Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací
Souhlasím

Specializace oddělení - ORL

Specializace oddělení - ORL

Co se týká šíře spektra a počtu prováděných operací, je ORL oddělení KNTB vedoucí v rámci Zlínského kraje. V některých oblastech ORL operativy však naše výsledky snesou srovnání i s klinickými pracovišti a v celorepublikovém měřítku. Týká se to zejména ušní mikrochirurgie a rhinochirurgie - chirurgie nosu a vedlejších dutin nosních.

Ušní mikrochirurgie (otochirurgie) se v zásadě dělí na dvě velké skupiny chirurgických zákroků:
  • sanační výkony pro chronický středoušní zánět
  • rekonstrukční výkony pro korekci nedoslýchavo

Anatomicky se ucho člení na zevní ucho (boltec, zevní zvukovod), střední ucho a vnitřní ucho, ve kterém je uložen vlastní sluchový orgán v tzv. hlemýždi. Otochirurgie se zabývá převážně chirurgií středního ucha. To začíná bubínkem, který odděluje zevní zvukovod od středoušní dutiny. S bubínkem je spojen řetěz tří sluchových kůstek – kladívka, kovadlinky a třmínku. Jedná se o nejmenší kosti v lidském těle o velikosti pouhých několika milimetrů, všechny otochirurgické zákroky se proto provádějí pod kontrolou operačního mikroskopu speciálním mikrochirugickým instrumentáriem. Klíčovou pro správnou funkci středouší jsou příznivé tlakové poměry ve středoušní dutině. Ty jsou zajištěny Eustachovou trubicí, umožňující vyrovnávání atmosférického tlaku s tlakem ve středoušní dutině přes nosohltan a nosní dutinu.

Fyziologie sluchového analyzátoru je velmi složitá. Zjednodušeně ji můžeme popsat tak, že zvukové vlnění po průchodu zevním zvukovodem rozkmitá bubínek, tyto mikrovibrace se přenášejí na řetěz sluchových kůstek, který končí ploténkou třmínku na blance oválného okénka. Oválné okénko představuje komunikační bod mezi středním a vnitřním uchem. Kmitání řetězu kůstek uvede přes oválné okénko do pohybu tekutiny vnitřního ucha, což aktivuje sluchové buňky a vytvořený elektrochemický potenciál je převáděn sluchovým nervem přes mozkový kmen do sluchových center v mozkové kůře.


Cílem sanačních výkonů je eliminace všech typů chronického středoušního zánětu. Rozsah těchto výkonů je určen rozsahem zánětu či jeho následků. Postižen může být bubínek, středouší, attikus (oblast, kde jsou uloženy sluchové kůstky), antrum (vchod do mastoidální dutiny) i mastoidální dutina, eventuálně současně několik či všechny tyto anatomické lokality. Sanace by měla být radikální, ale zároveň, pokud je to možné, by měla umožnit následnou rekonstrukci převodního aparátu ve středouší, to znamená zachovat či zlepšit sluch. V naprosté většině případů provádíme tzv. otevřenou sanační techniku, při které se v nezbytném rozsahu odstraňuje část zadní stěny zevního zvukovodu.

Tento defekt však při následném rekonstrukčním výkonu nahrazujeme chrupavčitým štěpem, což umožní ve většině případů úspěšné obnovení převodního aparátu středouší. V případě, že jsou zánětem postiženy i středoušní kůstky – nejčastěji dlouhé raménko kovadlinky a/nebo suprastruktury třmínku – používáme k jejich náhradě vysoce kvalitních titanových implantátů německých firem Kurz a Spiggle&Theis. Tyto protézky v ceně kolem 6500 Kč jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami.
Rekonstrukční fáze ve většině případů bezprostředně navazuje na sanaci, to znamená, že sanace i obnovení převodního systému (sluchu) je provedeno při jediné celkové anestesii. Pokud je však sanován nejzávažnější středoušní zánět – chronický zánět s cholesteatomem, je třeba počítat s nejméně jednou další, plánovanou, kontrolní operací („second-look“), při které je nutno v narkóze zkontrolovat radikalitu předchozí sanace. Tyto plánované revizní výkony se provádějí obvykle s odstupem 12-18 měsíců po primooperaci

Zvláštním případem rekonstrukčních výkonů je chirurgie otosklerózy. Tato nemoc postihuje nejčastěji oválné okénko, ve kterém se z nejasných příčin tvoří kost, což znehybňuje ploténku třmínku a tím celý řetěz středoušních kůstek. Z toho během let vyplyne někdy i velmi těžká, postupná porucha sluchu. Velmi často se setkáváme s tím, že pacientům s tímto onemocněním je doporučováno sluchadlo. Tato situace je však chirurgicky velmi úspěšně řešitelná tak, že namísto nefunkčního třmínku se k dlouhému raménku kovadlinky připevní implantát, obvykle opět titanový, jehož konec je poté umístěn do připraveného otvoru v ploténce třmínku. Nožka implantátu působí v tomto otvoru jako píst, který rozechvívá tekutinu vnitřního ucha jako v případě zdravého ucha. Pro laickou představu o těchto vysoce specializovaných výkonech, extrémně náročných na manuální zručnost operatéra, je možno zmínit např. průměr tohoto „pístu“, který je 0,4 milimetru.

Chirurgie nosu a vedlejších dutin nosních  (VDN)

Atomicky se nos dělí na zevní nos a dutinu nosní, což je párová dutina, kterou rozděluje nosní přepážka. V rámci obličejového skeletu rozlišujeme čtyři páry vedlejších nosních dutin (dutiny čelistní, čelní, klínové a systém čichového labyrintu-ethmoidů), které vyúsťují do dutiny nosní.  Z fyziologického hlediska má správná ventilace nosem zcela zásadní význam z důvodu zvlhčování, oteplování vzduchu, v neposlední řadě může mít nosní obstrukce (nemožnost nebo omezení nosní průchodnosti) vliv na chrápání a klidný spánek.   




Rhinochirurgii
můžeme v zásadě rozdělit do tří větších skupin operačních výkonů:

Funkční endonasální chirurgii (FESS – functional endoscopic sinus surgery) využívající k operaci
endoskopy (optiky) a speciálního instrumentaria, současně se zvětšením obrazu endokamerou na obrazovku. Tento typ operace se uplatňuje zejména při výkonech na VDN, nosní přepážce, při operaci pro neprůchodnost slzných cest, při cíleném stavění krvácení z nosu či při endoskopickém odstranění zbytnělé nosní mandle. Ve spolupráci s neurochirurgy provádíme i operace na bázi lební - odstraňování adenomů hypofýzy endoskopickým přístupem.
Výhodou této metody je, že se operuje v nosní dutině, bez nutnosti kožních řezů v obličeji a tedy bez následných kosmetických defektů.

K indikacím patří především chronické a opakované záněty VDN (sinusitidy), nosní neprůchodnost a ztráta čichu při polypose, chronické bolesti hlavy při nálezu cyst ve VDN, neprůchodnost slzných cest. K odstranění patologických tkání z dutiny nosní a VDN máme k dispozici jak klasické instrumentárium, tak moderní mikrodebridor (shaver), který umožňuje šetrnou a bezpečnou operativu i za ztížených lokálních podmínek, daných např. masivní nosní polypózou, kdy se můžeme setkat se setřením důležitých orientačních bodů a větším krvácením.
Principem těchto operací je dosažení pokud možno normálních, fyziologických poměrů v dutině nosní a VDN. Rozšiřují se při nich přirozené vývody VDN k zajištění dobré ventilace dutin, odstraňuje se patologická tkáň z dutiny nosní i VDN s cílem obnovení nosní průchodnosti, a v některých případech rovněž i čichu. Odstraňuje se pouze nenávratně poškozená sliznice dutiny nosní a VDN, za kterou jsou považovány polypy a cysty. Za klíčovou oblast v patologii VDN je považován labyrint čichových sklepů, který má vztah ke všem VDN a vzhledem k tomu, že bývá velmi často postižen chronickým zánětem či polypy, jednotlivé dutinky labyrintu se při výkonu odstraňují a vytváří se široká dutina, která je dobře přehledná pro pozdější ambulantní endoskopické kontroly.


- operace nosní přepážky (septoplastika)

Operace nosní přepážky je prováděna se zřetelem k zachování základních anatomických struktur, které jsou nezbytné z dlouhodobého hlediska k uchování ventilačních parametrů i zevních kosmetických hledisek.
Pooperační hojení je usnadněno použitím tzv. splintů z měkkého silikonu (intranasálních dlah), které umožňují správnou fixaci nosní přepážky v žádané poloze. Splinty se vkládají do nosu na závěr operace a odstraňují se za 10-14 dnů po výkonu. Pacienti jejich přítomnost v dutině nosní ve většině případů ani necítí.
Jedinou větší nepříjemností po tomto typu výkonů je nutnost mít v prvních dvou pooperačních dnech zcela zatamponovaný (ucpaný) nos, v případech výkonů na zevním nose je pak někdy nutné použít i zevních dlah, většinou ovšem již moderních plastových, nikoli klasických těžkých sádrových.
Po odstranění nosní tamponády 2. pooperační den pacienti většinou odcházejí brzy domů, celková doba hospitalizace se pohybuje mezi 5-7 dny.


Chirurgická léčba chrápání

Chrápání jako zvukový fenomén je vždy nepříjemný z hlediska psychosociálního (rozpad vztahů partnerů, „oddělené ložnice“), ale v některých případech může být příznakem závažného onemocnění, zvaného syndrom spánkové apnoe (SAS), s důsledky na samotné zdraví pacientů.
Tato nemoc je charakterizována občasnými zástavami dechu ve spánku, trvajícími i desítky sekund. Tím dochází ke snížení sycení krve kyslíkem, z kterého plyne pocit únavy po spánku, mikrospánky během dne. Zvýšená srdeční námaha i v době odpočinku (spánku) vede k rozvoji srdečních chorob a hypertenze (zvýšeného krevního tlaku).
Pacienti jsou v naší ambulanci řádně vyšetřeni ke zjištění možné příčiny chrápání. I v případě zřetelné příčiny chrápání jsou následně odesláni k vyšetření somnografem (přístroj snímajícím dechové pohyby během spánku, sycení krve kyslíkem a oxidem uhličitým, v neposlední řadě také samotné zvukové fenomeny) ve spánkové laboratoři plicního oddělení KNTB.

Podle  výsledku tohoto vyšetření se rozhoduje buď o konzervativním nebo o chirurgickém postupu. Ve druhém případě pacienta objednáváme k samotné operaci – plastickému zákroku v oblasti hltanové branky, kořene jazyka či nosu. Somnografické vyšetření nám dává možnost jednak zjistit eventuální SAS, ale také objektivizovat výsledek našeho zákroku srovnáním nálezu před a po operaci.

K dispozici máme běžnou operativu klasickými nástroji, ale v posledních měsících již i miniinvazivní radiofrekvenčně indukovanou termoterapii s pomocí přístroje CELON firmy Olympus. Tento přístroj umožňuje docílit stejných výsledků jako klasická chirurgie, ale s výrazně menším nepohodlím pro naše pacienty – operace pomocí CELONu jsou výrazně méně bolestivé a vyžadují podstatně kratší dobu léčení, je dokonce většinou možné provádět je i ambulantně.
CELON navíc umožňuje provádět i zmenšení objemu kořene jazyka či krčních mandlí bez nutnosti „krvavého“ zákroku.


PLASTICKÉ OPERACE UŠNÍCH BOLTCŮ

Provádíme je rutinně u dětí i dospělých, nejčastěji pro apostázu (odstávání). U dětí ji indikujeme nejčastěji v předškolním věku (do 10 let věku výkon hradí zdravotní pojišťovny). Plastiku boltců provádíme modelací chrupavky, což zaručuje její trvalý efekt. Objednávání k výše uvedeným operacím se provádí v rámci rhinologické ambulance (ordinační hodiny a kontakt viz výše). Zde mají pacienti také možnost konzultovat potíže "nosního" charakteru, potíže s chrápáním a pokud nejsou k operaci zcela rozhodnuti, i možnosti a průběh eventuálních korektivních estetických výkonů na zevním nose či ušních boltcích.


Napište nám své připomínky, náměty, názory. 

S dotazy týkajícími se Vašeho zdraví se obracejte telefonicky přes odkaz Kontakty nebo Ambulance konkrétního oddělení.

   

Pro odeslání dotazu vyplňte prosím následující kód:
Captcha
Položky označené (*) jsou povinné.