KNTB jako první v ČR využívá bezdrátový přenos EKG z terénu na mobil kardiologa
Lékaři kardiovaskulárního centra Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), ve Zlíně zahájili od letošního ledna jedinečnou formu spolupráce s kolegy ze Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje (ZZS ZK). Spočívá v bezdrátovém přenosu EKG pořízeném v terénu posádkou záchranky přímo na mobil intervenčních kardiologů. Ti tak mohou bez zbytečného odkladu svolat celý intervenční tým na zákrokový sál a být připraveni na příjezd nemocného s akutním infarktem. Tento způsob je první svého druhu v České republice.
„Zkracuje se tak doba, po kterou je srdce nemocného ohroženo akutním nedokrvením a v důsledku toho se také snižuje rozsah eventuálních nezvratných změn na srdci. Na druhé straně můžeme tímto způsobem odhalit jinou příčinu pacientových potíží, například definovat poruchu srdečního rytmu, a doporučit specifickou léčbu v nejbližší koronární jednotce. Pak nemusejí čtyři členové akutního kardiotýmu vyjíždět z domu na sál do naší nemocnice,“ řekl vedoucí lékař kardiocentra KNTB Zdeněk Coufal.
Jak bezdrátový přenos EKG do mobilu funguje? Všechny vozy ZZS ZK jsou vybaveny jednotným typem EKG přístroje kombinovaného s defibrilátorem. EGK přístroje ve vozech záchranky umožňují po GSM síti bezdrátový přenos pořízeného záznamu na dispečink ZZS. Odsud jej může dispečerka stiskem klávesy odeslat na specifickou e-mailovou adresu.
„EKG křivka se tak během několika sekund objeví ve formě e-mailu na chytrém mobilu s vysokým rozlišením displeje jak indikujícímu intervenčnímu kardiologovi, tak i jeho kolegům, kteří právě nejsou ve službě ‚na telefonu‘. Indikující lékař se může okamžitě rozhodovat stejně, jako by u nemocného stál sám,“ vysvětlil Coufal.
Dosud byl nález v případě podezření na infarkt konzultován prostřednictvím mobilního telefonu s intervenčním kardiologem (který sloužil „na telefonu“), a to slovním popsáním nálezu. „V případě jednoznačného zjištěného infarktu myokardu není důvod změny složitě popisovat a na základě výzvy indikující lékař svolává intervenční tým. Jinak je tomu v atypických případech, protože slovní popis není schopen postihnout všechny detaily EKG křivky. Rozhodování, kam nemocného přivézt, zda do kardiocentra nebo na nejbližší koronární jednotku, bývala mnohdy těžká. Stávalo se, že nemocní s podezřením na srdeční příhodu zbytečně cestovali po Zlínském kraji v houkající sanitce. To s novým způsobem komunikace odpadá,“ popsal Coufal.
Zdůraznil, že již během prvního měsíce, který byl rekordním co do počtu akutních případů, se systém ukázal jako plně funkční. Osvědčil se i v několika případech, kdy se nejednalo o infarkt, ale o arytmii. Ta mohla být na základě konzultace řešena ve spádové nemocnici, v jednom případě byla vyřešena na základě doporučení kardiologa přímo posádkou vozu ZZS.
Možnosti přenosu EKG jsou podle Coufala různé. Na některých pracovištích se stále ještě používá komplikovaný způsob – natočení EKG křivky na běžný papír a poté odeslání faxem na kardiologické pracoviště. Novější přístroje umějí natočenou křivku odeslat přímo do faxu nebo počítače vybaveného speciálním softwarem pro dekódování křivky a její rekonstrukci. Bohužel ne vždy je indikující intervenční kardiolog, který musí být připraven k rozhodování 24 hodin denně, v dosahu faxu nebo počítače.
„Náš způsob, který je první svého druhu v České republice, spočívá právě v přenosu do e-mailu zaslaného do mobilů indikujících intervenčních kardiologů. Lékař tak může být v práci, doma, v obchodě, na zahradě nebo kdekoliv v dostupném perimetru a může tak na svém mobilním telefonu – přenosném počítači vidět veškerá i grafická data o konzultovaném pacientovi,“ chválí novinku Coufal.
V kardiocentu KNTB se v příslužbě střídají čtyři lékaři s licencí z intervenční kardiologie. Potřebné vybavení „chytrými“ telefony zajistila KNTB jedním přístrojem z vlastních zdrojů, další tři přístroje byly získány jako sponzorský dar.
7.2.2012
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB
Rekordní počet infarktů: v lednu zasahovali lékaři KNTB u 36 akutních infarktů
Lékaři kardiovaskulárního centra ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati, a. s. (KNTB), zasahovali v lednu letošního roku u rekordního počtu 36 akutních srdečních infarktů. To znamená řešených okamžitou intervencí na uzavřené koronární tepně do 12 hodin od vzniku infarktu. Uvedený počet o více než 30 % převyšuje běžný měsíční průměr. Pro srovnání – v lednu minulého roku se jednalo o 20 případů.
„K letošnímu vysokému číslu intervenovaných infarktů je třeba připočítat dalších 13 akutních diagnostických výkonů u akutních koronárních příhod, kdy nález byl buď indikací k neodkladné operaci – by-passu, nebo nebylo možné jej vůbec nijak řešit,“ sdělil vedoucí lékař kardiocentra Zdeněk Coufal. Dodal, že z celkového počtu 49 akutních případů jich 31 připadlo na mimopracovní dobu. To znamená, že dva lékaři a dvě specializované sestry, kteří jsou v pohotovosti na telefonu, se museli v nejkratší době dostavit do nemocnice k provedení zákroku.
Rekordní počet infarktů podle Coufala neznamená, že by se zdravotní stav obyvatel Zlínského kraje zhoršoval. „Předpokládáme, že se spíše jedná o časové nahromadění do prvního měsíce roku, kdy se projeví stres přicházející s novým rokem, se změnami ve společenském životě, v ekonomice, v zaměstnání. Kdybychom zaznamenali extrémní výkyvy počasí, mohli bychom přičítat vliv také jim. Ale k takovým změnám letos v lednu nedošlo,“ řekl kardiolog.
Lze však také předpokládat, že celkový počet infarktů nepřekračuje běžný výskyt, jen došlo k posunu v časnosti zjištění a zásahu. „Dříve jsme se mnohem více setkávali s tzv. přechozenými infarkty, kdy postižení nezavolali včas lékaře a infarkt byl diagnostikován pozdě. Pozdě ve smyslu možného zákroku vedoucího k obnovení krevního průtoku koronární tepnou a záchraně ohroženého srdečního svalu. Dnes těchto lidí ubývá, a to je dobře. Znamená to sice větší zátěž pro lékaře a sestry kardiovaskulárního centra, ale také více zachráněných lidí kolem nás. Ti se tak mohou v drtivé většině vrátit zpět do plnohodnotného života,“ vysvětlil Coufal.
Podle něho je systém zdravotní péče o akutní srdeční příhody v ČR velmi dobře propracován. „Bez nadsázky se dá říci, že je jeden z nejlepších na světě. Vždyť i uznávané kapacity v oboru kardiologie ze zámoří přiznávají, že když už dostat infarkt, tak nejlépe v České republice. Zůstává tak už jen nikdy nekončící úloha osvětové práce, aby lidé s příznaky srdečního infarktu nečekali drahocenné hodiny, ale volali lékaře, nejlépe záchrannou službu,“ doporučuje Coufal.
Vozidla záchranné služby jsou plně vybavena koronárními jednotkami a jejich posádky jsou perfektně erudovány v diagnostice náhlých srdečních příhod. „Vědí, co v takovém případě dělat. Zavolání v případě, že má člověk bolest na hrudi neustupující do 10 – 15 minut, rozhodně není zneužitím této služby, na rozdíl třeba od podvrtnutého kotníku,“ dodal Coufal.
3.2.2012
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB
Zlínská krajská nemocnice obhájila statut Kardiovaskulárního centra pro dospělé
Zlínská Krajská nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), obhájila statut Kardiovaskulárního centra pro dospělé. Rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ČR, jež obdržela na konci letošního ledna, zároveň platnost statutu prodlužuje pro následující tříleté období, a to do 31.12.2014. Kardiovaskulární centrum pro dospělé (KVC) bylo ustaveno v lednu 2010 a dostalo osvědčení na dva roky.
„S podmínkou, že doplníme potřebné přístrojové a personální vybavení, zabezpečíme potřebné prostory a úpravy organizačního členění,“ připomněl ředitel KNTB Bohuslav Škubal. „V prosinci 2011 se uskutečnil audit Ministerstva zdravotnictví ČR s výsledkem, že naše centrum je plně funkční a schopné poskytovat kardiovaskulární péči v plném rozsahu odpovídajícímu svému typu. To znamená bez kardiochirurgie. Právě na základě tohoto auditu jsme obdrželi osvědčení do konce roku 2014,“ dodal ředitel.
Nejdůležitější fáze, stavební úpravy a přístrojové dovybavení, se uskutečnily na přelomu let 2010 a 2011. Nově vybavené sály byly slavnostně otevřeny v květnu 2011.
„Přístroje v hodnotě téměř 60 milionů korun byly okamžitě plně vytíženy a začaly sloužit pacientům Zlínského kraje. O vytíženosti svědčí především čísla. Za rok 2011 podstoupilo 2053 nemocných invazivní vyšetření koronárních tepen vyživujících srdeční sval, tzv. koronarografii. Přitom celého potenciálu nového pracoviště KVC jsme mohli využívat až ve druhé polovině roku,“ řekl přednosta interní kliniky KNTB Jiří Latta.
A počty vyšetřených stále rostou. „V lednu letošního roku podstoupilo toto vyšetření o 20 procent více nemocných, než byl průměrný měsíční počet z loňského roku. Naše pracoviště je schopné ošetřit ještě větší počet pacientů. Limitujícím faktorem se však stává lůžková kapacita kardiologického oddělení interní kliniky. Řešení vidíme ve zřízení tzv. stacionáře, kde by našla zázemí část vyšetřovaných nemocných. Ti by se po určité době pozorování po provedeném zákroku vrátili domů a nemuseli by být vůbec hospitalizováni,“ sdělil vedoucí lékař kardiovaskulárního centra Zdeněk Coufal.
Podobně jako v intervenční kardiologii se dovybavení KVC projevilo v dalších segmentech kardiovaskulární péče. Došlo k dramatickému nárůstu intervenčních (tzn. bez operace) zákroků na periferních tepnách, především tepnách dolních končetin. „Dá se říci, že kapacita tohoto pracoviště je dnes taková, že je schopna dohnat léta neoprávněně diskriminovanou oblast péče o zdraví obyvatel našeho kraje. Bohužel se stále ještě hojně setkáváme s důsledky neřešeného postižení cév dolních končetin na chirurgických pracovištích. Místo toho bychom raději pomohli nemocným, dokud změny na tepnách nohou nedosáhly ještě nevratných změn. Možnosti máme nyní v KVC otevřené,“ doplnil Coufal.
Také třetí segment KVC, oblast diagnostiky a léčby poruch srdečního rytmu (arytmologie), zaznamenal podle Coufala výrazný pokrok. „Zvýšil se počet implantovaných kardiostimulátorů. Pozitivně se změnilo spektrum implantovaných přístrojů,“ uvedl s tím, že se také zlepšily možnosti invazivního vyšetřování poruch srdečního rytmu.
„Bohužel naše snahy zahájit léčebné zákroky u některých typů těchto arytmií, tzv. radiofrekvenční ablace, zůstávají nenaplněny. Tyto zákroky patří do spektra léčebných metod poskytovaných právě v KVC a my jsme schopni je dělat. Nejsou však dořešeny úhrady ze strany zdravotních pojišťoven. Totéž se týká implantací tzv. defibrilátorů, speciálních kardiostimulátorů, které jsou schopny řešit některé závažné těžké jinak neléčitelné život ohrožující arytmie. Pacienti našeho kraje tak musejí cestovat do vzdálenějších center,“ vysvětlil Coufal.
O úhradách zmiňovaných výkonů vedení KNTB s pojišťovnami stále jedná. „Věříme, že obhájení statutu KVC bude významným argumentem při jednání s nimi a že brzy dojde v oblasti léčby kardiovaskulárních nemocí ke snížení dosavadní určité diskriminace obyvatel Zlínského kraje,“ dodal ředitel KNTB Škubal.
2.2.2012
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB
![]()
![]()
Anežku, první letošní zlínské miminko, dnes navštívil primátor Zlína
Anežka Poláchová přišla na svět v Krajské nemocnici T. Bati, a. s. (KNTB), sice až 2.1.2012 v 01.58, přesto se stala letošním prvním narozeným dítětem města Zlína. Po porodu vážila 3830 gramů a měřila 51 centimetr. Dnes ji přišel do porodnice navštívit primátor Zlína Miroslav Adámek v doprovodu ředitele KNTB Bohuslava Škubala. Primátor předal mamince Anežky Kláře Poláchové kytici, plyšového medvěda a 5000 korun a další kytku dostala od ředitele nemocnice.
„Blahopřát k narození dítěte je to nejkrásnější na primátorství,“ řekl Adámek při předávání darů a popřál mamince i malé Anežce, hodně zdraví.
„Jestli se rozhodnete pro třetí dítě, doufám, že si vyberete opět naši porodnici. Rádi se o vás zase postaráme,“ poznamenal ředitel Škubal. Na Anežku totiž doma v Malenovicích čeká dvou a půlletý bratříček Antonín.
U předávání byl také šťastný tatínek Josef Polách. Prozradil, že byl přítomen u Anežčina porodu. „Pro mě to bylo určitě lehčí než pro manželku,“ řekl s úsměvem.
Anežčina maminka neskrývala překvapení. „Vůbec jsme nečekali, že bychom mohly s Anežkou být první ve Zlíně, když se malá narodila až druhý letošní den. Dárky nás moc těší. A hlavně jsem ráda, že Anežka je zdravá,“ dodala.
Anežku přivítal primátor Zlína MUDr. Miroslav Adámek (vlevo).
Šťastní rodiče s Anežkou.
4.1.2012
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB
(Foto: hav)
Soničku, letošní první dítě narozené v KNTB, přivítal dnes ředitel nemocnice
Plyšového medvěda a 3000 korun dostala dnes Sonička Minaříková, která se letos narodila jako první dítě ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati, a. s. (KNTB). Dárky jí přinesli ředitel nemocnice Bohuslav Škubal a předsedkyně představenstva Dana Barnášová. Sonina maminka Jana Šůstková dostala velkou kytici.
„Chci vám oběma popřát hlavně zdraví. Je to vaše první dítě a doufám, že se tady o vás dobře starají. Až se rozhodnete pro další miminko, věřím, že ho přivedete na svět zase v naší porodnici,“ řekl mamince ředitel.
„Vůbec jsme nečekali, že budeme ve vaší porodnici první. Přijeli jsme ráno v půl čtvrté. Prvorodičky prý rodí déle, ale u mě to šlo rychle,“ prozradila šestadvacetiletá maminka Jana z Biskupic.
Otec malé Soni Michal Minařík prý chtěl kluka. „Asi jako každý chlap. Ale je hrozně rád, že máme holčičku. A je to naše první dítě, tak je určitě i pyšný otec,“ usmívala se mladá maminka.
Soňa Minaříková se narodila 1.1.2012 v 09.11 hodin a po porodu vážila 3200 gramů a měřila 49 centimetrů.
Maminka Jana Šůstková dostala od ředitele KNTB MUDr. Bohuslava Škubala, CSc., velkou kytici.
Šťastná maminka a spokojeně spící Sonička.
2.1.2012
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB
(Foto: hav)
První miminko narozené v roce 2012 ve zlínské porodnici má jméno Soňa
Soňa Minaříková je prvním miminkem narozeným v letošním roce ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati, a. s. (KNTB). Narodila se 1.1.2012 v 09.11 hodin a po porodu vážila 3200 gramů a měřila 49 centimetrů. Soňa je prvním dítětem maminky Jany Šůstkové z Biskupic.
Naopak posledním miminkem roku 2011, které se v KNTB narodilo, je Karel Režňák. Maminka Lucie Zicháčková z Bystřice pod Hostýnem ho přivedla na svět jako své první dítě 31.12. v 13.31 hodin. Malý Kája po porodu vážil 2980 gramů a měřil 48 centimetrů.
Poslední loňský den se v KNTB narodily celkem tři děti.
1.1.2012
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB
Silvestrovská noc byla v KNTB rušná, lékaři ošetřovali desítky lidí
Poslední noc minulého roku byla ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati, a. s. (KNTB), jako každoročně rušná. Lékaři ošetřovali desítky lidí a mnohé z nich museli nechat v nemocnici k hospitalizaci a některé čekala i operace.
Ambulancemi traumatologického oddělení prošlo za silvestrovskou noc 17 pacientů. „Hned navečer jsme přijali pacienta, který se musel podrobit operaci kotníku. Operovali jsme také starší paní, která si zlomila krček. Na jednotce intenzivní péče skončila žena s poraněním hlavy a hrudníku po pádu ze schodů a další pacient s krvácením do mozku, který si zranění přivodil rovněž při pádu,“ sdělil lékař traumatologie KNTB Petr Menšík.
Ostatní pacienti přicházeli k ošetření s drobnými úrazy, například tržnými ranami, podvrtnutými kotníky nebo naštípnutými prsty na rukách.
Ani zdravotníci v příjmové ambulanci interní kliniky KNTB se nezastavili. Jen o silvestrovské noci ošetřili zhruba 20 pacientů, z nichž asi polovina musela zůstat v nemocnici. Mezi hospitalizovanými jsou například pacienti s infarkty, kolapsy, plicními edémy, astmatem a také dva opilí.
1.1.2012
Karla Havlíková
tisková mluvčí KNTB