné použití nastavitelných stehů, protože nefungují propočty, podle kterých se jinak operace dávkují.
 

 

OPERACE ŠILHÁNÍ

Operace u dětí probíhá v celkové anestezii a spočívá v posunutí úponu či zkrácení okohybných svalů. Provádí se většinou na 2 svalech na jednom či obou očích. Doba hospitalizace je až na výjimky okolo 3 dnů. U dětí do 6 let hradí zdravotní pojišťovna i hospitalizaci rodiče.
Pro dobrý výsledek je důležité následné ortoptické cvičení, aby se nastavila a udržela správná koordinace očních svalů. I po operaci šilhání musí dítě s oční vadou nosit brýle.
Přestože účinnost operace je vysoká, někdy nestačí jedna operace a za několik měsíců až roků je vhodné dokorigování šilhání další.

 

ŠILHÁNÍ U DOSPĚLÝCH

Dospělí mohou mít všechny typy šilhání jako děti - sbíhavé, rozbíhavé i výškové. Šilhání vzniknout v dětství nebo až v dospělosti. V dospělosti vzniká spíše tzv. "paralytické šilhání", když některý z očních svalů ochrne. Všechny typy šilhání se mohou v určitých případech operovat.
Na rozdíl od dětí je ale třeba vzít v úvahu i to, zda po operaci nehrozí dvojité vidění, toto riziko je však malé. Situace po operaci se dá nasimulovat testem, při kterém se oči "narovnají" předsazením prizmat. Pacient si sám může zvážit, jestli má dvojité vidění a zda je mu nepříjemné.

 V určitých případech používáme techniku operace s NASTAVITELNÝM STEHEM (ADJUSTABLE SUTURE), nejčastěji při velkém šilhání, při reoperacích, stálém výškovém šilhání a jiných komplikovaných případů. Během operace posuneme svaly potřebným směrem, ale nepřišijeme je ke skléře napevno, ale přichytíme je stehem, který můžeme rozvázat, a konce tohoto stehu vylepíme k víčku.



Následující den po operaci, když je pacient při vědomí a může spolupracovat, po znecitlivění oka kapkami buď uzlík utáhneme a tím zafixujeme postavení očí (když je postavení očí dobré), nebo uzlík rozvážeme a postavení očí upravíme do optimální pozice.
V České republice jsme jedním z mála pracovišť, které tuto metodu rutinně používá.
 

Rozbíhavé a výškové šilhání dospělého pacienta:


Po operaci se dvěma nastavitelnými stehy - na pravém oku jsme použili nastavitelné stehy k úpravě výškové úchylky a na levém rozbíhavého šilhání:


Stav několik měsíců po operaci



NYSTAGMUS

Nystagmus je kmitání očí, které je nejčastěji vrozené. Toto kmitání zhoršuje vidění. Bohužel neexistuje účinná léčba nystagmu.
Někteří lidé s nystagmem, u kterých se kmitání zmenšuje při pohledu jedním směrem, hlavu natáčí na stranu (tzv. kompenzační postavení hlavy), aby kmitání bylo co nejmenší. Lidem s tímto typem nystagmu však můžeme pomoci operací, při které oči posuneme tak, aby kmitání bylo malé i bez natáčení hlavy - tzv. operací kompenzačního postavení nystagmu.


ŠEDÝ ZÁKAL U DĚTÍ

Šedý zákal je většinou nemocí starších lidí. Výjimečně se však může objevit i v dětském věku nebo se s ním může dítě i narodit. V České republice jsou oči všech narozených dětí vyšetřovány tak, aby byl vrozený šedý zákal objeven. Tato vyšetření, tzv. screening vrozeného šedého zákalu, provádějí lékaři novorozeneckého oddělení. Ovlivňuje-li šedý zákal výrazněji vidění, je třeba ho odstranit operací. Tato operace se v případě potřeby provádí i v prvních měsících života dítěte, aby nevznikla tupozrakost. Operace se u dětí provádí v celkové anestezii. Během operace se odstraní zkalená čočka a do oka se implantuje umělá nitrooční čočka. Dříve se umělé nitrooční čočky malým dětem neimplantovaly. Bylo však prokázáno, že je to chybný postup. Naše pracoviště bylo jedním z prvních v ČR, které zavedlo implantace umělých nitroočních čoček i u nejmenších dětí.


ORTOPTICKÉ A PLEOPTICKĚ CVIČENÍ

Provádí vyškolená ortoptická sestra ambulantně na základě objednání. Je důležitou součástí léčby šilhání a tupozrakosti u dětí, zvláště vhodné je po operaci.
Cvičení se provádí 1 - 2 x týdně, trvá 45 min.
Pleoptické cvičení (léčba tupozrakosti) prováděné sestrou je účinné, pokud se provádí co nejdříve a co nejintenzivněji (běžně od 3 do 8 let věku).
Ortoptické cvičení (léčba šilhání) mnohdy zmenší velikost šilhání natolik, že není nutná operace.
 

Ordinační dny

Pondělí, Úterý, Čtvrtek


Lékaři:

MUDr. Dugová Erika
MUDr. Hejná Jana
 

ortoptická sestra Lenka Kráčalová - vyšetřování během ordinačních hodin lékařů, cvičení po domluvě 


Objednání na tel.: 577 552 965 nebo 577 552 977



MUDr. Dugová Erika

 
Youtube Facebook Twitter Instagram LinkedIn